Ze zámečku zbyly jen základy a i ty zmizely během následujících desetiletí hluboko pod nánosy hlíny. Ještě před pár týdny by nikdo nepoznal, že tam kdysi nějaký zámeček stál.
Pak se ovšem nadšenci z Valtic chopili nářadí a z hloubi země jeho základy opět „vyzvedli“. Aby se dostali k těm nejvyšším pozůstatkům Katzelsdorfského zámečku, museli v uplynulých týdnech v lese za Valticemi odkopat nejméně půl metru zeminy. Podařilo se jim odkrýt i široké schodiště, po němž se kdysi vstupovalo dovnitř.
 |
„Teď už víme, že do zámečku vedlo osm schodů, avšak po celé délce se dochoval pouze jediný,“ popisuje historik Daniel Lyčka, který je jedním z iniciátorů projektu obnovy zámečku.
Podle něj se na stavu ruin nepodepsalo jen samotné bourání, ale i příroda. „Byla chyba, že se vše zavezlo hlínou. Místo začalo zarůstat a kořeny toho hodně zničily. Vypadá to, že jsme to zachránili za pět minut dvanáct,“ říká.
Z osmnácti sloupů, které oddělovaly jednotlivé oblouky loveckého zámečku, se dochovala patice jediného. Průzkumníci odhalili také části obou křídel stavby.
„Největším překvapením pro nás bylo, že v pravém kabinetu zřejmě býval krb. Dokonce je na dlažbě ještě patrná kresba tužkou, zřejmě po zaměřování,“ odhaluje Lyčka.
Katzelsdorfský zámečekKatzelsdorfský zámeček byl postaven podle návrhu architekta Josefa Kornhäusela na začátku 19. století. Ve stejnou dobu se stavěl i známější Apollonův chrám. Otevřená stavba – v podstatě velký altán – sloužila panstvu k odpočinku při honech. Navazovala na ni dvě křídla s myslivnou, hospodářským stavením či bytem správce. Stavba zanikla poté, co se začala budovat železná opona a zámeček se ocitl za železnými zátarasy. Poslední hajný Michal Kicl musel odejít v roce 1953, o tři roky později zámeček vyhořel. V roce 1957 jej začali bourat zaměstnanci státních lesů a v 60. letech dílo zkázy dokončili vojáci pohraniční stráže. |
Pod zámečkem se pak nachází sklep, do nějž se vstupovalo z původní kuchyně. Kam přesně vede, je zatím velkou neznámou. Je stále plný jílu a aby bylo možné jej vyčistit, musí se stavba mnohem více zabezpečit. Zajímavostí je, že sklep není zaznačen v žádném plánu.
„Povedlo se mi v archivu dohledat plán z roku 1853, takže jsme měli přibližnou představu, kde jaké stěny jsou, což z 95 procent také sedělo. Ale sklep v těchto plánech není,“ podotýká Lyčka.
Zámeček chtějí postavit
Odkryté základy stavby se teď budou delší dobu větrat, aby se vzpamatovaly z téměř šedesáti let strávených pod zemí. Ještě letos by pak na místo měla přibýt cedule informující o tom, jaká stavba v místě stála. A v plánu je také umístění 3D modelu, aby návštěvník mohl porovnat původní stav zámečku s tím, co po něm zůstalo.
„Dlouhodobě se také snažíme prohlásit základy zámečku za kulturní památku, aby získaly větší status ochrany a zůstaly budoucím generacím. Ač je to zbořená stavba, pořád je to dílo významného vídeňského neoklasicistního architekta 19. století,“ upozorňuje Lyčka.
Snem valtických nadšenců je pak zámeček znovu vystavět. Projekt už je připravený, zatím se však o něm polemizuje s památkáři.
