Obchodní dům byl symbolem nové éry. Dokladem toho, že Bangkok nezůstává v minulosti, ale mění se na dynamickou moderní metropoli. Význam jedenáctipodlažního obchoďáku New World Mall, jež v roce 1983 vyrostl ve čtvrti Bang Lamphu, totiž přesahoval prostou komerci. Byť nabízel spoustu značkového zboží i všemožných napodobenin dovozových šuntů, pro životy statisíce mladých obyvatel města přinášel vítanou změnu životního stylu.
K těm největším dobrodružstvím Bang Lamphu totiž před otevřením obřího obchoďáku patřily jen prosté tržnice, pár zmrzlinových stánků na nárožích a několik barů, v nichž už měli televizi. Zábavy tu bylo pomálu.
V New World Mall na ulici Chakrabongse jste mohli klidně strávit celý den, klidně i za deště, aniž byste si cokoliv koupili. Mohli jste tu jen tak koukat do výloh, obdivovat módní výstřelky, vysedávat v kavárnách a bistrech, pochutnávat si na nezdravém fastfoodu, sledovat sportovní přenosy, poslouchat hudbu z MTV a bavit se s přáteli. Bylo to nové, trendy a moderní!
Kdo to vlastně povolil? Nikdo
Ovšem starší generaci se to moc nelíbilo. Měli za to, že New World Mall „kazí“ mládež – činí ji závislou na zboží ze západu a narušuje tradiční společenské hodnoty.
A výtky byly i proti architektuře obchoďáku. Byl příliš okázalý, rušivě modernistický a přehnaně velký. Obchoďák s jedenácti patry se totiž dotahoval na nedaleký Wat Prang, posvátnou buddhistickou pagodu, a zastiňoval i Královský palác. Proto se množily rozhořčené dotazy, kdo vlastně takovou stavební zhůvěřilost schválil. Ukázalo se, že nikdo.
Stavební odbor bangkokské metropolitní správy totiž v 80. letech vydal povolení jen k výstavbě čtyřpatrového komplexu. Majitelé New World Mall si dodatečně zažádali o povolení k navýšení o další čtyři podlaží, ale ještě než se dočkali schválení, svévolně přistavěli těch podlaží rovnou sedm. Načerno.
Jak to mohlo projít? Spekulovalo se tehdy o korupci a úplatcích, které to umožnily. Před soudem stanulo pár úředníků, vedoucí stavebních firem, manažeři obchodního domu. Bangkok tehdy procesem docela žil, byl vykládán jako konflikt staré a mladé generace. Kaew Pooktuanthong, majitel New World Mall, se tehdy rozhodl raději rebelsky platit každý den radnici pokutu za provozování nelegální stavby, než aby se podřídil nařízením města.
Betonový věžák v bažině
Nicméně se začalo ukazovat, že stavba městu nevyhovuje nejen legislativně, ale i svou statikou. Podloží Bang Lamphu, ne až tak dávno utvořené z mangrovových naplavenin, totiž nebylo schopno snést takovou zátěž. Začaly se projevovat neduhy uspěchané práce, laciného stavebního materiálu, nezkolaudovaných řešení. Ve vyšších patrech obchodního domu se ve zdech objevovaly praskliny, byl tu problém s vlhkostí a plísněmi, s narušenou elektroinstalací. Dvě horní podlaží dokonce byly prakticky trvale uzavřené.
Když v roce 1994 vydal soud na popud metropolitní správy definitivní rozhodnutí o nařízené demolici všech sedmi nelegálně dostavěných podlaží, nikoho – kromě majitele – to už moc netrápilo. V thajské metropoli tou dobou už fungovala řada novějších, vzhlednějších a hlavně bezpečnějších nákupních center.
New World Mall, nedávno ještě zářivý maják nové doby, se stal neperspektivní. V roce 1997 byl z důvodů stavebních úprav a probíhající dekonstrukce uzavřen veřejnosti, o dva roky později došlo na staveništi k velkému požáru. Oheň zdevastoval to, co si tu ještě trochu uchovávalo nějakou hodnotu. Další rok tu mělo dojít ke smrtelnému úrazu. A když v roce 2004 konečně bývalý obchoďák snížil svou výšku na radnicí schválená čtyři podlaží, ponechal už zbankrotovaný majitel celé torzo bez zastřešení. Uprostřed Bang Lamphu v podstatě zůstala jen oplocená ruina. Skončila tím jedna etapa vývoje bangkokské čtvrti, ale nikoliv místa samotného.
Divočina uprostřed metropole
Bytelné betonové obvodové zdivo uzavřeného komplexu, zbaveného střechy, totiž posloužilo jako dokonalý lapač dešťovky. Piazzetta ve středu budovy, pomyslné náměstíčko obstoupené někdejšími obchůdky, bistry a prodejnami, se překryla brčálově zelenou hladinou. Tam, kde dříve posedávala mládež lačná módních novinek ze světa, vzniklo jezero o rozloze 460 metrů čtverečních . A uprostřed tohoto podivného kaňonu, z jehož středu trčely vzhůru k vyšším patrům eskalátory, si pak rychle nacházela místo k životu divoká příroda.
Zeleň mechu a lián místním nepřekážela. Že v přízemí bývalého obchodního domu stojí celoročně metr vody, jim začalo vadit až tehdy, když se tu ve velkém začali vyskytovat komáři.
Komáři tropičtí sice k Thajsku patří, ale jejich obří líheň ve stojaté vodě, přímo v centru, byla problémem. Pisklavá hejna komárů každý večer paralyzovala celou čtvrť, na hmyzí invazi si brzy stěžovali i zahraniční turisté.
Řešení rybou nebylo chybou
Obyvatelé si naštěstí věděli rady. Pohotově do jezera uvnitř New World Mall vysadili ryby, které si pochutnávají na komářích larvách. Tilápie a barevní koi-kapři tu měli přichystanou tak vydatnou hostinu, že se tu brzy zabydleli a úspěšně se začali množit.
Rybí osádku někdo ještě obohatil dravými sumečky a opuštěné místo se brzy stalo netradičním bangkokským akváriem. Unikátní lokalita začala žít svým vlastním životem.
Podivuhodné místo pak začali objevovat zahraniční lovci adrenalinových zážitků, urbexeři a turisté. Aniž by si uvědomovali, že v restauracích Bang Lamphu se často servírují ryby, které pocházejí právě odtud. Metropolitní správa se – po několika nepříjemných incidentech a kvůli výtkám hygieniků – rozhodla ryby v roce 2014 vylovit, a komáří problém řešit s pomocí insekticidních postřiků. Bangkok tím přišel o jednu kuriozitu, jež byla pro turisty rozhodně větším magnetem než obchodní domy.
Letos v dubnu nakonec padlo rozhodnutí o odstranění celé stavby. Parcela, kterou objekt v centru zabírá, má dnes takovou hodnotu, že kompletní demolice chátrající zaplavené stavby se už vyplatí. Pokud tedy chcete tuto – byť oficiálně veřejnosti stále nepřístupnou – lokalitu navštívit, pospíchejte. Příští rok už by tam New World Mall, kdysi chápaný jako symbol nové éry, být nemusel.