Už příští rok na podzim se mohly spolky z brněnské Líšně stěhovat do nového komunitního centra v místní orlovně.
I když městská část dostala na přestavbu budovy z roku 1923 evropskou dotaci 20 milionů korun, má stavební povolení a město přislíbilo necelých šest milionů na spoluúčast, radnice, kde vládne koalice ČSSD, ANO a ODS, říká: „Děkujeme, ale nechceme. Je to velké riziko.“
Chtějí proto rozjet rekonstrukci z větší části na své náklady a výrazně méně ambiciózní. Na jiné projekty tak zbude méně peněz.
Orel vznikl na začátku 20. století jako katolický sportovní spolek a po Sokolu se stal druhou největší takovou organizací v zemi.
V současnosti má blízko ke KDU-ČSL, jeho starostou je poslanec a bývalý jihomoravský hejtman Stanislav Juránek. Lidovcům, kteří na radnici kandidovali v koalici Spolu v Líšni a skončili v opozici, proto postup městské části vadí.
Rádi by viděli budovu znovuzrozenou, diskusi o její přestavbě sami před zhruba čtyřmi lety otevřeli. Komunitní centrum se zahradou se zdálo jako nejlepší varianta pro všechny. Záměru se po rozpadu radniční koalice v červnu 2016, kdy lidovci odešli do opozice, ujalo ANO. To ho dovedlo k získání dotace a stavebnímu povolení.
„Loni v prosinci se projekt sice dostal mezi akce pro letošní rok a částkou 14 milionů korun se stal největší letošní investiční akcí, ale pak to utichlo,“ říká lidovecká zastupitelka Eliška Vondráčková.
Teprve letos v květnu rada městské části zařadila na program zastupitelstva bod týkající se orlovny s upozorněním, že projekt vykazuje neúměrná procesní, finanční i časová rizika. „Ptali jsme se, co to pro rekonstrukci orlovny znamená, ale odpověď jsme nedostali,“ poznamenala Vondráčková.
Podle ní všechno směřuje k tomu, že orlovna zůstane neopravená a dotace zmizí v nenávratnu.
Spolustraníci v ANO se hádají, kdo udělal chybu
Postoj líšeňského vedení nechápe ani lidovecký náměstek brněnské primátorky Petr Hladík. „Pokud je problém ve finanční náročnosti, město je připravené pomoct. V Líšni může vzniknout největší komunitní centrum v Brně, byla by škoda o dotaci přijít,“ uvedl Hladík.
Nynější líšeňská místostarostka za ANO Iva Kremitovská, která má na starosti investice do nebytových objektů a škol, připouští, že Líšeň projekt tak, jak je nastavený, nejspíš vzdá. „Je nedotažený a rizikový a hrozí, že bychom dotaci nemohli čerpat,“ vysvětluje Kremitovská.
Přiznává to dost nerada, protože tím střílí do vlastních řad. Projekt měl na starosti před loňskými volbami její stranický kolega Jaromír Talpa, kterému zastupitelé v prosinci 2017 posvětili záměr žádat o dotaci.
„Předložil ale jen pracovní verzi, jakousi osnovu projektu, kde figurovala částka 31 milionů korun, a už v roce 2018 příprava nabrala sedmiměsíční zpoždění. Částka se postupně navyšovala až na dnešních více než 41 milionů korun, a to ještě bez vnitřního vybavení,“ namítla místostarostka.
Problém je i šibeniční termín na kolaudaci, kvůli dotaci by muselo být hotovo v září 2020. „Můj předchůdce nevypsal výběrová řízení na dodavatele a je reálná obava, že projekt plánovaný na 20 měsíců nestihneme,“ říká Kremitovská.
Talpa, který je stále zastupitelem, ale tvrdí, že udělal maximum a že zaspalo současné vedení. „Projekt byl v pořádku, žádná pracovní verze, jinak bychom nedostali dotaci. Od voleb měli 22 měsíců (do kolaudace, pozn. red.). To se stihnout dalo,“ reagoval.
Kvůli osekané opravě nevzniknou nová místa pro klubovny
Orlovnu využívá už od roku 2003 jako své zázemí místní fotbalový klub SK Líšeň a rád by v ní zůstal i nadále. V další části, po odchodu denního stacionáře Effeta, působí veřejná řemeslná dílna Hobbylab. Vedení městské části nyní zvažuje, co dál.
„Orlovnu opravit chceme. Jen si myslíme, že to umíme kvalitněji, levněji a méně megalomansky. Máme v rozpočtu oněch 14 milionů, a kdyby město dodalo slíbenou část, vejdeme se do toho,“ dodala Kremitovská.
Peníze tak nebudou například na původně plánované zvýšení střechy, díky kterému by v orlovně mohlo vzniknout třeba více kluboven.
Podle ní je výhodnější použít na opravu „své“ menší peníze. A to i pro městskou část, která dá ročně na investice zhruba čtyři miliony korun. „Kdybychom dotaci přijali, ve finále bychom zaplatili mnohem víc. A další peníze by šly na provoz. Město může dotaci použít někde jinde,“ podotkla Kremitovská. Podle Hladíka ovšem není jisté, jestli by to zúčastněná ministerstva povolila.
