Značka Bohemia Crystal zaštiťuje další firmy a výrobce českého skla. Mimo jiné tedy i brand Royal Crystal, jehož majitelé se začátkem loňského roku paradoxně rozhodli obchod zmodernizovat, aby byl zajímavější i pro Čechy.
„Hlavní klientelou byli totiž cizinci. Velkou část tvořili Asiaté, ti mají rádi menší broušené věci, další skupinou byli Rusové, ti zase chtějí zlacené a honosné kousky. Největším lákadlem je nicméně broušené sklo. A my jsme chtěli – především tuzemským klientům – ukázat, že české sklo je velmi kvalitní a nemusí být drahé, tak jak si to většina myslí, proto jsme obchodní dům rekonstruovali,“ popisuje ředitel Royal Crystal Michal Okleštěk.
Po rekonstrukci otevřeli na dva týdny a zase museli zavřít, tentokrát kvůli vládním opatřením. Přes léto se situace uklidnila, ale největší problém představovala absence turistů, tržby tak byly opět mizivé. „Doufali jsme, že to ještě zachrání Vánoce, ale na podzim přišla další covidová vlna a opět zavření, a to už definitivně rozhodlo,“ vysvětluje Okleštěk.
Ve spásu se tak proměnil e-shop, jemuž začali věnovat více času a který se nakonec ukázal jako jediná cesta, jak zájemcům sklo ukázat a také prodat.
„Až se situace uklidní, což bohužel nikdo neví, kdy to bude, určitě bychom se rádi do centra Brna vrátili. Už to ale nebude velký třípatrový obchodní dům, každopádně alespoň menší prodejnu bychom tam rádi měli,“ uzavírá s nadějí v hlase Okleštěk.
Z Moulin Rouge byty, ze Slavie moderna
Nápadný dům s růžovou fasádou a světélkujícím větrným mlýnem na rohu Kounicovy a Slovákovy ulice zná (alespoň zvenčí) každý Brňan. Nejznámější erotický podnik ve městě však co nevidět vystřídá devítipatrový polyfunkční objekt.
Projekt je už hotový, nicméně stále se jedná o úpravách. Zatím tak firmě Winning Estate, která má přeměnu na starost, chybí stavební povolení. „Podnik je funkční a mělo by to tak zůstat i poté, co se budova přestaví. Moulin Rouge se jen přesune jinam,“ poznamenala za Winning Estate Kateřina Jelínková.
Také další známé brněnské provozy potkal konec–nekonec. Hotel Slavia, proslavený scénou z filmu Dědictví aneb Kurvahošigutntág, „využil“ covidové přestávky a pustil se do kompletní rekonstrukce, kterou tu stejně plánovali. Už loni v červnu se z druhého nejstaršího hotelu v Brně rozprodával nábytek a vybavení, nyní tu dokončují bourací práce a vyklízení a připravují se na samotnou stavbu.
„Nová podoba hotelu bude propojením moderny a secese, avšak původní atmosféru si díky historizujícím prvkům uchová,“ popisuje šéf Slavie Libor Daněk a těší se na znovuotevření v roce 2023.
Nejeden Brňan byl zvyklý se při cestě z centra stavit kousek vedle do antikvariátu Alfa pro knížku za pár desítek korun. Umístění největšího podniku tohoto druhu ve městě si o to vyloženě říkalo.
Jenže právě o zmíněný rituál jsou od ledna milovníci četby ochuzeni. Alfa se totiž přestěhovala do menšího – do Kopečné ulice, kousek od Šilingrova náměstí. Kdo si tedy chce levně zakoupit knihu, starou mapu nebo pohlednici, musí si udělat výlet mimo hlavní centrum.
V Caribiku ztichly tóny
Vstup zdarma nebo drink grátis pro prvních sto návštěvníků. Tak lákali provozovatelé brněnského tanečního klubu Caribic hlavně studenty na akce, které duněly okolím několikrát týdně. Jenže ani legendární zábava v pasáži v Běhounské ulici covidové řádění nepřežila.
Čtvrtého března loňského roku na studentské party zahráli poslední písničky, poté se parket vyprázdnil. Definitivně. Akce, která měla být o týden později, se už nekonala. A v květnu provozovatelé oznámili, že po šestnácti letech klub končí. MF DNES se je pokoušela oslovit, nikdo však nereagoval.
V Brně prozatím utichla veškerá kultura, do Caribiku se však už lidé nevrátí. Radní pro kulturu Marek Fišer (Piráti) přesto doufá, že se brzo opět začne rozvolňovat, alespoň částečně.
„Podpoříme, stejně jako loni, akce venku, ať už to bude hudba ve spolupráci s kluby, divadlo, nebo možná také kino,“ říká Fišer a zároveň doufá, že se po pandemii znovu obnoví i trend tanečních klubů.
Cédéčka už se v Poštovské neprodávají
Po neuvěřitelných třech dekádách se loni v dubnu zavřela prodejna a půjčovna cédéček Indies. Když v Poštovské ulici otevírali, měli na půjčení jen 135 cédéček, ale ne ledajakých.
„Jezdili jsme nakupovat do vídeňského punkového obchodu. Právě odtama jsme přivezli i úplně první Nirvanu, kterou do té doby nikdo neznal,“ zavzpomínal jeden ze zakladatelů, Milan Páleš.
Z půjčovny se časem stalo vydavatelství, z něhož vzešla alba Ivy Bittové, Hradišťanu či Radůzy. V roce 2007 se společnost rozdělila na tři samostatné subjekty. Postupně se ale cédéčka začínala prodávat míň a míň. „Budoucnost je v digitálu. Cédéčka už kupuje jen moje generace, až odejde, už se pojede jen digitálně,“ ví Páleš.
I přes snahu majitelů udržet fungování prodejny je události spojené s koronavirem donutily kamennou prodejnu zavřít. Indies však úplně svou činnost neukončilo, prodej cédéček a předprodej vstupenek přesunuli do online prostředí.
Skončili už před pandemií
|
