Sto milionů korun si mohou na vládních dotacích rozdělit zemědělci, kteří chtějí vybudovat závlahový systém. „Klimatická situace je v posledních letech nepříznivá, dlouhá období sucha se budou pravděpodobně opakovat stále častěji. Funkční a úsporný závlahový systém se proto ukazuje jako klíčový pro zachování zemědělské produkce, zejména u zeleniny a ovoce,“ říká ministr zemědělství Miroslav Toman (ČSSD).
O peníze mohou zemědělci žádat až do února. Jenže zřejmě nebudou. V cestě jim stojí legislativa v oblasti územního i stavebního řízení. „Abyste dostali vodu na svůj pozemek, musíte získat stavební povolení na pozemcích jiných – obecních i soukromých. A tam narazíte,“ říká poslankyně Jana Krutáková (STAN), členka zemědělského výboru Poslanecké sněmovny.
Zemědělci, kteří chtějí stavět závlahy, musí získat územní i stavební povolení, souhlasy vlastníků dotčených pozemků, vypořádat se s věcnými břemeny a spoustou dalších administrativních komplikací.
„Působí to na mě tak, že si ministerstvo odškrtlo svou povinnost a tím pro něj celá věc končí. Výsledkem je absence styku s reálnými problémy českých zemědělců,“ dodává Krutáková.
Zemědělci by potřebovali souhlas tisíce vlastníků
„Kdo dnes chce vykopat trubku, musí ji vést přes tisíc pozemků a u všech musí mít souhlas vlastníků, vyjednané věcné břemeno. Myslím, že to ani technicky není možné,“ potvrzuje složitost stavby Pavel Coufal ze společnosti Agra Horní Dunajovice.
Tady už závlahu provozují, vodu rozvádí na sto hektarech vinic. Mají štěstí, že ji zdědili ještě z minulého režimu. „Dnes bychom se do toho nepustili,“ připustil Coufal. A další zemědělci mu přitakávají.
„Získání dotace na obnovu trubních řadů a budování přivaděčů vody je při současném stavebním zákoně velmi špatně schůdné. Sám jsem zrovna vyřizoval stavební povolení a trvalo to tři čtvrtě roku. Pokud někdo chce obnovovat páteřní síť závlah, splnit únorový termín podání žádosti je téměř nemožné,“ míní Ivo Pokorný, ředitel podniku Pomona Těšetice na Znojemsku.
Právě Znojemsko, Břeclavsko a Hodonínsko jsou suchem nejpostiženější okresy. A dá se očekávat, že právě tady by mohli mít zemědělci o dotace největší zájem.
Zřejmě však budou žádat o peníze jen na koncové zavlažovače – tedy stroje, které vodu rozstřikují. K tomu stačí udělat výběrové řízení a stroj nakoupit. „Ovšem smyslem dotací mělo být, aby se rozšířily či obnovily plochy závlah,“ upozorňuje Pokorný.
Na závlahový systém se připravují už roky
Na peníze tedy teoreticky dosáhne jen ten, kdo už závlahové rozvody má. Nebo jejich stavbu alespoň chystal už v době, kdy ani na ministerstvu možná ještě netušili, že je vůbec budou podporovat.
Sto hektarů vinohradů chce dát pod závlahu zemědělské družstvo v Bulharech na Břeclavsku. Jeho šéf Antonín Osička však žádost o dotaci ještě zvažuje. Jako jedni z mála by mohli termín stihnout. Připravují se totiž už několik let.
„Závlaha povede pod obecními pozemky, ale už máme souhlas obecního zastupitelstva. Chystali jsme se na to dlouho. Příprava netrvá rok ani dva. Nelze to nechat na poslední chvíli,“ poznamenal s tím, že svého času se u závlah hovořilo i o vydržecím právu, na jehož zavedení ale nedošlo.
Na jihovýchodní části Znojemska operuje společnost Závlahy Dyjákovice, jejímiž vlastníky jsou samotní zemědělci. Je jich bezmála šest desítek. Díky dvaceti zavlažovacím a třem přečerpávacím stanicím se prostřednictvím 420 kilometrů potrubní sítě dostane voda na tisíce hektarů půdy. Ve zbytku země se na ně ukazuje jako na dobrý příklad hospodaření s vodou. Právě jim by se dotační peníze na obnovu závlah velmi hodily.
Únor je podle zemědělců šibeniční termín
„Jsme rádi, že závlahový systém vůbec udržujeme v provozuschopném stavu. Technika je stará šedesát let a dávno je za zenitem,“ říká ředitel společnosti Jaroslav Benda, který se závlahami zabývá už čtyřicet let. „Závlahy jsem projektoval, teď je provozuji a nechci se dožít toho, že je budu likvidovat,“ říká.
Dotace z ministerstva ale v Dyjákovicích nepomohou. „Únor je šibeniční termín. Nikdo ho nesplní. Není možné to stihnout,“ podotýká s tím, že na ministerstvu osobně žádal o prodloužení termínu pro příjem žádostí na modernizace čerpacích stanic, rozšíření trubních sítí a stavbu závlahových a akumulačních nádrží. Jenže marně.
Zemědělcům tak podle něj nezbývá než si brát úvěry a leasingy a pořizovat techniku za své. Když na ministerstvu žádají o příspěvek zpětně, dozvědí se, že alokované prostředky jsou vyčerpané.
Jisté je, že při současném rázu počasí bez závlah hospodařit nepůjde. „Letošní rok byl katastrofální. Uschla nám spousta ovocných stromů. A plody byly v podstatě nepoužitelné, jak byly malé,“ naznačuje Vladimír Bílý, předseda představenstva společnosti ZEAS Lažánky, kde chtějí závlahu do sadu hrušek přivést alespoň jímáním vody z okolních střech.
