Pro mnoho turistů je Asuán nejkrásnějším městem celého nilského údolí. V paměti každému zůstává pohádková scenérie žlutých písečných dun, které se na západním břehu příkře svažují k temně modrým vodám Nilu, s jehož barvou tak nádherně kontrastují bílé plachty plachetnic zvaných felúky.
Asuán je nejjižnějším egyptským městem, které, ačkoliv má více než čtvrt milionu obyvatel, na některých místech připomíná spíše větší vesnici. Protínají jej pouze tři silniční tahy a průmysl zde téměř neexistuje.
Pohodové město
Asuán leží na křižovatce dávných obchodních stezek. Karavany velbloudů naložené kořením, slonovinou a bezpočtem dalšího vzácného zboží tímto krajem projížděli ještě dávno před našim letopočtem.
Etnicky Asuán náleží k Núbii, kulturní oblasti zasahující až do Súdánu. Ačkoliv jsou Núbijci již dlouho arabizováni, jejich pleť je v porovnání s ostatními Egypťany o poznání tmavší a jejich kultura i architektura obsahuje množství prvků typických pro jižněji ležící africké země. Asuán bývá proto někdy označován i jako brána černé Afriky.
Návštěvníci oceňují zejména pohodovou a relaxační atmosféru města, které přímo vybízí k procházkám po nábřeží, vyjížďce na velbloudu či plavbě po Nilu.
|
|
Plavba po ostrůvcích
Na řece leží i několik ostrůvků. Největší z nich se jmenuje Elefantina. Je trvale obydlený a na jeho území bylo objeveno několik zajímavých archeologických nálezů.
Na dalších ostrůvcích se nacházejí luxusní restaurace a hotely, za zmínku však stojí ještě minimálně jeden. Nese jméno britského honorárního konzula lorda Kitchnera, který zde založil nádhernou botanickou zahradu. Pobyt v ní je přímo ideálním balzámem na nervy pocuchané přeplněnou, hlučnou a hektickou Káhirou nebo nekonečnými davy turistů obléhajících pyramidy v Gíze. V Asuánu si zkrátka odpočnete.
Západní břeh je, podobně jako v Luxoru, mnohem méně obydlený a jeho návštěvníci by neměli vynechat prohlídku skalních hrobů ani malebných rozvalin Simeonova kláštera. Donedávna otevřené a hojně navštěvované mauzoleum Agy Chána je dnes již pro veřejnost bohužel nepřístupné. Abyste se na západní břeh vůbec dostali, musíte využít veřejného přívozu anebo si pronajmout plachetnici. Most byste totiž ve čtvrtmilionovém Asuánu hledali marně.
|
|
Žádané zboží
Orientální bazary a barevná tržiště plná překřikujících se prodavačů najdete ve všech větších egyptských městech, avšak to, které se nachází v Asuánu, patří k nejpopulárnějším. Vyznačuje se nezaměnitelnou atmosférou a proslavilo jej obzvláště kvalitní a čerstvé koření, jehož exotická vůně je součástí vzpomínek každého návštěvníka. Zázvor, kukurma, bazalka, tymián, šalvěj, hřebíček, kardamon… úhledné pestrobarevné hromádky zdobí desítky zdejších obchůdků a stánků.
Populární jsou i asuánské oříšky a skvělý rubínově červený slézový čaj, který si nechávají od zdejších obchodníků posílat i zámožní Káhiřané. Velice žádané jsou i datle a fíky. Znalci uvádějí, že asuánské palmy rodí nejchutnější plody v Egyptě.
Turisté nejvíce kupují bavlněná trička a svitky papyrusu zdobené výjevy z bohaté egyptské historie, na odbyt však jdou i šperky a další upomínkové předměty.
|
MŮŽE SE HODIT - K cestě do Asuánu lze použít letadlo, vlak, autobus nebo loď. Z hlediska poměru dobré ceny a přijatelného komfortu vychází nejlépe přesun druhou třídou nočního rychlíku. Patnáctihodinová cesta z Káhiry tak přijde v přepočtu na 400 Kč. - K přesunům po městě je ideální kolo, s výběrem půjčovny vám poradí v hotelu. K návštěvě památek v okolí města si raději pronajměte taxi. - Návštěva Asuánu by nebyla kompletní bez projížďky na plachetnici. Hodinová plavba felúkou se dá usmlouvat na pět liber (asi 50 Kč). Pokud se vám zdá hodina příliš málo, můžete se vydat na třídenní výlet do Edfu. - Do Asuánu rozhodně nejezděte v létě, kdy teploty nezřídka dosahují 50°C ve stínu! Ty zimní jsou v průměru o 30°C nižší. |
Velká voda
Na jih od Asuánu leží dvojice významných přehrad regulujících každoroční nilské záplavy. Zatímco ta starší má již přes sto let a ve své době to byla největší přehrada na světě, tu novější, pojmenovanou po egyptském prezidentovi Násirovi, dokončili v roce 1971. Její výstavba trvala jedenáct let a kromě třiatřiceti tisíc Egypťanů na ní pracovali i téměř dva tisíce Rusů.
Nová přehrada poprvé dostala pod kontrolu každoroční povodně na Nilu. Na tomto toku závisel odpradávna život a bohatství Egypťanů, avšak v některých letech byly záplavy příliš malé, jindy zase vodní přívaly ničily úrodu. Díky stavbě přehrady bylo možno obdělávat více půdy.
V rámci objektivity ovšem nutno dodat, že spuštění tohoto grandiózního megaprojektu vyvolalo klimatické změny a související narušení ekologické rovnováhy.
V okolí přehrady se nachází několik vzácných chrámových staveb, které byly za přispění špičkových zahraničních odborníků rozloženy na jednotlivé kvádry, aby byly se vší přesností znovu sestaveny na jiném bezpečném místě. Kdyby se tak nestalo, skončily by pod vodou. Za všechny vzpomeňme alespoň chrámy na posvátném ostrově Pilak, chrám v Kalabše či dvojici skalních svatyní Abú Simbel. Záchrana posledně jmenovaných byla nejnáročnějším projektem a jeho úspěšná realizace si zaslouží mimořádné ocenění.
 Pečlivě naaranžované hromádky pestrobarevného koření nechybí na žádném z egyptských bazarů |
 Ruch na tržnici neustává ani s příchodem noci |
 Bílé trojúhelníky štíhlých plachetnic plujících po tmavomodrém Nilu – obrázek charakteristický pro město Asuán |
 Asuán je místem přímo vybízejícím k relaxaci a odpočinku |
 Bílé trojúhelníky štíhlých plachetnic plujících po tmavomodrém Nilu – obrázek charakteristický pro město Asuán |
 Asuán |
 Asuán |
 Asuán je považován za bránu černé Afriky. Většina místních obyvatel je o poznání tmavší než ve městech na severu. |
 Západní břeh Nilu je obydlený pouze minimálně. Pokrývá jej několikametrová vrstva písku. |
 Egypťan pokuřující vodní dýmku |
 Pečlivě naaranžované hromádky pestrobarevného koření nechybí na žádném z egyptských bazarů |
 Asuánské datle prý patří k nejlepším v celé zemi |
 Asuánské datle prý patří k nejlepším v celé zemi |
 Oranžová hladina životodárného Nilu zbarvená zapadajícím sluncem – kýč nebo pohlazení pro duši romantika? |
