Na základě leteckého i pozemního průzkumu a následné konzultace mezi odborníky nad získanými materiály o způsobeném poškození byla tornádu přiřazena kategorie F4, píše se ve zprávě. Původně přitom meteorologové odhadovali jeho sílu v kategorii F3.
Tornáda je téměř nemožné předvídat. Pro jejich vznik jsou potřeba velmi silné bouře a takzvané supercely, které se minulý týden objevily na jihu Moravy. Supercela postupovala z Horního Rakouska přes Břeclavsko a Hodonínsko dále do Zlínského kraje. Přes půl hodiny ji provázelo tornádo.
„Přibližně v čase 19:10 až 19:45 byla bouře provázena silným tornádem, které způsobovalo při povrchu značné škody v pásu dlouhém 26 km a širokém až 700 m,“ uvádějí meteorologové.
Jaká byla přesně rychlost větru v samotném víru se neměří, protože se do něj nedostanou přístroje.
„Síla tornáda se měří podle škod, které odpovídají stupni F4. V tomto stupní se rychlost větru pohybuje v rozmezí 74 až 90 m/s,“ doplnila mluvčí Českého hydrometeorologického ústavu Martina Součková.
V přepočtu jde o rozmezí 266 až 324 kilometrů v hodině. V takové síle tornádo působí těžké škody. Rozbořené jsou kamenné a cihlové stavby, poškozené jsou i železobetonové budovy. Působí také rozsáhlé škody na vegetaci a infrastruktuře.
Podle aktuálních zjištění hasičů je po tornádu poškozeno 1202 budov, k částečné nebo úplné demolici je určeno 180 domů. Některé už lidé zbourali.
Tornádo výrazně zasáhlo obce Hrušky, Moravskou Novou Ves, Mikulčice, Lužice, severní části Hodonína a Ratíškovice. Od pátku v místě pracují jednotky IZS, statici i dobrovolníci, kteří odklízejí škody. Desítky domů se budou muset zbourat. Podle hejtmana Jihomoravského kraje Jana Grolicha jsou škody v řádu miliard korun.
Tornádo Hodonín - Letecké mapování VUT | foto: Letecký ústav
Studená fronta nad Evropou ovlivňovala počasí v Česku od začátku minulého týdne. Na většině našeho území se vyskytovaly přeháňky a bouřky, které byly místy doprovázené silným větrem či kroupami. Český hydrometeorologický ústav vydával během týdne několik výstrah.
Celá situace vyeskalovala během čtvrtečního večera a noci na pátek, kdy výstraha před silnými bouřkami platila pro téměř celé Česko. Silné bouřky se během čtvrtka vyskytly v Rakousku a odpoledne se přesouvaly na jih Moravy. Vznikaly také první supercely, vhodné podmínky pro vznik tornád. První supercela procházející jižní Moravou vytvořila podle meteorologů ničivé tornádo na Břeclavsku zhruba v 19:10.
„Momentálně probíhá výzkum, jehož cílem je zjistit, proč jen jedna z několika supercel v dané oblasti vytvořila tornádo a zda je možné z této zkušenosti získat informace, které nám pomohou zpřesnit předpovědi nebezpečných jevů. V širší oblasti se také vyskytovaly kroupy o rozměrech až 5 cm,“ uvádí předběžná zpráva.
29. června 2021 |
„Radarový snímek zachycuje odrazivost od srážek v úrovni 2 km nad územím jihovýchodní Moravy zachycené zhruba 10 minut poté spolu s vyznačenou trasou tornáda. V pravém dolním rohu je vložen radarový snímek z nejbližšího radaru Slovenského hydrometeorologického ústavu ve stejném měřítku,“ popisují meteorologové.
Supercely jsou snadněji předvídatelné. Meteorologové jsou schopní popsat její rozměry, směr pohybu, přibližnou intenzitu srážek či výskyt krup. „Nikoliv však přímo vyskytující se tornádo,“ uvádí.
Podle dat se při dalším postupu na severovýchod do Zlínského kraje dále vyskytovaly velké kroupy velikosti až 5 cm i silnější nárazy větru. Přes oblast postiženou tornádem pak postupoval ve stejném směru asi hodinu poté další bouřkový systém.
Meteorologové nyní intenzivně analyzují shromážděná data pro detailnější zprávu, kterou postupně zveřejní. Na vyhodnocení se podílejí týmy Českého hydrometeorologického ústavu, Slovenského hydrometeorologického ústavu, Amatérské meteorologické společnosti, Amper Metea a také zástupci European Severe Storms Laboratory.
„Pracovníci jsou i na terénních průzkumech a i další analýzy budou založené na úzké mezinárodní spolupráci výzkumných týmů Česka, Slovenska i Rakouska,“ dodává předběžná zpráva.
