Čtvrtek 28. října 2021, Den vzniku samostatného československého státu
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Čtvrtek 28. října 2021 Státní svátek.

Brněnský boj o vodu. Do studen prosakovaly fekálie, vodovod posvětil král

  11:22
Uplynulo 500 let, co král Ludvík Jagellonský Brnu schválil, aby si vybudovalo vodovod z vršku Cimpl. Dříve tu totiž s vodou bývala svízel, přitom bez ní nemohlo fungovat žádné město. A to nejen kvůli její potřebě pro pití a vaření, ale ve středověku i kvůli častým ničivým požárům.

Rybník Gaisperk, ze kterého Brno před několika stoletími čerpalo vodu. | foto: kniha Zásobování vodou zemského hlavního města Brna

Z těch měli tehdy lidé oprávněnou hrůzu, protože většina domů bývala dřevěná či hrázděná a při ohni nezřídka lehly popelem celé městské čtvrti.

„Strach před požárem byl proto všeobecně velký a trestní předpisy připouštěly okamžité uvržení dopadeného žháře do ohně anebo smrt oběšením zloději při požáru kradoucímu,“ líčí takřka sto let stará kniha Zásobování vodou zemského hlavního města Brna.

Stojí v ní i to, že i pouhé přistižení při zavěšování výstražných znamení na dveře, že dům bude zapálen, anebo jen nařčení z tohoto zločinu, znamenaly provinilcovu jistou smrt provazem.

Vody bylo dost, ale znečištěné

Od dávných dob osídlené území Brna u soutoku Svratky a Svitavy dlouho nemělo o vodu nouzi. Píše o tom Milan Kubeš ve své publikaci Historie a současnost vodáren a kanalizací v Brně.

„Všude bylo dostatek studní, které byly bohatě napájeny vodou ze štěrkových naplavenin řeky Svratky. K zásobování vodou sloužily nejen studny domácí, ale byly zřizovány i studny v ulicích a na náměstích k obecnému užívání. Potíže s vodou nastaly koncem 12. století.“

Fotogalerie

Jak k tomu došlo? Vody domácích studní, umístěných ve výklencích domů buďto na chodbě, v předsíni, nebo v průjezdu, začaly být znečišťovány obsahy žump a cihelných domovních stok, které byly stavěny z propustného materiálu. Epidemie nemocí obyvatel bývaly pak velmi časté a zlé.

Dostatek vody ale Brno potřebovalo především ke zmíněnému hašení požárů, a tak se rozhodlo zřídit svůj první vodovod z řeky Svratky už koncem roku 1415. Tato voda nebyla vhodná k pití.

Čerpadlo u takzvaného Lamplova mlýna na dnešní Kopečné ulici hnalo nicméně svrateckou vodu přes Puhlík neboli Petrov do dvou kašen na Dolním a Horním trhu, tedy na dnešním náměstí Svobody a na Zelném trhu.

„Olověné vodovodní přípojky byly povolovány jen vysokým představitelům města, šlechty, kléru a klášterům. Ostatní obyvatelstvo bylo odkázáno na kašny,“ upřesňuje Kubeš.

Z vodovodu si Švédové odlévali kulky

Kvůli nedostatku vody pak Brňané žádali o zřízení dalšího vodovodu, a to před 500 lety krále Ludvíka Jagellonského. Jak uvádí Encyklopedie dějin města Brna, tato voda se čerpala z vršku Cimplu neboli Zimpelu, tedy dnešního náměstí Míru.

Tekla potrubím z vrtaných borových kmenů navzájem do sebe zasunutých a spojených železnými třmeny a skružemi. Jenže proud spodní vody z mírného pahorku nebyl ani stálý, ani vydatný.

Přes dnešní Údolní ulici tekla voda do nádrže pod domem vodáka, který stál při Brněnské bráně v místech souběhu ulic Dominikánské, Starobrněnské a Biskupské. A odtud do kašny na Dominikánském náměstí i do výtokového stojanu v budově vojenského velitelství na rohu dnešních ulic Panské a Mečové.

