K Mušovskému jezeru u Pasohlávek na Brněnsku v současnosti míří většina turistů hlavně kvůli modernímu akvaparku. Čínské lázně mají vyrůst za ním na volné ploše takzvaného poloostrova, a to do tří let.
V polovině června podepsali zástupci společnosti Thermal Pasohlávky dohodu s čínskou investorskou firmou Risesun o jejich vzniku. Brněnská architektonická kancelář Pam Arch posléze zveřejnila první vizualizace, jak má centrum vypadat.
Inspirací pro architekty je východní filozofie, a tak třeba středu areálu dominuje bazén v podobě symbolu jin a jang.
„Dle potřeby pak na ploše ve tvaru hvězdy vznikne sanatorium, tradiční čínské lázně, hotely, přírodní biobungalovy, sportovní a komerční zóny či kolonáda k pobřeží,“ popsal jednatel kanceláře Robert Ševčík.
„Celý resort je koncipován jako protiváha nebo doplněk k dnešním, tak populárním akvaparkům, které se tváří spíše jako disneyland a jsou plné hluku a vzruchů,“ doplnil architekt s odkazem na nedaleký Aqualand Moravia.
Smlouvu s Číňany nezveřejní, detaily až začátkem roku 2017
V areálu by se mělo nacházet 12 objektů. Jedním z nich bude právě pavilon tradiční čínské medicíny, dalším například rehabilitační ústav.
Informace o tom, co dalšího obsahuje smlouva s čínským investorem, ale akciová společnost Thermal Pasohlávky zveřejnit nechce. Podle jejích zástupců je to součást obchodního tajemství a s Číňany se dohodli na mlčenlivosti.
„Ve smlouvě jsou konkrétnější věci, ty se ale ještě mohou změnit. Zatím o nich s čínským partnerem dál jednáme,“ sdělil šéf představenstva Thermal Pasohlávky Jiří Škrla. Dodal, že detaily zveřejní, až bude podepsána realizační smlouva, což se má stát začátkem příštího roku. Stávající smlouvu s firmou Risesun poskytnout k nahlédnutí odmítl.
O projektu na stavbu lázní poblíž Nových Mlýnů se uvažuje už dlouho. Jihomoravský kraj založil spolu s obcí společnost Thermal Pasohlávky už v roce 2007. A ta poprvé oslovila kancelář Pam Arch před pěti lety kvůli urbanisticko-architektonickému návrhu. Hlavní plán, jak by areál měl vypadat, tedy vznikl už v roce 2011. Když se začaly zvažovat investice z Číny, architekti projekt přizpůsobili.
Podle Ševčíka se konečná vizáž lázeňského areálu bude jejich nápadu hodně podobat. „Nakonec není tak důležité, jestli bude hotel hranatý, nebo zaoblený, ze dřeva, či z kamene. Zjednodušeně lze konstatovat, že se finální obraz bude hodně přibližovat návrhu,“ řekl.
Nenajde se dostatek kvalitních zaměstnanců, myslí si odborníci
Čínské lázně by měly kapacitně pojmout až dva tisíce hostů, což znamená vznik 500 až 700 nových pracovních míst. Pro představu, právě tolik lidí žije v Pasohlávkách. Podle odborníků však najít tak velké množství kvalitních zaměstnanců z oboru může být velice problematické.
„Zajištění takového počtu pracovníků v uvedené lokalitě mi nezní uvěřitelně. K prezentované podobě jsem hodně skeptický. Konec konců nám je v různých obměnách prezentována už několik let, aniž se cokoliv významného opravdu uskutečnilo,“ podotkl prezident Svazu léčebných lázní České republiky Eduard Bláha.
Thermal Pasohlávky
|
Viceprezident svazu Martin Plachý jeho myšlenku dále rozvedl o tvrzení, že v současnosti je tuzemský trh s odborníky de facto prázdný.
„Na 60 lůžek musí mít jednoho lékaře plus zdravotní sestry, fyzioterapeuty a tak dále. V momentální situaci tolik volného personálu na českém trhu prostě není. Začnou přetahovat lidi odjinud, jenže v okolí Pasohlávek není pořádně odkud, takže ti lidé budou muset být ochotní dojíždět,“ vyjádřil svou skepsi nad smělými plány Plachý.
Navíc v připravovaných zásadách územního rozvoje, které chce Jihomoravský kraj schválit ještě do podzimních voleb, je kolem lázní navržené vedení dlouho plánované dálnice D52, jež má spojit Brno s Vídní.
„Pro rozvoj jakékoliv turistické destinace je dopravní dostupnost nutná. Ale ve chvíli, kdy to bude tak blízko, že hosté uslyší hluk z dálnice, to dobře není,“ dodal Plachý.
Problémem podle něj může být také to, že v okolí není dostatek přírodních zdrojů.
Výstavba obřích lázní má přesto začít v roce 2018. Do té doby totiž pravděpodobně potrvá příprava získávání všech potřebných povolení. Hotovo by pak mohlo být už v roce následujícím.
Jihomoravský kraj už v předešlých letech vybudoval potřebnou infrastrukturu za 250 milionů korun, část peněz šla z evropských dotací. Součástí stavby je tak silnice vedoucí z centra Pasohlávek až ke státní silnici na Mikulov, minerální a běžný vodovod, kanalizace a cyklostezka.
