Z břeclavského Vránova mlýna je ruina, k čemuž přispěl i požár v roce 2008. Teď...

Z břeclavského Vránova mlýna je ruina, k čemuž přispěl i požár v roce 2008. Teď se rýsuje šance na jeho obnovení. | foto: Radek Miča, MAFRA

Vyhořelý historický mlýn obsadili bezdomovci, teď má naději na vzkříšení

  • 0
Už celá léta je břeclavský Vránův mlýn místem, kterému je lepší se vyhnout. Kdysi krásná historická stavba je na spadnutí, obývají ji bezdomovci. A když tady v roce 2008 vypukl požár, nadějné vyhlídky na jeho opravu se uzavřely. Až teď znovu ožívají.

Radnice několikrát zvažovala, že mlýn odkoupí, aby se s ošklivým šrámem města vypořádala. Jenže soukromý majitel, který budovu získal po revoluci, o odprodej nestál.

Názor změnil až nyní. V polovině ledna s ním uzavřela smlouvu na koupi mlýna nově vzniklá firma Resort Zámecký mlýn. 

„Toto místo dlouhodobě vnímáme, stejně jako břeclavská veřejnost, jako jedinečnou lokalitu, která si zaslouží velkou pozornost. Reálně jsme se ale jejím využitím začali zabývat až na sklonku roku 2021,“ oznamuje jednatel společnosti Josef Anovčín, který je zároveň výkonným ředitelem hodonínské Stavební firmy Plus.

Ve zmiňovanou dobu se seznámil s dosavadními majiteli, manželi Omachlíkovými. „Při několika jednáních se potvrdilo, že naše představy o využití místa jsou velmi podobné, pouze různé okolnosti dosud nedovolily přikročit k jejich realizaci,“ říká Anovčín, který už záměry konzultoval s vedením Břeclavi. I to kvitovalo, že neutěšená lokalita se po letech chátrání vzchopí.

V plánu jsou i kavárna a galerie

Stavební firma Plus už dokázala změnit nevzhlednou budovu prodejny potravin ze 70. let na zámeckém náměstí v Lednici na velmi zdařilý komplex s provozovnou Jednoty a apartmánovým resortem. „Na tomto projektu dále pokračujeme ve druhé části budovy, kde vznikne pivovar s pivnicí a wellness,“ líčí Anovčín. Stavba nese podpis architekta Tomáše Havlíčka, jenž by měl pracovat i na Vránově mlýně.

Před týmem, který bude mít projekt na starosti, stojí náročný úkol: připravit a zrealizovat stavbu, jež bude odpovídat mimořádnému geniu loci a očekávání veřejnosti. 

„Jsme si vědomi odpovědnosti, kterou jsme na sebe vzali. Jde o dílo nadčasové, které musí sloužit celým generacím, a proto nechceme nic uspěchat. Zamýšlíme se nad využitím prostoru a budov, kde by měly být vedle bydlení i prvky občanské vybavenosti jako kavárna, multifunkční galerie nebo korzo,“ popisuje Anovčín. 

Výzvou je rovněž zapojení okolních prostor, Havlíček chce využít známé siluety objektů a jejich historické funkční propojení s prostředím přemyslovského hradu.

Firma už má za sebou průzkum i zaměření lokality a stávajících objektů. Dalším krokem bude upřesnění záměru a zpracování studie. „Při všech těchto pracích je naprosto nezbytná spolupráce s orgány města, památkáři, majiteli okolních pozemků a samozřejmě s veřejností. Ta je hlavním arbitrem toho, zda se projekt zařadí k těm zdařilým a zda se podaří vrátit místu jeho harmonii a význam,“ podotýká Anovčín.