Podle vyhlášky prošly jen pohankové křupky, říká majitel školních bufetů

Dvanáct let provozuje Martin Pečinka v Českých Budějovicích síť školních bufetů, ve kterých zaměstnává invalidní důchodce. Přestože v bufetech nabízí zdravé svačiny, obává se, že je pamlsková vyhláška ministerstva školství zlikviduje.

Firma Martina Pečinky začínala se školními bufety v roce 2004. Nyní intenzivně hledá nové výrobky, které by splňovaly normy pamlskové vyhlášky. Prodejny ji musí dodržovat od 1. ledna 2017. | foto: Petr Lundák, MF DNES

Se školními bufety začala firma Martina Pečinky v roce 2004 a vybudovala jich 21. Osm z nich funguje na středních a třináct na základních školách v Českých Budějovicích.

Jaký sortiment nabízejí?
Zpočátku jsme nerozlišovali, co je zdravé a nezdravé, a prodávali, co děti chtěly. Mohly si koupit všechno, měli jsme černé i sladké limonády, chipsy a spoustu dalších nezdravých věcí. Ale postupem času jsme začali sortiment předělávat a od roku 2012 jsou naše bufety na základních školách perfektně srovnané, co se týká požadavků dnešní zdravé výživy.

Znamená to, že nemáte bagety?
Máme, ale bez margarínu, majonézy nebo smažených kuřecích řízečků. Mažeme do nich lučinu, různé pomazánky, řízky nahradila šunka a sýr. Přidali jsme do baget zeleninu, aby tam byl salát, rajče.

Pamlsková vyhláška

Vyhláška o nezdravých potravinách, které se nesmějí prodávat ve školách, byla 5. září 2016 zařazena do Sbírky zákonů. Zjednodušeně lze výrobky, které si mohou koupit děti ve škole podle nové normy, označit jako neslané, nemastné a nesladké. Takzvaná pamlsková vyhláška platí od 20. září. Školy mají čas do konce roku, aby sortiment v bufetech a automatech přizpůsobily novým požadavkům. Vyhlášku musí dodržovat od 1. ledna 2017.

A co nápoje?
Odstranili jsme nejen všechny černé a slazené limonády, ale i džusy. Zůstali jsme pouze u minerálních vod Mattoni a vybrali jsme si jeden z kvalitnějších ledových čajů.

Daří se vám vyřazené výrobky nahradit?
Sortiment se neustále rapidně zužuje, protože na zdravou výživu není tak rozmanitý. A hlavně - čím je výrobek kvalitnější a zdravější, tím je dražší. My musíme reagovat i na cenu výrobce, protože děti mají omezenou částku a musí si to dokázat koupit.

Jak naučíte děti, aby si kupovaly zdravější věci?
My je to neučíme, musí to vzejít z rodiny. Jestliže doma jí saláty a zdravá jídla a pijí vodu, v bufetu si to samy najdou. Ale pokud jsou o víkendech zvyklé na fast foody a u nás nedostanou, co hledají, jdou před školu, kde jsou různá rychlá občerstvení a tam jim nabídnou úplně všechno.

Zasahují do bufetů šéfové škol?
S každým ředitelem se setkávám osobně, každý klade důraz na prodej něčeho jiného. Ovlivňují to i rodiče a snažíme se jim vyjít vstříc. Je to složité, máme jen velmi omezený čas na prodej, už jsme i limitovaní tím, co můžeme prodávat. Školám platíme nájem a musíme zaplatit i prodavače.

Komu se vyplatí prodávat ve školním bufetu?
Zaměstnáváme pouze invalidní důchodce, někteří u nás pracují sedm, osm, ale i dvanáct let. Dnes se tomu říká chráněná pracovní místa. Jsou to lidi, kteří pracují tři čtyři přestávky a mezi vyučovací hodinou mají čas na to, aby si odpočinuli, v klidu doplnili regály a nemusí nikam chvátat. Takových lidí zaměstnávám 36, protože další dělají objednávky, připravují bagety, balí cukrovinky, rozváží zboží po školách.

O co je největší zájem?
Na prvním místě o nápoje. Víc než půlku prodaného sortimentu tvoří minerálky. Následují bagety, cereální bagety, bulky, malé bagetky, croissanty, tousty. Cukrovinek a slaných pochutin je tak maximálně do třiceti procent. Většinou si dítě koupí pití a bagetu a odchází, někdo si koupí čokoládovou tyčinku nebo nějaký řez. Jenže žádná z cukrovinek neprošla pamlskovou vyhláškou a vážně hrozí, že od ledna nebudeme mít co prodávat.

Co s tím uděláte?
Budeme hledat nějaké jiné výrobky, nebo jestli vůbec takové existují. Ale kohokoliv oslovíme, vždycky se u jeho produktu najde jedna kolonka, která nesplňuje limity pamlskové vyhlášky. Podle reklamy je všechno zdravé, ale přesto neprojde. Třeba sušenky BeBe Dobré ráno naměkko cereální by měly splňovat čtyři procenta gramů cukru na sto gramů, ale mají 8,8 gramu. Cereální Corny má 13,8 gramu cukru, neprojdou ani další výrobky od tradičních výrobců zdravé výživy.

Nejsou schopni se přizpůsobit?
To by vyšlo tak draho, že by si to dítě nekoupilo. Jenom tato malá čokoládová tyčinka by měla stát v krámě 25 korun, to za ni dítě nedá. Jsou to proteinové výrobky, ale stejně normy pamlskové vyhlášky nesplňují. Neprojde ani přírodně sušené ovoce, protože v ovoci je cukr vždycky. Jedna z mála věcí, která prošla, jsou pohankové křupky. Nemají žádnou sůl, žádný cukr.

A není to trochu přehnané?
To je slabý výraz, je to už všechno postavené na hlavu. Chápu, že by se děti měly učit jíst zdravě, ale říkám, že základ je rodina. Škola má učit, rodina má vychovávat. Toto je dno bazénu, tady už se nevyleje nic. Opravdu už se tím zabýváme přes dva a půl měsíce, co tu vyhlášku známe. A já jezdím na Slovensko, byl jsem v Maďarsku, teď mě čeká ještě jedna cesta do Německa. Stále sháníme výrobky, které projdou vyhláškou, ale ony nejsou.

Zajímá vás dění v krajích?

Za cenu jednoho vydání získáte všechny regionální přílohy.

Udržíte vůbec školní bufety?
Když jsme založili firmu Sokar Gastro, začínali jsme se školními bufety a byly výdělečné. Dnes nám některé rok, rok a půl nepřinášely žádný zisk, ale drželi jsme je i kvůli vytvořeným chráněným místům. V červnu už jsme však museli úplně zavřít bufety ve školách na sídlišti Máj, protože jsme je nebyli schopni finančně utáhnout. A na konci roku budeme zavírat další na základních školách Čéčova a Nerudova.

Z čeho jejich provoz dotujete?
Z úplně jiné části firmy, která momentálně přináší zisky. Ta se musí podílet na tom, abychom udrželi chod nevýdělečných bufetů. A čekáme, jak se to vyvine dál, jestli se to změní. Protože v naší republice co je dnes, neplatí zítra, to víme všichni.