Kryo-elektronový mikroskop za 150 milionů korun je v celé střední a východní Evropě unikátem. Umožňuje vědcům podstatu života pozorovat téměř na úrovni atomů. V laboratoři o několik desítek metrů dále zase pomocí 256 senzorů, které se rozmístí po povrchu hlavy, experti měří aktivitu mozkové kůry.
Oba přístroje jsou jen zlomkem vybavení, které v Brně obsáhl Středoevropský technologický institut CEITEC.
Slavnostní ceremoniál v pátek otevřel dvě budovy špičkového vědeckého centra za 5,2 miliardy korun. „Je to pro Masarykovu univerzitu zásadní den. Otevření CEITECu završuje mnohaleté budování univerzitního kampusu v Bohunicích,“ uvedl rektor Masarykovy univerzity Mikuláš Bek.
Zatímco další část CEITECu, která spadá pod Vysoké učení technické, se v areálu školy bude budovat až do příštího roku, do Bohunic se na přestřižení pásky včera sjely špičkové vědecké kapacity i premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD).
„Jediná šance na slušnou budoucnost České republiky jsou investice do výzkumu, vědy a inovací, to, aby se země připojila k technologicky nejvyspělejším státům světa,“ uvedl včera v Brně Sobotka.
V nově otevřených pavilonech vědci získali téměř sedm tisíc čtverečních metrů určených pro bádání a výuku. S osmi laboratořemi vybavenými spektrometry nukleární magnetické rezonance, hmotnostními spektrometry nebo speciálním elektroencefalografem.
„Můžete postavit skvělý fotbalový stadion, ale ten ještě šampionáty nevyhrává. Jsou to skvělí hráči, kteří umí střílet góly. A pak také zapálení fanoušci, kteří tým podporují,“ přirovnal CEITEC jeho ředitel Markus Dettenhofer ke sportu.
Vědci zkoumají viry i mozky agresivních řidičů
A první desítky vědců už CEITEC přilákal. Například zpět z univerzity v nizozemském Utrechtu se vrátil strukturní biolog Lukáš Trantírek, který je absolventem Masarykovy univerzity. A z Itálie do Brna přijel lidský mozek zkoumat Vincenzo Micale.
CEITEC Masarykovy univerzity pod sebou sdružuje celkem pětici výzkumných programů. Strukturní biologie se věnuje například zkoumání virů na té nejtitěrnější úrovni. Genomika a proteomika rostlinných systémů v budoucnu dokáže vytvářet rostliny odolnější proti nemocem či nepřízni počasí.
Molekulární medicína se zase snaží hledat příčiny vzniku závažných chorob. K tomu vědci v kampusu také zkoumají lidský mozek - třeba epilepsii či příčiny agresivního chování řidičů - i pokročilé nanotechnologie.
„Ve světových žebříčcích vysokých škol končíme zpravidla na zhruba 550. místě. Z 22 tisíc světových univerzit to není není špatné umístění, ale rádi bychom se posunuli do první pětistovky. Doufáme, že CEITEC je rozhodujícím krokem k tomu, aby se nám to podařilo,“ uvedl rektor Bek.
