Brýle, hůl či několik zápisků. To jsou zatím největší "relikvie", které má po někdejším opatovi starobrněnského kláštera a zakladateli genetiky Mendelovo muzeum v Brně.
Nyní ale přibude další a ještě mnohem vzácnější památka na Gregora Johanna Mendela. Do muzea míří originál jeho rukopisu jednoho z nejzásadnějších přírodovědeckých děl 19. století - Pokusy s rostlinnými hybridy.
Do Česka se rukopis vrátil z Německa, kde byl od konce osmdesátých let, ve čtvrtek. Jeho vydání komplikoval například fakt, že Němci uvažovali o jeho zapsání do seznamu německého kulturního dědictví.
"Je to originál základní a naprosto zásadní publikace z genetiky, dnes nejdynamičtějšího biologického odvětví," vysvětlil Ondřej Dostál význam písemnosti, do které Mendel shrnul své poznatky o křížení hrachu na zahradě starobrněnského kláštera.
Vzácný spis zřejmě veřejnosti přístupný nezůstane
Dostál je ředitelem muzea, které nese Mendelovo jméno. To sídlí právě v areálu kláštera, kde zakladatel genetiky působil. Kdy přesně se vzácná "relikvie", kterou v pražském Černínském paláci představil ministr zahraničí Karel Schwarzenberg do Brna vrátí, ale Dostál neví.
"Jedná se však o majetek starobrněnského opatství, tudíž předpokládám, že bude v našem muzeu," uvedl ředitel muzea s tím, že bude muset nejprve s představiteli opatství projednat podmínky, za jakých se bude sešit z roku 1865 vystavovat.
"Nejspíš nebude trvale přístupný veřejnosti, přemýšlíme o pořízení kopie," dodává Dostál, ale současně připomíná další překážku. Takto vzácný rukopis by se musel vystavovat v klimatizované a opancéřované vitríně. A takovou nyní muzeum nemá.
Proč tak přísná opatření? Důvodem není jen to, že německy psaný exponát je přes sto padesát let starý, ale jde o to, co a kým je v něm napsáno. "Různých originálních spisů z devatenáctého století je poměrně dost. Zde ale hraje roli, že se jedná o vědeckou publikaci světového významu," zhodnotil dílo o několika desítkách stran Libor Blažek z brněnského archivu.
Návrat spisu nebyl jednoduchý. Vedli o něj spor potomci rodiny brněnského vědce, augustiniánský řád a německé, rakouské i české úřady. Případ podle ministerstva zahraničí začal v roce 1953, kdy byl starobrněnský klášter zrušen a jeho nejcennější písemnosti byly tajně uchovávány členy augustiniánské provincie v Čechách.
V roce 1987 putoval spis kvůli zhotovení faksimile do Německa, kde se dostal do držení Mendelovy rodiny. Po právním rozboru, který dokázal, že spis náleží klášteru, následovala intervence české diplomacie a návrat do České republiky.
Z brněnského orloje budou padat "hrášky"
Vědci i Brno si letos připomenou 190. výročí od narození Gregora Johanna Mendela. Vzhledem k tomu, že se o nakládání s originálem teprve jedná, není dosud jasné, zda jej návštěvníci uvidí na výstavě, kterou plánuje Mendelovo muzeum otevřít na konci května a tak uctít výročí otce genetiky.
Slavit by se mělo začít už zanedlouho. Dvacátého třetího února má do brněnských ulic vyjet speciální Mendelova tramvaj. Jedním z vrcholů oslav jeho výročí pak bude podzimní brněnské setkání špičkových genetiků, na které již přislíbila přijet i trojice nositelů Nobelovy ceny. Brno bude hostit i objevitele struktury DNA Jamese Watsona.
Rodáka ze slezských Hynčic uctí město i tak, že z orloje na náměstí Svobody budou vypadávat zelené kuličky připomínající hrách. "Kuličky jsou teprve ve vývoji a ještě přesně nevíme, kdy je do orloje vložíme. Pravděpodobně to ale bude v červenci okolo data Mendelových narozenin," sdělila ředitelka brněnského Turistického a informačního centra Petra Kačírková.
