Česká republika přitom od EU dlouhodobě dostává mnohem více peněz, než do ní sama přispívá. Největší podíl, přes 11 miliard korun, šlo na jižní Moravě na výzkum a vývoj. O čtyři miliardy méně dostaly projekty zabývající se životním prostředím.
Získání dotací znamená velkou byrokratickou zátěž. "Proces čerpání dotací je administrativně náročný, ale ne nepřekonatelný. Pokud chceme pracovat s dotacemi, musíme se to prostě naučit," řekla mluvčí Jihomoravského kraje Denisa Kapitančiková.
Samotné město Brno získalo za dobu členství asi tři miliardy korun. Z toho 750 milionů šlo na opravu a dostavbu kanalizace. Na nové tramvaje a autobusy dopravního podniku dostalo město od EU 500 milionů korun.
Kam šlo v kraji nejvíc peněz z EU?
|
"Brno je v čerpání peněz nejúspěšnějším městem v České republice s výjimkou Prahy, která je začleněna v jiném cíli regionální politiky EU a má jiné dotační možnosti," řekl mluvčí města Pavel Žára.
V Brně se díky dotacím opravila vila Tugendhat, hvězdárna a planetárium na Kraví hoře nebo třeba hrad Špilberk a brněnské podzemí.
Zemědělci kritizují státní správu
Vinaři z kraje se shodují, že od vstupu do EU se v oboru v republice zvýšila kvalita. Díky penězům mohli vysadit nové keře a nakoupit moderní techniku. A kvalitu zvýšila i konkurence, té kvůli jednoduššímu a tím častějšímu dovozu zahraničních vín přibylo.
Jenomže vinařství v Česku je doménou hlavně menších podniků. A to omezuje jejich možnosti sáhnout si na evropské peníze.
"Drobní pěstitelé a výrobci nemají na dotace z EU nárok, protože jsou omezeni výměrou, přestože se také podílí na údržbě krajiny. Po vstupu do EU se velmi zvýšila administrativní a evidenční zátěž, což je také velká nevýhoda především pro drobné výrobce vína," řekl vinař Lubomír Glos z Moravské Nové Vsi.
A problémy musí řešit i ovocnáři. "Máme tady tak jako v celé ČR raritu podobnou fotovoltaice," s ironií podotýká Jaromír Čepička z Ovocnářské unie. Na mysli má ekologické sady, z nichž se díky dobře nastaveným dotačním pravidlům stal výhodný byznys.
"Celková plocha těchto sadů v České republice je větší než v sousedním Rakousku a Německu dohromady. Ekologičtí ovocnáři pobírají ročně dotaci za pěstování v ekologickém systému kolem 23 tisíc korun na každý hektar sadu a nemusí přitom sklidit žádné ovoce," upřesnil Čepička.
Studenti vyráží na cesty
Pro studenty je Evropská unie hlavně sponzorem jejich studijních pobytů v zahraničí. Díky programu Erasmus si tisíce studentů můžou zkusit studovat na některé z univerzit v evropské osmadvacítce, ale také například v Norsku nebo Švýcarsku. A funguje to i naopak. Zahraničních studentů u nás pořád přibývá.
Evropské peníze jdou i do samotných školských ústavů. Masarykova univerzita získala od roku 2007 necelých 12 miliard korun. Nejvíce peněz stálo vytvoření výzkumného centra CEITEC, na něž EU přispěla více než pěti miliardami korun a na kterém spolupracuje šest vědeckých institucí včetně Vysokého učení technického a Mendelovy univerzity.
"Díky CEITEC otevřeme letos v září v Univerzitním kampusu Bohunice nové pavilony s laboratořemi. Odborníci se tam budou věnovat vědám o živé přírodě ve výzkumných programech zaměřených na strukturní biologii, genomiku a proteomiku rostlinných systémů, molekulární medicínu a výzkum mozku a lidské mysli," řekla mluvčí Masarykovy univerzity Tereza Fojtová.
