Jako ve válce si připadali obyvatelé Trnité ulice v Brně na podzim roku 1983. Lupič tam přepadl lékárnu. Když přijeli policisté, bezhlavě střílel kolem sebe. Jednoho muže z hlídky zastřelil, dva zranil. Všude se povalovaly zakrvácené obvazy a rukavice. Kriminalisté pátrali po pachateli se zlatým zubem, k soudu se jim ho však dodnes nepodařilo dostat.
Nejčtenější krimipomníčky |
Do Trnité ulice v Brně jezdili policisté poměrně často. V lékárně totiž bylo poplašné zařízení, ale mnohdy upozorňovalo na nebezpečí, i když se nic nedělo.
„Jezdily tudy totiž autobusy s lidmi, kteří se vraceli z práce. Nacházelo se tam provizorní autobusové nádraží. Váha samotného autobusu s cestujícími způsobovala vibraci vozovky, která byla zřejmě poddolovaná sklepy a chodbami. Tak se uvedl poplašný systém do pohotovosti,“ přiblížil bývalý brněnský kriminalista Miloslav Jedlička, proč systém tak často přivolával policisty.
Otevřený sklad a v něm zloděj
Jednoho podzimního dne vyjela do Trnité ulice na tento signál dvě vozidla s pěti příslušníky. „Nikdo v tu dobu nevěřil, že by lékárnu navštívil pachatel, který si chtěl pravděpodobně ukrást léky na výrobu drog,“ podotkl Jedlička.
Policisté lékárnu zkontrolovali zvenčí a vydali se ke skladu. Jeden z policistů viděl porušené dveře a zjistil, že je někdo uvnitř. Vešel do skladu lékárny a uviděl tam muže. Na otázku, co tam dělá, neodpověděl. Policista ho proto vyzval, aby šel s ním. Muž ho upozornil, že má ve skladu tašku s doklady.
„Šel k aktovce. Z ní však vytáhl zbraň, policistu zastřelil a dal se na útěk,“ nastínil Jedlička, co se ve skladu lékárny odehrálo.
V průjezdu lupič spatřil další policisty, na které začal v protisvětle střílet. Dva vážně zranil, zůstali ležet na zemi. Další dva policisté přijeli k lékárně později a v době přestřelky zamykali na ulici auto. Když uslyšeli výstřely, běželi hned ke skladu a navzájem se kryli.
Když dvojice doběhla na místo střelby, už byla tma. Lupiče nenašli. Podle Jedličky zřejmě přeskočil drátěný plot a zmizel v tehdy širokém neobdělávaném poli.
Silně zakrvácené policisty odvezli záchranáři do nemocnice.
„Místo činu pak vypadalo jako ve válce. Všude se povalovaly zakrvácené obvazy, lékařské rukavice i obaly od injekcí,“ poznamenal exkriminalista. V Brně byla zřízena zvláštní vyšetřovací policejní skupina, která po pachateli pátrala, hledala muže se zlatým zubem.
„Prověřovaly se také zbraně. Pachatel střílel z německé pistole Parabellum,“ vzpomněl si jeden z tehdejších vyšetřovatelů Vladimír Matoušek.
Policista, kterého lupič zastřelil, pocházel z obce na jihu Moravy. Byl ženatý a měl dvě děti. Pohřbu se zúčastnilo celé bývalé vedení krajské správy, množství kolegů a samozřejmě velké množství přátel a obyvatelé z celé vesnice i okolních obcí.
„Jeden z policistů strávil v nemocnici řadu měsíců, druhý policista byl asi po čtrnácti dnech propuštěn do domácího ošetřování,“ zavzpomínal Jedlička.
Jednoho z těžce zraněných policistů povolali rok po přestřelce znovu do služby. Kvůli hrůznému zážitku z Brna však požádal o změnu pracoviště. „Nechci pracovat v brněnském Bronxu a rád bych nastoupil službu v místě, kde bydlím,“ zdůvodnil tehdy policista svou žádost o přeložení.
Policistu znovu postřelili
Oproti jiným žádostem o přeložení této policejní ředitelství vyhovělo. Policista se přesunul na sever Moravy.
„Stalo se však něco neskutečného. Asi během třetí služby na novém pracovišti kontroloval v noci auta. Jeden řidič zpomalil, vytáhl z kapsy zbraň, na tohoto policistu několikrát vystřelil a zase velkou rychlostí ujížděl z místa činu,“ přiblížil Jedlička.
Pachatele tentokrát policisté dopadli a soud ho odsoudil. Policista se však už napodruhé ze střelby nevzpamatoval a po několika týdnech pracovní neschopnosti dal výpověď ze služebního poměru u policie.