Podle publikace brněnských Městských vodáren z roku 1927 vodovod nakonec zcela selhal v roce 1645 za obléhání města Švédy. Jak pověst praví, odlévali si Švédové z olověného potrubí střely pro svoje muškety.

Jeho úplný zánik přišel pak v roce 1853, když byl rozšířen vodovod z náhonu Svratky. Napájení kašny na Dominikánském náměstí převzal vodojem na Františkově, tedy v místě dnešních Denisových sadů.

Brno pilo vodu z Králova Pole

Pro zásobování města pitnou vodou byl ale nejdůležitější takzvaný Kartouzský vodovod. Smlouvu na něj uzavřelo Brno s kartouzským konventem v dnešním Králově Poli už v roce 1544.

Za 130 zlatých tak město získalo právo odvádět vodu z pramenů i rybníka Gaisperku ležícího nedaleko kláštera. Zřídilo odtud vodovod vedoucí ulicí Dlouhou, dnes Staňkovou, přes Lužánky a dále Novou, dnes Lidickou ulicí, i Kolištěm skrze Běhounskou ulici až do kašny na Velkém, dnes náměstí Svobody.

Tato takzvaná Merkurova kašna neboli kašna Čtyř živlů od Ignáce Jana Bendla z roku 1699 byla zrušena v roce 1867 a její sousoší stojí dnes už „na suchu“ na Biskupském dvoře Moravského zemského muzea. Kromě Merkura na vrcholku mají prý její dvě mužské postavy znázorňovat řeky Svratku a Svitavu a nymfa s rohem hojnosti bohatství.

Kartouzský vodovod napájel i kašnu Karolinku z roku 1857 ozdobenou postavou dívky nesoucí na rameni džbán. Stála mezi ulicemi Českou a Veselou a v 80. letech 19. století ji poškodil blesk. Když pak Brno rušilo všechny kašny, torzo postavy Karolinky skončilo v městském lapidáriu.

To sochy z kašny na Lažanského, dnes Moravském náměstí z roku 1860, kterou rovněž napájel vodovod z Králova Pole, získal po jejím zrušení někdejší brněnský starosta Karl Giskra. Velká střední socha ženy nesla na hlavě plochou nádobu a pod ní čtyři menší postavy znázorňovaly jaro, léto, podzim a zimu.

Vodotrysk jen ve dne

Rybník Gaisperk, z něhož se voda brala, se v průběhu let dostával do soukromých rukou a město pak o svou vodu muselo občas docela tvrdě bojovat. Nakonec své právo ale vždy uhájilo.

Například jeden z vlastníků, Jan Nepomuk Achbauer, obehnal roku 1794 svah kolem rybníka zdí. „Bránil se vyzdívání pramenů a chtěl přiznat obci brněnské pouze služebnost k odběru vody z rybníka Gaisperk,“ zjistil Milan Kubeš.

V roce 1832 dovolila hraběnka Schaffgotschová Brnu, aby si bralo vodu z návrší Kociánka.

Město pak ale v roce 1856 zjistilo, že její hraběcí dědic bez jeho vědomí svádí vodu z nejhořejšího pramene do své kašny a vodotrysku, takže zřídilo nad jeho odběry neomezený dozor. Pan hrabě si vodotrysk mohl pouštět jen od půlky března do půlky září, a to jen ve dne. Za soumraku musel vodu zavřít.

Význam Kartouzského vodovodu byl pro Brno zkrátka prvořadý až do roku 1913. Tehdy se ke slovu dostala voda z Březové, kterou Brno bere dodnes. A taky vodu z Víru. Zatímco voda z Pisárek přestala v Brně definitivně téct v roce 2013.

  • Nejčtenější

Na svět přišel Oliver v plodovém obalu. „Děti štěstěny“ jsou velmi vzácné

Do porodnice to budoucí maminka nestihla. Malý Oliver se tak narodil v bytě prarodičů a překvapil přivolané znojemské...

