Pondělí 15. srpna 2022, svátek má Hana
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Pondělí 15. srpna 2022 Hana

Bělověžský prales, přírodní skvost Evropy. S ozvěnou gulagů za zády

Návštěva Bělověžského pralesa je cestou do chrámu přírody. Najdete tu staleté stromy čnící k obloze, obrovské tlející padlé kmeny obrostlé huňatým mechem, panenské říčky i světélkující pařezy. Vidět se dá polská i běloruská část pralesa a na prohlídku si vyhraďte alespoň tři dny.

Zubr v oboře u obce Kamianiuki v běloruské části Bělověžského pralesa | foto: Vít Štěpánek, pro iDNES.cz

Pomezí severovýchodního Polska a Běloruska nepatří na první pohled k cestovatelským hitům. Nepatrně zvlněná krajina vesměs oko neupoutá, historickými památkami mezinárodní třídy neoplývá a je sem poměrně složité dopravní spojení. Tento region však skrývá skvost, který za návštěvu rozhodně stojí. Bělověžský prales je jednou z nejhodnotnějších přírodních oblastí Evropy vůbec.

Ve stínu věkovitých dubů

Bělověžský prales je největší komplex přirozených listnatých a smíšených lesů v Evropě. Táhne se do dálav přes dnešní polsko-běloruskou hranici. Na polské straně lze do nejcennější části lesa, chráněné jako národní park již od roku 1932, jen nakouknout, a to pouze v rámci procházky s průvodcem, ale i tak je to zážitek.

Vyrážíme ze středu osady Bělověž (Białowieża) a po průchodu mohutnou dřevěnou bránou naše skupina, kterou tvoří asi deset Poláků a jeden Holanďan, pokračuje v šerém přítmí po sotva znatelné pěšince. Ta se kroutí mezi obrovskými stromy, občas překračujeme padlé kmeny obrostlé mechem a choroši.

Tuto část tzv. přísné rezervace (Obszar Ochrony Ścisłej) porůstá smíšený les. K největším exemplářům patří duby. Jen v zamokřených terénních depresích, kde se tvoří rašelina, se porost trochu rozvolňuje a skrze koruny stromů je vidět nebe. Prostě panenský les, kde je příroda zcela ponechána svému osudu už několik staletí. Procházíme jím asi dvě hodiny a kdybychom mohli projít celou rezervaci od severu k jihu, trvalo by to mnohonásobně déle.

Kde jsou ti zubři?

Zubra evropského (Bison bonasus), zdaleka nejznámějšího reprezentanta bělověžské fauny, jsme nepotkali. Máme-li věřit našemu průvodci, tak se to v letním období povede asi během jedné návštěvy z pěti. O dost větší šance spatřit "krále pralesa" je v zimě, kdy je terén přehlednější. I proto, na první pohled paradoxně, patří k hlavní turistické sezoně v této odlehlé a rovinaté krajině období Vánoc.

V přísně chráněné rezervaci severně od vsi Białowieża

V přísně chráněné rezervaci severně od vsi Białowieża

S jistotou lze v každé sezoně vidět zubra evropského o pár kilometrů dál, v malé zoo (Rezerwat Pokazowy Żubrów) umístěné při silnici asi tři kilometry za osadou Bělověž. V ohradách se tu potuluje pár pěkných exemplářů, ovšem výběhy jsou dost rozlehlé, a tak si při pozorování pomáháme dlouhým objektivem. Pozorujeme živočišný druh, který byl před necelou stovkou let kriticky ohrožen vyhynutím. A právě Bělověžský prales sehrál při záchraně zubra klíčovou úlohu.

Zubři žili v této krajině od nepaměti a jejich ochrana sahá staletí zpět. O zubrech se zmiňuje např. královský dekret z roku 1538, který mj. stanovil za nelegální skolení zvířete trest smrti. Populace místních zubrů ovšem padla za oběť událostem první světové války, kdy celé stádo vybili němečtí vojáci. Teprve po roce 1929 začala reintrodukce, a to pomocí jedinců dovezených sem ze zoologických zahrad. Návrat zubrů do volné přírody byl nakonec úspěšný a dnes se jich po Bělověžském pralese potuluje skoro tisícovka. Z toho asi polovina na polské straně.

