Fárací gigant zamíří v půlce února k cílovému zákazníkovi – ruské firmě Uralkali, která se zaměřuje na těžbu draselné soli.
„Svou velikostí je ojedinělý v celé Evropě, v Česku větší stroj pro hlubinnou těžbu zatím nikdo nevyrobil,“ chlubí se Zdeněk Gajdík, ředitel firmy T Machinery, která zakázku zhotovila.
Na délku měří dvanáct metrů, na výšku má tři a na šířku pět metrů. Jeden člověk obsluhuje samotný kombajn, druhý je pak potřeba k příslušenství stroje.
V Česku by uplatnění nenašel, sůl se tady totiž netěží.
„Důlní kombajny na černé uhlí využívané v Ostravskokarvinských dolech jsou maximálně 81 tun těžké. V délce ale mohou mít i přes 13 metrů,“ srovnává mluvčí OKD Ivo Čelechovský.
Větší stroje jsou v České republice k „mání“ jen k povrchové těžbě hnědého uhlí a vyrábějí je na Sokolovsku nebo v Uničově na Olomoucku. Ratíškovický gigant má v podzemí dolovat hlavně draselnou sůl, ale jde využít také na těžbu karnalitu, potaše, sádrovce nebo fluoritu. „Hydraulicky ovládaný pásový podvozek se posouvá pomocí soustavy sbíjecích orgánů s noži do materiálu,“ popsal princip dobývání soli Gajdík.
I Horst Gondek, který vyučuje na Hornicko-geologické fakultě ostravské Vysoké školy báňské, považuje obra z Ratíškovic za unikát.
„Hlubinný stroj na sůl je to opravdu specifický, s kombajny na černé uhlí se ale srovnat dá. Jejich hmotnost se také pohybuje okolo sta tun,“ uvedl Gondek.
Oba typy se však liší. „Sůl není tak pevná, i materiál z jejího okolí má jinou podstatu, proto by takový kombajn na těžbu uhlí využít nešel,“ dodal Gondek.
Předurčeno Tomášem Baťou
I pro ratíškovickou společnost šlo o neobvyklou zakázku. Standardně se totiž zabývá právě dobývacími stroji na černé a hnědé uhlí. Tam, kde nyní sídlí, před více než 80 lety založil slavný zlínský podnikatel Tomáš Baťa uhelný důl.
Giganti z České republiky
|
Aktivně se zde těžilo do roku 1952, ještě ve 40. letech se tu vyváželo až tisíc tun uhlí denně. Po skončení těžby se pak povrchové zařízení dolu Tomáš změnilo v závody, některé firmy si v názvu nechaly i symbolické „T“ a specializaci na uhlí různými způsoby převzaly.
To je i případ T Machinery, kde vyrábí stroje na těžbu nerostů. Jedním z nich je právě draselná sůl, která se užívá jako hnojivo či vstupní surovina pro chemický průmysl.
„Exportujeme, našimi největšími odbytišti je Rusko a Ukrajina. Snažíme se orientovat i na jiné zdroje, těžba soli se uhlí technologicky v mnohém podobá,“ uvedl Gajdík s tím, že do budoucna se firma hodlá zaměřit také na jiné nerosty.
Gigantický kombajn z Ratíškovic má ještě jedno specifikum. Stroj totiž těží pro Českou republiku nezvyklou metodou chodbicování v lávkách, kdy se sůl dobývá šachovnicově raženými štolami. Tento způsob u nás pro solné doly nikdo nevyužíval.
Do Ruska poputuje po částech
Unikátní kolos čeká i zajímavá cesta. K novému majiteli do Ruska zamíří po částech.
„K zákazníkovi kombajn dopravíme kamiony, můžeme ho demontovat na menší uzly, které neváží víc než osm tun,“ vysvětlil Gajdík s tím, že slavnostní předání v Ratíškovicích je naplánováno na pondělí 19. února.
Společnost, která zaměstnává asi dvě stovky lidí, nedávno oslavila patnáct let svojí existence. Zaměstnanci firmy jsou schopni těžební komplexy sami navrhnout, vyrobit, dodat a spustit do provozu.
Jejich další stroje mohou těžaři využívat v horších klimatických podmínkách i v rizikovějších prostorech, jako je například oblast s vyšší pravděpodobností výbuchu.
V dolech totiž musí stroje často pracovat ve vysoké koncentraci uhelného prachu, vlhkosti nebo také v prostředí s výskytem výbušného plynu – metanu.
