„Migréna je jako tchyně. Chodí bez ohlášení, kdykoli se vám to v životě nejméně hodí,“ svěřila se pacientka Lucie, která se s migrénou potýká už patnáct let.
„Přála jsem si, aby měly mé děti jinou maminku. Když migréna odezněla, přišla mi ta myšlenka absurdní,“ přidává se další pacientka Simona, jíž nemoc přišla do života, když jí bylo dvanáct.
Právě pomocí příběhů pacientů chtějí brněnští neurologové z Fakultní nemocnice u sv. Anny šířit osvětu o této nemoci a vyvrátit mýty, které ji mnohdy doprovázejí. Vytvořili proto nový web www.migrenabrno.cz.
Celoživotní handicap
Podle autora projektu, neurologa Pavla Řehulky, je cílem poukázat na to, že nemoc nelze bagatelizovat.
„Migrénou trpí asi dvanáct až patnáct procent populace, tedy každý sedmý člověk. Řadu z nich výrazně omezuje a je často celoživotním handicapem. Přesto je nemoc ve společnosti zatím podceňována. Kdo něco podobného nezažil, většinou nedokáže pochopit, co pacienti prožívají,“ říká Řehulka, jenž vede Centrum pro diagnostiku a léčbu bolestí hlavy.
Ačkoli má migréna několik podtypů, její projevy jsou podobné. „Jde obvykle o jednostrannou bolest v oblasti spánku a čela, která často pulzuje a dosahuje až vysoké intenzity, je doprovázena nevolností či zvracením, světloplachostí a přecitlivělostí na zvuky. Jakákoli fyzická aktivita, třeba i chůze, její projevy zhoršuje,“ popisuje neurolog záchvat migrény.
„Den s migrénou znamená, že mě od rána intenzivně bolí hlava, někdy mě brní končetiny a část obličeje, je mi nevolno a prakticky celý den zvracím. V tomto stavu nemůžu dělat nic. Nemůžu se učit, nejsem schopná si ani zajít nakoupit, výuka ani zkouška nepřipadají v úvahu. Takový záchvat u mě trvá až tři dny a opakuje se několikrát do měsíce,“ vypráví studentka Silvie, která studuje na Masarykově univerzitě v Brně.
Záchvaty migrény trpí už deset let a před rokem se u ní počet dnů s nimi zvýšil nad patnáct v měsíci. Často podceňovaná a zesměšňovaná nemoc tak ještě výrazněji zasáhla do jejího života.
Možná je i biologická léčba
Lékař Řehulka upozorňuje, že v případě častých bolestí hlavy je pacient nucen v nadměrném množství užívat analgetika. Užívání léků na bolest hlavy častěji než deset nebo patnáct dnů v měsíci pak vede k rozvoji bolestí hlavy vyvolaných nadužíváním léčiv. Kromě dnů s migrénou pak lidé trpí bolestí hlavy i zbylé dny v měsíci a taková situace může trvat i několik let.
„Migréna a nadužívání léčiv je častější například právě u vysokoškolských studentů, kteří musí dlouhodobě podávat vysoké výkony. Zásadní je proto včasné zahájení preventivní léčby migrény, aby se pacient nedostal do začarovaného kruhu bolesti a analgetik“ vysvětluje lékař.
Odborníci znají dokonce přes dvě stě různých typů bolestí hlavy. Pokud jimi někdo trpí, měl by vyhledat lékařskou pomoc. V Česku jsou odborníky na bolesti hlavy neurologové, ale základní diagnostiku a léčbu může provádět i praktický lékař.
V případě migrény i dalších bolestí hlavy přitom mohou lékaři pacientům nabídnout i jinou léčbu než jen analgetika. „Od roku 2020 totiž hradí i české zdravotní pojišťovny biologickou léčbu migrény. Je založená na principu protilátek, které blokují receptory nebo bílkovinu důležité v rozvoji záchvatu migrény,“ vysvětluje Řehulka.
Dodává, že jde o preventivní léčbu, při níž si pacient injekčně aplikuje léčivo jednou měsíčně. „Z hlediska prospěchu pro pacienty je i vysoká cena těchto léčiv přijatelná, protože pacient se pak často vrací do normálního života,“ uzavírá.