Daněk evropský v oboře u obce Kamianiuki v běloruské části Bělověžského pralesa

Vítr vane z východu. Násilné vyhnání, válka i gulagy

Dramatický osud populace bělověžských zubrů počátkem 20. století ovšem není jedinou připomínkou toho, že se nacházíme v politicky citlivé krajině. Ještě před vstupem do přísné rezervace jsme totiž prošli rozsáhlým parkem, který kdysi obklopoval zámek, jak napovídá jeho polský název Park Pałacowy. Sem původně jezdili na honitbu polští panovníci, ovšem po dělení Polska koncem 18. století toto území připadlo Rusku a pak se tu občas objevovali ruští carové.

Palác sám nepřežil druhou světovou válku, a tak dnes v parku můžete spatřit alespoň malebnou dřevěnou vilu, postavenou v polovině 19. století pro grodenského guvernéra. O kus dál si lze projít moderní budovu přírodovědného muzea.

A historický neklid je znát i při procházce osadou Bělověž. Malebné dřevěné domky jsou rozházené po délce asi čtyř kilometrů, ovšem žádný z nich není příliš starý. Bělověž totiž zažila vyhnání polských rolníků po roce 1830 a přistěhovalí Rusové zase utekli před německou armádou za první světové války. V důsledku paktu Molotov-Ribbentrop pak skončila na počátku druhé světové války většina zdejších obyvatel v sibiřských gulazích, později v okolí probíhaly tvrdé boje s partyzány.

Obyvatelé Bělověže zkrátka povlávali ve víru mocenských zájmů, až se z toho točí hlava. Svědectvím "linie  styku" jsou i dva kostely různých vyznání. Pravoslavný chrám, výraznou cihelnou stavbu s pěkným ikonostasem, najdete přibližně ve středu obce, zatímco katolický kostel stojí na východním okraji Bělověže.

Pravoslavný kostel ve vsi Białowieża

Typické domy ve vsi Białowieża

Do běloruského pralesa. Když příroda nezná hranic

Centrum Bělověže leží jen asi tři kilometry od současné běloruské hranice a již několik let tady funguje turistický hraniční přechod pro pěší a cyklisty. Návštěva běloruské části Bělověžského pralesa je rozhodně zajímavá, byť ne zrovna administrativně snadná, nutné je vízum i běloruské zdravotní pojištění. O jiném než legálním přechodu hranice vůbec neuvažujte. "Čáru" tu lemuje plot z ostnatého drátu, silně připomínající bývalou železnou oponu na západní hranici Československa a na hraniční linii pravidelně patrolují vojáci.

Na běloruské straně hranice se dnes rozkládá naprostá většina Bělověžského pralesa. I rozloha nejpřísněji chráněného území je na běloruské straně ve srovnání s polskou částí skoro desetinásobná. Také návštěvnický režim je jiný. Běloruský park křižují asfaltové cesty vhodné pro pohyb na bicyklu a omezení kvůli ochraně přírody je tu méně než na polské straně.

Bělověžský prales - hraniční plot severně od obce Kameniuki

Když se po dvouhodinové proceduře na hranici konečně otevírá brána v drátěném plotě, pohlcuje mě nekonečný les. Do obce Kamianiuki, jediné turistické základny běloruské části pralesa, zbývá 15 kilometrů pochodu. Nebýt záblesků slunce, které se mezi vysokými korunami stromů pomalu blíží k obzoru, bylo by to dokonalé bezčasí. Nikde nikdo, jen občas se v lese mihne stín nějakého zvířete.

Chvíle odpočinku na hrázi Ljadského jezera ještě umocňuje pocit vytržení z prostoru a času, stejně jako krátký rozhovor s mladíkem v blízké osadě Ljadskije, čítající pár dřevěnic na pasece v lese. Místní nechápou, kde se tu beru a co vlastně chci. Lezu na 40 metrů vysokou požární hlásku u osady, prý je to bezpečné. Zvlášť v posledním úseku ten pocit sice vůbec nemám, ale naštěstí nefouká a zvědavost je silnější. Kukaň na vršku hlásky přesahuje nejvyšší stromy asi o pět metrů a vyhlídce nic nebrání. Pohled je to pěkně monotónní: nic než les v nekonečné rovině. První pohoří směrem na východ je přece Ural, nějakých 2 500 kilometrů odtud. Karpaty na jihu leží trochu blíž.

