V písni Billie Jean vzpomíná legenda Michael Jackson, o čem mluvil s dívkou, s níž tančil. Protože se v textu objevuje hodně nepřímé řeči, pro tlumočníka do znakového jazyka to zrovna není snadné vyjádřit.
„Je třeba být velmi konkrétní, vypravěč se proto musí převtělit do osoby, která to či ono říká. Ve videu jsme tak využili kostýmy a změny účesu,“ vysvětluje Radka Kulichová, tlumočnice do znakového jazyka, která ve zmíněném klipu pro neslyšící tuto píseň ztvárňuje. Jednou jako Michael Jackson, podruhé jako jeho milá.
Kulichová je zakládající členkou brněnské skupiny Hands Dance. Tvoří ji deset členů, pět slyšících a pět neslyšících. Doteď spíš překládali koncerty, natáčení je novinka. Protože nemohou vystupovat, dostali grant od ministerstva kultury a začali točit videoklipy známých songů na YouTube.
„Odmalička mám vztah k hudbě. Přes naplno puštěná sluchátka slyším melodii, ale nerozumím slovům. I na základě toho jsme se rozhodli, že hudbu zprostředkujeme ostatním neslyšícím,“ říká další zakladatelka skupiny Veronika Slámová.
V jejich repertoáru se objevují hity jako Hit the Road Jack od Raye Charlese, Yesterday od Beatles či Bohemian Rhapsody od skupiny Queen. Sama Kulichová má nejradši koledu Tichá noc, kterou zástup slyšících i neslyšících tlumočníků „zpívá“ rukama v klášteře Rosa coeli v Dolních Kounicích.
Slovo od slova nepřekládají
Text však nelze pouze překlopit do znakového jazyka, je nutné s ním pracovat. „Protože využívá jiný systém než čeština, nepřekládáme slovo od slova. Spíš se snažíme postihnout celkový význam,“ přibližuje Kulichová s tím, že natáčení každého klipu předchází diskuse s neslyšícími. Rozebírají, o čem píseň pojednává a jak vznikla.
Spolupráce mezi slyšícími a neslyšícími je zásadní, díky pochopení významu se text dá lépe převést do znakového jazyka. Slyšící totiž více rozumí obsahu sdělení, zato neslyšící má větší cit pro překlad, který je díky tomu přesvědčivější.
„Rytmus a tempo písně vyjadřujeme pomocí rychlosti a typu pohybů. V pomalém znakování protahujeme, v rychlém jsou znaky ostřejší a svižnější,“ odhaluje Slámová, která často vystupuje v divadle. Podle ní by spoustu lidí nenapadlo, že hudbu lze pomocí výrazů těla a mimiky předat i neslyšícím.
Každé video z dílny Hands Dance má rovněž specifický příběh, kterému bylo nutné ztvárnění přizpůsobit. Třeba skladba Hrdinský čin od písničkáře Pokáče staví na komickém nedorozumění Čecha a Angličana.
„Přeložili jsme češtinu do českého znakového jazyka a angličtinu do mezinárodního znakového systému. I neslyšícím mělo být patrné, že si neporozuměli kvůli jiným jazykovým kódům,“ popisuje Kulichová.
Křik vyjadřují zvětšenými gesty
Již zmiňovaná Hit the Road Jack zase vypráví příběh dvou partnerů, kteří se hádají. Podle Slámové je každá hádka „beze slov“ silně fyzicky i psychicky vyčerpávající. „Místo křiku zvětšíme znakovací prostor a gesta. Když jde jen o výměnu názorů, tak je prostor menší a můžeme stát blíž od sebe,“ ozřejmuje představitelka partnerky ve videoklipu.
Následuje napsání scénáře a úvaha nad záběry. Aby byl klip vizuálně zajímavý, a přitom srozumitelný ve znakovém jazyce, za kamerou i ve střižně byli neslyšící.
„Ulehčili nám práci, protože chápali potřeby neslyšících diváků. Což znamená například hlídat, aby znakující člověk neutíkal rukama ze záběru,“ popisuje Kulichová. Složitější je klip sestříhat, obraz musí přesně ladit s rytmem audionahrávky. Proto se střihačem spolupracoval slyšící.
Podle svých slov soubor na videoklipy dostává pozitivní ohlasy jak od neslyšících, tak i slyšících. Nejvíc je těší, že neslyšící videa komentují, což prý není běžné, a sdílejí na sociálních sítích. Navíc by ocenili ještě titulky textů.
„V dětství jsem si vysnila, že budu zpěvačka, ale časem jsem si musela připustit, že se jí asi nestanu. Až teď mi dochází, že jí vlastně jsem. Jen místo hlasu zpívám rukama v českém znakovém jazyce,“ uzavírá Slámová.
