Už několik dní skupina pracantů z různých koutů republiky odklízí na mikulčickém hřbitově popadané větve, rozřezává kmeny vyvrácených stromů, sbírá střepy ze svícnů a zametá. Přesně v duchu sbírky, kterou vypsali bývalí spolužáci Pavly Hanáčkové, jedné z obětí tornáda.
„V Mikulčicích je kompletně zdevastovaný hřbitov a kaple svatého Rocha. Oprava bude nesmírně finančně náročná. Tornádo srovnalo se zemí i staleté lípy, které naši předkové vysázeli ve tvaru kříže. Zmizel plot a většina náhrobků popadala, rozbila se a budou potřebovat opravit. O zeleni nemluvě. Krásné kapličce tornádo odneslo střechu a zničilo ručně malované žudro. Vybranou částku chceme věnovat na velmi nákladnou opravu právě hřbitova. Jak by určitě Pája sama ironicky dodala: aby to tam měla hezké,“ napsali spolužáci u sbírky založené na webu Donio.cz.
Podobný osud stihl i další hřbitovy na Podluží, zejména v Hruškách a Moravské Nové Vsi. Pomníky jsou rozmetané na kusy, popraskaly svrchní žulové desky hrobů a nejeden kříž je zlomený vedví. K rodinným hrobům se lidé jen těžko dostávají, někteří mají problém se v místě vůbec zorientovat.
„Pomoc? Ne, já nepotřebuju pomoc. Pozametám si to tady, odklidím menší větve a vyhodím rozbité svícny. Jinak náš hrob poškozený není, skoro zázrakem. Horší je to všude okolo, je to spoušť. Ale na to teď není čas, všichni teď musí řešit domy, střechy a taky kostel,“ vypráví žena na hřbitově v Moravské Nové Vsi.
Tam paradoxně obec v červnu, těsně před řáděním tornáda, dokončila výstavbu nových chodníků. Ty patří k tomu, co ze hřbitovního inventáře katastrofu přečkalo. Po ní zmizely už alespoň největší větve, někdo také rozřezal kmeny. Stromy, které zde rostly od poloviny 19. století, si v uplynulém týdnu vzali na starost hasiči. S těžkými žulovými náhrobky a deskami však lidem nepomohou.
Hasiči náhrobky neodklidí
„Práce na hřbitovech je velice citlivá otázka. Je to pietní místo, kde spočívají předci každého z nás. My jsme připraveni na základě žádosti starostů pomoci odstraňovat stromy, kmeny, větve a popadané obvodové zdi, což už se děje. Ale považujeme za velice citlivou otázku odstraňování náhrobků nebo zásah přímo na hrobech. Tam bychom byli rádi, kdyby si to koordinovala obec společně s těmi, kteří hroby spravují,“ oznamuje ředitel jihomoravských hasičů Jiří Pelikán.
Starostové teď ovšem hřbitovy nemají na seznamu priorit. Slibují, že se na ně dostane, ale až časem.
To způsobuje problém pro pozůstalé, kteří by chtěli uložit zemřelé právě tam, kde spočinuly generace jejich předků. Kvůli dezolátnímu stavu hřbitovů nyní nejsou obřady ani piety na místě možné. „U nás je teď jedinou variantou zpopelnění těla. Až se opraví hřbitovy, tak si pozůstalí uloží urnu do hrobu. Pro ty, kteří chtějí uložit tělo přímo do hrobu, momentálně variantu nemáme. Je to nemožné. Rádi uděláme pro lidi kdekoliv cokoliv, ale když nás obec na hřbitov nepustí a nepovolí kopání, tak bohužel,“ vysvětluje zástupce hodonínské pohřební služby Pieta.
Nejcitlivější situace mohou nastat u věřících lidí, kteří trvají na uložení těla do země. „Vím, jak je pro ně uložení důležité. U nás je možné počkat a tělo uchovat po dva týdny v mrazicích boxech. V rámci neštěstí jsme na Břeclavsku měli jedno úmrtí, rodina souhlasila s kremací. Obřad se udělá, až se situace trochu uklidní,“ sděluje Olga Kelemenová z břeclavského pohřebnictví Kelemen.
Ta doufá, že žádné další úmrtí nebude muset v nejbližších týdnech řešit. „Opravdu se za to, aby všichni zůstali živí, zdraví a neumírali, modlíme,“ říká Kelemenová. A to nejen kvůli psychice lidí zasažených přírodní pohromou, ale právě i kvůli logistice. „Obřad může být případně v Břeclavi nebo v jiné blízké obřadní síni, která nebyla zasažená tornádem, třeba v Tvrdonicích. Tělo se pak na hřbitově může uložit jen v přítomnosti nejbližších,“ naznačuje možnosti.
Kameníci by mohli přijet ve skupině
V polovině týdne už Kelemenová začala koordinovat na Břeclavsku místní kameníky, kteří by s opravou poničených pomníků pomohli. „Všichni kameníci se připravují, aby mohli na místě pracovat hned, jak bude možné se do obcí dostat. Sháníme také dodání kontejnerů, aby se mohly vyvézt rozbité kameny a všechno, co z hrobů zbylo. Kdyby si lidé museli shánět každého kameníka zvlášť, bylo by to příliš náročné,“ soudí Kelemenová.
Hřbitovy nejsou jedinými duchovními místy, která řádění tornáda odnesla. Poničené jsou také kostely. „Střecha je poškozená na kostelech v Hruškách i Moravské Nové Vsi. Okna, střecha i auta jsou zničená také na faře. Na opravách se podílí nejen místní farníci, ale také dobrovolníci z celé republiky, Slovenska, Polska i Maďarska,“ informuje farář Marián Kalina, který v obou obcích působí.
Mše se konají příležitostně pod širým nebem, na provizorně opravené faře nebo v kostele v nedalekém Týnci.
