„Je to někdy opravdu náročné skloubit, ale zvládám to. Kdyby ne, tak bych to nedělal,“ uvedl poslanec, který má jen ve Sněmovně celkem osmnáct funkcí.
„Není jich tolik, nemůžete do toho počítat podvýbory, které se schází jednou za pár týdnů, nebo skupiny přátel,“ hájí se Mihola, který pod skupinami přátel myslí meziparlamentní skupiny navazující styky s parlamenty jiných zemí. Je v osmi takových a předsedá té zaměřené na Chorvatsko.
Od září minulého roku rovněž usedá v zastupitelstvu Jihomoravského kraje, tehdy nahradil stranického kolegu Antonína Tesaříka. Další funkce na základě mandátu krajského zastupitele už nemá, na rozdíl od brněnského zastupitelstva, kam se dostal po loňských říjnových volbách a kde je například předsedou školské komise.
„Snažím se být ve funkcích ve výborech, které jsou mi blízké, což je zahraničí a školství, protože jsem sám více než dvacet let učitel,“ řekl poslanec.
Kumulace mandátů může vést ke střetu zájmů
Jenže sedí i v kontrolním výboru či dozorčích radách dvou městských firem, které se školstvím zrovna nesouvisí: v Brněnských komunikacích a Technických sítích. A nejspíš usedne ještě ve třetí, a to ve společnosti CD Centrum.
Jako někdejší jihomoravský hejtman za ČSSD Michal Hašek, který byl množstvím funkcí proslulý, si však nepřipadá.
„To se nedá srovnávat, protože on byl zároveň hejtman a poslanec. Kdybych funkce nestíhal, rezignoval bych,“ prohlásil Mihola, který má i další funkce v rámci vlastní strany včetně postu celostátního místopředsedy KDU-ČSL.
Podle brněnského politologa Michala Pinka taková kumulace mandátů na jednotlivých úrovních politiky může vést i ke střetu zájmů.
„Pokud je ve sněmovně politik, který má mandát i v regionu, bude především sledovat zájmy pro daný region, nikoli celostátní témata,“ podotkl s tím, že u regionálně zakotvených stran jako KDU-ČSL není toto nabalování křesel neobvyklé. „Pan Mihola patří v české politice k rekordmanům v počtu funkcí,“ doplnil.
Jiný lidovec má na odměnách přes sto tisíc
Na nemalou odměnu si přijde za politické funkce i další lidovec a brněnský zastupitel Filip Leder. Sice není poslanec ani krajský zastupitel, ale k mandátu brněnského zastupitele má post místostarosty v Žabovřeskách, sedí ve třech městských firmách a je nominantem Brna do čtvrté.
Co všechno zvládá Jiří Mihola1. Poslanec |
Dohromady se jeho odměna za tyto funkce vyšplhá na více než sto tisíc korun měsíčně a je tak jedním z nejštědřeji odměňovaných zastupitelů. Z jeho stranických kolegů v zastupitelstvu, kteří nesedí v radě města, není nikdo, kdo by zároveň neměl post v městské firmě.
Podobně se o své zastupitele „postarala“ i ČSSD. U koaličních Pirátů takovou funkci nemá ze zastupitelů pouze Lukáš Mamula. „Na hlavní úvazek jsem programátor a tím jsem zcela vytížen. Nechtěl jsem jen tak funkce, kterým bych se nemohl věnovat naplno,“ vysvětlil.
Na odměny za politické funkce si nemůže stěžovat ani hlavní síla brněnské koalice – ODS. Všichni její zastupitelé sedí buď v radě, firmách, nebo alespoň ve vedení některé z brněnských městských částí.
Právě ODS má také jako jediná z koaličních stran jednoho z jedenácti radních neuvolněného, tedy ne na plný úvazek. Pokud by se radní Petr Kratochvíl, který má na starost dopravu, rozhodl vykonávat funkci „naplno“, neměl by peníze za místa v městských firmách.
Jako předseda představenstva Brněnských komunikací, místopředseda představenstva Dopravního podniku města Brna a také Veletrhů Brno a dále jako neuvolněný radní má přes 90 tisíc. Při uvolněném postu by měl necelých 87 tisíc.
Navíc je nominovaný ještě do další společnosti a také bude zástupcem města na valných hromadách firmy Kordis. Na SMS zprávu, zda to byl záměr, jak si vydělat více peněz, neodpověděl, nezvedal ani telefon.