Lužní les u jezera Ljadskoje v běloruské části Bělověžského pralesa

Jezero Ljadskoje v běloruské části Bělověžského pralesa

Posledních pár kilometrů do Kamianiuk se nakonec vezu gazíkem s pohraničníky. Druhý den křižuji běloruský prales na vypůjčeném bicyklu po solidně značených cestách. Poprvé zastavuji u zubří ohrady, zdejší exempláře vyhodnocuji jako více "visitor-friendly" než ty polské a poté u čtyřsetletého dubu následuje piknik u jezera, kde se otevírá scenérie jako ve Skandinávii.

Odpoledne se pouštím nazdařbůh k západu, cestička se zužuje až mizí docela. Nechávám bicykl opřený o strom a prodírám se dál pěšky. Ne daleko, najednou se houština rozsvětluje, les prořezává průsek a jeho prostředkem se táhne plot z ostnatého drátu. Vida, tak vypadá vnější hranice Evropské unie. Ještě že příroda hranice nezná.

Může se hodit

Informace

  • www.bpn.com.pl: Webové stránky polské části Bělověžského národního parku (polsky, anglicky).
  • http://npbp.brest.by: Webové stránky běloruské části Bělověžského národního parku (rusky).
  • www.bialowieza.net.pl: Informace o obci Białowieża a okolí (polsky, částečně i anglicky).
  • www.turystyka.wrotapodlasia.pl: Turistické stránky Podleského vojvodství (Województwo podlaskie), na jehož území leží i Bělověžský prales (polsky).

Doprava
Prahu a Varšavu spojuje denně několik přímých leteckých spojů (ČSA a LOT). Z Česka se samozřejmě dá jet i po kolejích (z Prahy 8–9 hodin včetně nočního lůžkového vlaku). Z Varšavy lze pokračovat vlakem nebo autobusem do Białystoku (3 hodiny) a pak dál do Bělověže dalších 90 minut autobusem.

Jízdní řády polských státních železnic najdete na adrese www.rozklad-pkp.pl, vybrané dálkové autobusové linky na www.polskibus.com (včetně užitečné linky Varšava–Białystok) a všechny spoje veřejné dopravy v zemi na portále www.e-podroznik.pl.

Ubytování
V polské Bělověži je velká nabídka ubytování v soukromí v cenách kolem 50 PLN za osobu a noc (asi 320 korun), najde se i několik hotelů a penzionů. Pokud nejedete zrovna o Vánocích, rezervace předem není třeba. Na běloruské straně hranice tvoří jedinou ubytovací základnu velké hotely u obce Kameniuki na jižní periferii národního parku. Zde musíte mít ubytování zajištěné předem (jinak nedostanete vízum).

Jak do Běloruska 

  • Občané států EU včetně Čechů musí mít pro návštěvu Běloruska předem obstarané vízum a platí to i pro jen několikahodinovou návštěvu běloruské části Bělověžského pralesa. Na hranicích nelze vízum získat.
  • Nejsnazší a téměř jediná cesta k vízu vede přes některou z pražských agentur, která "administrativní byznys" vyřídí za vás. Počítejte však s výdajem asi pěti tisíc korun, v ceně bude voucher na jeden nocleh.
  • Cizinci musí mít na dobu pobytu uzavřeno běloruské zdravotní pojištění, které sice prodávají na větších hraničních přechodech, nikoli však na turistickém přechodu v Bělověžském pralese. A protože toto pojištění nelze zakoupit ani v Česku, musíte si jej obstarat cestou, nejspíš v Białystoku.
  • V souvislosti s Mistrovstvím světa v ledním hokeji, které Bělorusko příští rok pořádá, bude v období od 25. 4. do 31. 5. 2014 umožněn cizincům vstup do Běloruska bez víza, avšak bude nutné se prokázat platnou vstupenkou na některý ze zápasů mistrovství. Detaily v angličtině najdete na webu http://icehockey-2014.com/en/tour/rules-of-entry.

Bělověžský prales. Zdroj: www.openstreetmap.org

 

Autor: pro iDNES.cz

Autem do Chorvatska 2022

Kde se dá na cestě k Jadranu nejlevněji natankovat, jaké překážky na trase čekají a kolik stojí dálniční známka?

