Obvyklý nákup v košíku, ale u pokladny údiv. Za tučnější účtenkou může stát nenápadný viník – zelenina. Za kilogram rajčat, květáku nebo mrkve dá člověk momentálně klidně o osm korun více než loni ve stejnou dobu. Patrný nárůst je v jihomoravských obchodech třeba i u salátové okurky nebo papriky.
„Nákup zeleniny vyskočí mrknutím oka o padesátikorunu, a to mluvím o běžném rodinném nákupu. U většího jde o stovky,“ poukazuje Bára Frýbertová, která ve Znojmě připravuje krabičkové jídlo, v němž zelenina dominuje.
Vyšší ceny se přitom nedají přičítat jen maržím v supermarketech. Zdražování potvrzuje i Jiří Skopal prodávající zeleninu ve stánku na tahu ze Znojma do Brna. „Zdražil jsem o pár korun, ale na zelenině určitě nevydělám. Vyšší marži máme na dražších věcech, třeba pálence,“ tvrdí.
Zvyšuje se i pojistné a nájemné
Proč je vlastně zelenina dražší? Zemědělci čelí nejvyššímu růstu nákladů od roku 2012, v případě mezd dokonce od roku 2008. Osiva zdražila nejvýrazněji za posledních minimálně šest let, stejně tak energie a pojistné nebo nájemné.
„Motorová paliva do traktorů nebo kombajnů meziročně zdražují o takřka 13 procent. Pojištění se zemědělcům zvýšilo meziročně o 5,4 procenta. Nájemné a další výdaje spjaté se zemědělskými budovami, chlévy či stodolami rostlo o bezmála čtyři procenta,“ vyčíslil hlavní ekonom Czech Fund Lukáš Kovanda. Farmáři se navíc pochopitelně potýkají se zvýšením cen práce. Mzdy vykázaly v zemědělském segmentu růst skoro 7,5 procenta. „Tak citelný růst mezd zemědělci nepamatují deset let,“ dodal.
Klíčovým důvodem, proč šly ceny nahoru, je pak letošní sucho, které způsobilo horší úrodu řady druhů zeleniny, ale i obilovin. Například úroda brambor byla třetí nejhorší v historii sledování od roku 1920. Naopak se v kraji dařilo řepce, které se sklidilo v porovnání s loňskem téměř o třetinu více.
A proč je vyšší cena patrnější u okurky a papriky než u obilí nebo chleba? U plodin jako pšenice, řepka nebo kukuřice totiž řídí cenu trh–burza. „Takže ani nemůžeme zdražit. Prodáváme pšenici za 4 200 až 4 500 korun a taková cena byla i před rokem 1989,“ poukazuje Petr Prokeš, který se v Brně-Chrlicích zabývá rostlinnou výrobou.
I Marcela Pokorná z okresní agrární komory a Zemědělského svazu Blansko tvrdí, že zemědělská prvovýroba ovlivňuje zvyšování ceny potravin v obchodech nepatrně, mnohem větší vliv na cenu má podle ní zpracovatelský a potravinářský průmysl. Podle ní jsou výkupní ceny tak nízké, že kolikrát ani neodpovídají výši vynaložených nákladů. „Můžete namítnout, že zemědělci pobírají dotace, ale dotace nejsou na podporu produkce, ale jako náhrada za všechny povinnosti a předpisy, které musí zemědělci plnit v oblasti životního prostředí, ekologie, ochrany půdy proti erozi i v oblasti živočišné výroby,“ zdůrazňuje.
Palivo zlevní, ostatní jen těžko
Podle Naděždy Soškové starající se o ekonomiku v zemědělském družstvu na Znojemsku (které nechce jmenovat, redakce je však zná) jsou farmáři v bludném kruhu. „Zdražuje se průběžně všechno, nikdy nevíte, jak vám vyjde počasí a úroda, a o práci v zemědělství nemá dnes v podstatě nikdo zájem, protože vždycky se najde lépe placená práce a ještě jste v teple kanceláře,“ říká trpce.
Podle ekonoma Kovandy navíc další zdražování ještě přijde a zlepšení ani v jednom ohledu nečeká. „Cenové tlaky v zemědělské výrobě nepoleví ani v nadcházejících čtvrtletích. Důvodem je pokračující růst úrokových sazeb a nadále napjatá situace na trhu práce,“ myslí si.
Podle brněnské analytičky společnosti Cyrrus Anny Píchové je efekt letošního horkého léta způsobující zdražení spíše sezonní, ale je těžké odhadnout, jak dlouho potrvá. V horizontu několika týdnů ale očekává aspoň levnější pohonné hmoty.
