Podle historiků je však markrabě Jošt spíš symbolem hrabivosti a politické korupce. "Byl to mimořádně chamtivý člověk, který hromadil statky ve svůj vlastní prospěch. Byl i svárlivý, dostal se do sporu téměř s kýmkoli. Ukázal se být špatným hospodářem a správcem země. Po jeho smrti zůstala Morava v troskách a v dluzích," říká historik Martin Wihoda, který se na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity věnuje období středověku.
Podle něj se tato symbolika nakonec obrátí proti samotným politikům. "Postaví pomník aférám, se kterými bývají někdy spojováni. Já být politikem, tak od Jošta prchám co nejdál," podotýká.
Odvaha? Spíš touha vládnout
Na tom, že Jošt byl rozporuplná osobnost moravských dějin, se historik shodne i s Pavlem Košťálem z Muzea města Brna. "Základním rysem jeho politiky byla ctižádost a úporná snaha stát se vládcem v dalších a dalších zemích. Jenže se tak stalo za cenu zpustošení Moravy a rozchvácení velké části markraběcího majetku. A po jeho smrti z tohoto úsilí stejně nic nezůstalo," podotýká Košťál.
Špatné vlastnosti, které historici osobě Jošta přisuzují, však podle bývalého primátora Richarda Svobody nejsou fatální překážkou. "Je to věcí interpretace dějin. Jen málo lidí dnes ví, jaký Jošt doopravdy byl. Každá osobnost má své odpůrce a své obdivovatele. V Bruselu stojí jezdecká socha krále Leopolda, který byl masovým vrahem. Žižka má sochu v Praze a někteří historici ho pokládají za lapku a lupiče. Jošt Moravský bude takový, jakého si ho uděláme," myslí si Svoboda.
Podle něj by ho Brňané měli vnímat jako historickou osobnost evropského významu, která sídlila v Brně. "Žádný jiný římský císař neodpočívá v Brně. Jošt má být připomínkou bohaté historie Brna," uvedl Svoboda.
Dva Joštové na jednom rynku
A že Joštovi historici vyčítají, že byl "pletichář", který jen hromadil prebendy? "Ani Karel IV. si nevzal své čtyři manželky kvůli jejich kráse. Byla to diplomacie, a ta každého něco stojí. A díky ní i Jošt dosáhl svého postavení," míní Svoboda.
Nejen problematická osobnost Jošta, ale i samotné jeho zpodobnění na koni vadí historikům. "Je to imperialistická symbolika spojená s dobyvatelem nebo válečníkem. Když už Jošta, tak stojícího nebo v křesle," přemítá Wihoda. Richard Svoboda si ale myslí, že kůň ke králi patří. "Je to jeden z atributů moci," dodává.
David Merta z brněnské archeologické společnosti Archaia ještě upozorňuje na jeden aspekt. A to, že jeden Jošt Moravský už na náměstí je. Podpírá fasádu Moravské galerie. "A nebude to schizofrenní, když jeden Jošt bude podpírat vchod do místodržitelství a druhý bude projíždět na koni kolem?" ptá se Merta.
Onderka: Není to politika
Historik Martin Wihoda se prý se svými připomínkami na brněnský magistrát obracel. "Po svých poradcích mi vzkázali, že Praha má jezdeckých soch pět, ale Brno žádnou. Bylo mi řečeno, že je to politické rozhodnutí," uvedl Wihoda.
Jeho slova nadzvedla primátora Romana Onderku ze židle. "Na to jsem opatrný. Všechny sochy vybírá komise, kde jsou zastoupeni politici, architekti i umělci. A schválily ji všechny orgány. Nepamatuji si, že by mi písemnou formou někdo svůj nesouhlas sdělil," brání se. Dodává, že socha má připomínat osobnost evropského formátu, která sídlila v Brně.
Koncepci, která odkazuje na čtyři Platónovy ctnosti: Odvahu, Obezřetnost,Mírnost a Spravedlnost, navrhl architekt Petr Hrůša a měla by se realizovat v létě 2010. - Čtěte: Socha pro náměstí se umělcům nelíbí. Chtějí po Brnu novou soutěž
O tom, který umělec by měl Jošta na koni ztvárnit, bude rozhodovat komise 14. května. Na sochu, která má stát asi jedenáct milionů korun, přispěla i města Hodonín, Strážnice, Břeclav či Znojmo.