Zpěv do rána, zničená zeleň. Z turistů jsme už znechuceni, zní z obcí pod Pálavou

Premium Dolní Věstonice proslavila pravěká venuše. Obec pod Pálavou je magnetem na turisty. Pro místní lidi bohužel až příliš...

V mozku lidí, kteří zažili déjà vu, lze nalézt odlišnosti, říká neurolog

Premium Neurolog Milan Brázdil získal nejvyšší světové ocenění za léčbu epilepsie. „Epilepsie je okno do mozku,“ říká muž,...

Je to veřejný zájem, zamítl soud žalobu na zvolenou trasu R43 přes Bystrc

Krajský soud v Brně zamítl žalobu, kterou podali kritici vybrané trasy plánované silnice R43 od D1 na sever přes...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Boj o primátora Brna. Chystá se Vokřál, adeptkou může být i Schillerová

Premium O nových poslancích lidé rozhodli před dvěma týdny, teď se intenzivně vyjednává sestavení nové vlády. Přestože jsou...

Otužování podle Wima Hofa je nebezpečné. Hrozí zástava, říká kardiolog Táborský

Premium Otužování je nejlepší prevence proti těžkému průběhu nemoci covid-19. Lidé mají větší šanci, že neskončí v nemocnici,...

Dětem, kterým pomáháte moc, mozek nepracuje správně, říká speciální pedagožka

Premium „Kdybychom k dětem v batolecím a předškolním věku přistupovali v některých oblastech víc ,postaru‘, měli bychom méně...

Váš syn bude žít jen pár týdnů. Zpověď matky zesnulého hokejisty Buchtely

Premium Přežít své dítě. Pro každého rodiče ta nejhorší představa. Teprve dvacetiletý hokejista Ondřej Buchtela zemřel loni v...

  • Další z rubriky

V mozku lidí, kteří zažili déjà vu, lze nalézt odlišnosti, říká neurolog

Premium Neurolog Milan Brázdil získal nejvyšší světové ocenění za léčbu epilepsie. „Epilepsie je okno do mozku,“ říká muž,...

Hádka v autobuse na Brněnsku skončila pobodáním, útočník je na útěku

Hádka mezi dvěma cestujícími v autobuse nedaleko Pozořic a Sivic na Brněnsku skončila ve středu večer bodným zraněním....

Všichni vozí plastové výrobky z Číny, my naopak do ní, líčí šéf Nevogy

Když společnost Nevoga přebírala nový výrobní areál, který vyrostl za Znojmem, nedostala klíče, ale čip. Ukazuje to, o...

Oprava pěší tepny v centru Brna skončila, po dvou letech je Česká hotová

Dva roky trvala oprava horní části ulice Česká, hlavní pěší tepny v Brně. Lidé se konečně mohou projít bez nástrah po...

Čekají nás daleko horší problémy, než jaké způsobil covid, varuje OECD

Pandemie koronaviru sice zastavila výrobu, vysála státní kasy a způsobila krachy mnohých podniků, to ale není nic proti...

Pavel Liška se omluvil za reklamy pro dodavatele elektřiny a plynu

Pavel Liška měl potřebu se vyjádřit ke svému dlouholetému účinkování v reklamách pro dodavatele plynu a elektřiny...

Kostková má covid, do sobotní StarDance nezasáhne. Televize řeší, co dál

Třetí soutěžní večer oblíbené show StarDance je v ohrožení. Moderátorka Tereza Kostková byla pozitivně testována na...

Iluze dostatku. Obchody v Británii zakrývají prázdné regály fotografiemi

Potěmkinovy regály. Tak by se dal v kostce popsat jev, jehož jsou v posledních týdnech svědky zákazníci v britských...

Důchodové novinky: jak si v roce 2022 finančně polepší penzisté

V příštím roce budou všichni penzisté pobírat vyšší státní důchod, než je tomu letos. Důvodem je valorizace. Pro příští...