Léky a kosmetika do letadla, Jak zabalit příruční zavazadloCestovní pojištění, Rozhledny, Cyklovýlety, Tipy pro vodáky, Radar - srážky

Praha na dlani. Podívejte se na ni z ptačí perspektivy

  • Nejčtenější

VIDEO: Letadlo v Řecku minulo při přistání hlavy turistů o pár metrů

O pořádnou dávku adrenalinu pro turisty se minulý týden postaral pilot společnosti Wizz Air, který se svým airbusem...

Tři skvělé koupačky cestou k moři. Udělejte si pauzu, nebudete litovat

Už léta to tak děláme. Po cestě na dovolenou opustíme zacpanou dálnici a dáme si koupací pauzu na některém ze skvělých...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Jedeme na jih! Autem na rodinnou dovolenou pod Neapoli a zpět

Pro početnější rodinu zůstává auto pořád tím nejlepším a lacinějším způsobem, jak se dostat na dovolenou k moři. Nemusí...

Slavné hospody: Pinkasovi číšníci nosili patnáct piv najednou

Premium Právě tady objevila Praha Plzeň. V restauraci U Pinkasů se čepovalo v roce 1843 jako na prvním místě v Praze plzeňské...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Tajemství přehrad: Orlík má spousty funkcí, při povodních nezklamal

Seriál V šestnáctém díle Tajemství přehrad se zaměříme na snad nejznámější vodní dílo Vltavské kaskády. V srpnu tato 91 metrů...

Neklidné nohy či noční děs. Poruchy spánku předcházejí nemocem, říká neurolog

Premium Říká se, že dobrý spánek je sladší než med. Což naznačuje jeho hlavní funkci: nechat tělo odpočinout. A působí i coby...

Oktagon bez Rusů, zájem o ostrovy i kdo s kým o titul. Co chystá Novotný

Premium Letní turnaj na pražské Štvanici zaujal i uznávané zámořské experty, kteří se jinak výhradně věnují nejlepší soutěži...

Dnes se bavím líp i bez drog a alkoholu, říká terapeut a bývalý narkoman

Premium Jeho příběh je drsný, ale má happy end. Čtrnáctileté balancování na hraně s pervitinem, závislost, lži, prostitutky,...

  • Další z rubriky

Báječný výlet k sousedům. Prozkoumejte palmový vějíř na střeše Krušných hor

Elegantní sloupy čedičových varhan vábily výletníky už v počátcích rozmachu pěší turistiky. Nejznámější je pochopitelně...

Pohoda, koupání i výlety do historie. Vydejte se na kole kolem Postupimi

Premium Německá Postupim si na svoji polohu rozhodně nemůže stěžovat. Město obklopuje velké množství jezer, vodních kanálů...

OBRAZEM: Největší skládky světa. Místa, která na dovolené vidět nechceme

Recyklace se globálně dočká méně než pětina ze dvou miliard tun ročně vyprodukovaného odpadu. Zbytek je ukládán na...

Netradiční výlet v Chorvatsku. Na cyklovýlet kolem Zadaru berte plavky

Letní sezona v Dalmácii podobně jako v celém Chorvatsku běží naplno. Nyní je Chorvatsko bez jakýchkoliv restrikcí,...

Bude hůř. Považuji za férové sdělit to divákům předem, přiznal šéf ČT

Premium Inflace, energie, válka na Ukrajině a k tomu nízké koncesionářské poplatky. Současná situace postihla i Českou...

Stav herečky Anne Heche je téměř beznadějný. Má vážně poškozený mozek

Herečka Anne Heche (53) s největší pravděpodobností nepřežije nehodu, při níž autem narazila do dvoupodlažní budovy v...

Herečka Anne Heche zemřela, nepřežila následky zranění po autonehodě

Třiapadesátiletá herečka Anne Heche zemřela. Uvedla to její přítelkyně Nancy Davisová. Herečka skončila v nemocnici v...

Rýn během pátku přestane být splavný. Ekonomické dopady pocítí celá Evropa

Hladina řeky Rýn v německé oblasti Rheingau podle úřadů v pátek klesne na kritickou úroveň, na klíčovém místě naměří už...

K vulgárnímu nápisu musela tatéra přemluvit sexem. Teď ho chce pryč

Její nápad se v salónech nikomu nelíbil. Žádný tatér s ním nechtěl mít nic společného, tak moc nápis svou nositelku...