Před dvěma roky si Tomáš Kazda z Vysokého učení technického nechal patentovat průlomový objev – baterie, které místo nedostatkových kovů obsahují síru. Teď se mu podařilo najít investora, který baterie nové generace začne vyrábět. A to v Norsku.
„Chtěli jsme sehnat investora v Česku, to byl náš prvotní plán. Ale nenašla se žádná firma ochotná vložit do toho dostatečné finance,“ vysvětluje Kazda.
S norskou firmou spolupracoval už při výzkumu a právě jí se podařilo domluvit ve skandinávské zemi investora, který postaví továrnu.
Ten chce rozjet výrobu v nečekaně velkém měřítku. „Počítali jsme s menší prototypovou linkou, ne s velkou továrnou. To mě překvapilo,“ neskrývá Kazda.
S výstavbou továrny, která jako první na světě spustí vedle produkce lithium-iontových baterií i linku na baterky nového typu na principu lithium-síra, se na jihu Norska v regionu Agder začne v příštím roce. První část má být dokončena v roce 2024.
V čem spočívají výhody nových baterií? Je jich hned několik. „Mají větší kapacitu, takže na jedno nabití vydrží až třikrát déle,“ vyzdvihuje vědec z ústavu elektrotechnologie VUT jeden z plusů.
Baterie chce nabízet evropským automobilkám
Jeho baterie jsou také lehčí, díky čemuž mají velký potenciál k využití v elektromobilech. Podle Kazdy představují ekologickou variantu k současným lithium-iontovým akumulátorům a mohou znamenat významný posun v dopravě.
Právě v ní také najdou své první využití, hlavním odběratelem totiž mají být evropské automobilky.
„V současné době jde více než 60 procent vyrobených lithium-iontových akumulátorů do elektromobility, a to nejen do aut, ale i do elektrických autobusů. Do roku 2025 se počítá, že do elektromobility půjde 75 procent celosvětové výroby akumulátorů,“ předesílá Kazda s tím, že už se začínají vyrábět i elektrické vlaky, které umožní dojezd na baterii v oblastech, kde už není trať elektrifikována.
Jeho vynález se může uplatnit také v letectví nebo dronech. Síra v jeho baterkách nahrazuje nikl a velmi žádaný a nedostatkový kobalt. „Síra je dobře dostupná a levná, takže i články by měly být levnější. To se však projeví až na výrobě ve velkém, nikoli v začátcích. Cena klesá s tím, čím větší množství kusů se vyrobí,“ upozorňuje Kazda.
Autor evropského patentu věří, že se jeho akumulátory časem dostanou i do dalších spotřebičů jako chytrých telefonů nebo notebooků.
„Ke komerční výrobě ve velkém množství ale vede ještě dlouhá cesta, kterou mohou zkomplikovat technické karamboly. Není jednoduché dělat něco, co se tvoří poprvé. Jak nedávno zmiňoval Elon Musk: vytvořit prototyp je velice složité, ale udělat z něj sériovou produkci je ještě náročnější,“ podotýká Kazda.
