V Česku i ve světě chybí ochranné pomůcky, nejčastěji ústní roušky a respirátory. Lidé pro zasedli k šicím strojům a textilní ústenky si doma vyrábějí sami, vědci z ČVUT i VUT zase tisknou 3D respirátory a univerzity po republice míchají nedostatkovou dezinfekci na ruce.
Vynálezy Potápěčské masky a ventilátory
Na ČVUT vznikl na 3D tiskárně nový prototyp respirátoru, který byl i velmi rychle schválený. Nyní ho vyrábí i VUT, které vyřezávají laserem z bavlněného plátna také ústenky. Stejný tým univerzity se zapojil i do výroby plastových součástek do ochranných štítů pomocí 3D tiskárny.
„Český institut informatiky, robotiky a kybernetiky, který je součástí ČVUT v Praze, předal Ministerstvu zdravotnictví ČR prvních patnáct kusů prototypu respirátoru ‚CIIRC RP95-3D‘. Ten byl už úspěšně certifikován jako ochranná polomaska s nejvyšším stupněm bezpečnosti FFP3,“ řekla mluvčí ČVUT Andrea Vondráková. Univerzita také upravila potápěčské masky do podoby celoobličejového respirátoru, který testují v nemocnici v Hradci Králové.
Univerzita také upravila ve spolupráci s pracovní skupinou Covid19CZ potápěčské masky ke šnorchlování do podoby celoobličejové masky pro zdravotníky, kterou otestovali ve Fakultní nemocnici v Hradci Králové. Nyní s nimi pracují už v několika nemocnicích po Česku.
Jedním z posledních projektů se týká vývoje ventilátoru CoroVent. Ani plicních ventilátorů totiž na trhu není dostatek a jeden stojí více než půl milionu korun. Náklady CoroVentu se podařilo snížit zhruba na pětinu, vyjde tak na 100 tisíc korun. Celý bude vyrobený v Česku.
Tým je složený z pracovníků Fakulty biomedicínského inženýrství ČVUT, lékařů z jednotek intenzivní péče, specialistů na výrobu, pneumatická vedení, elektroniku a logistiku. Zapojila se taktéž iniciativa COVID19CZ. Plicní ventilátory jsou v péči o nakažené pacienty ve vážných stavech obzvlášť důležité, protože virus napadá buňky nejčastěji v plicích.
Spousta škol i vědeckých pracovišť taktéž začala aktivně vyrábět dezinfekci. Anti-COVID podle receptury Světové zdravotnické organizace míchá Fakulta chemická Vysokého učení technického v Brně. Vyrobená dezinfekce je určená nejen pro univerzity, ale i pro brněnské organizace. Dezinfekce vyrábí také Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně nebo Univerzita Palackého Olomouc.
Koronavirus
Sledovat další díly na iDNES.tvTesty a výzkum Kapacita, peníze a lék
Lék na nemoc COVID-19 ještě není. Zatím se ve světě a už i u nás testuje experimentální lék Remdesivir. Ten pochází z laboratoří Gilead Sciences, kde je součástí týmu i biochemik a virolog Tomáš Cihlář, který je žákem profesora Holého. Antonín Holý stojí za objevy antivirotik, které se podávají při léčbě HIV/AIDS, hepatitidy typu B či oparů. Jeho výzkum je základem řady léků.
Akademie věd má k dispozici speciálního robota, který by dokázal ve velkém zpracovávat a testovat tisíce vzorků. Podle mluvčího Akademie věd ČR Jana Martinka má již výzkumný tým povolení od státu.
U remdesiviru musíme čekat na výsledky, pak to může být lék, říká biochemik |
„Akademie věd a Ústav molekulární genetiky už má povolení k testování od státní autority, ale lidé z týmu robotického pracoviště ÚMG AV ČR čekají až jejich kolegové z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR dokončí a klinicky validují takzvanou high-troughput metodu, s použitím domácích možností a enzymů a budou tak moci využít robotická pracoviště, které řádově navýší kapacitu testování,“ vysvětlil Martinek.
Potíže s nedostatkem chemikálií pro analýzy vzorků na přítomnost koronaviru SARS-CoV-2 v celé České republice pomůže řešit i nová databáze laboratoří, kterou Masarykova univerzita zpřístupnila na svém webu. Jde o laboratoře a firmy, které mohou nabídnout své zásoby látek potřebných pro testování těm pracovištím, které sice mají dostatek odborníků a potřebné přístroje pro diagnostiku, ale chybí jim právě chemikálie.
Testy také provádí Parazitologický ústav, BIOCEV, Ústav molekulární genetiky nebo Biofyzikální ústav AV ČR v Brně. Vědci z Ústavu organické chemie a biochemie dostali od dceřiné společnosti IOCB Tech sedm milionů korun na výzkum pro jednodušší testování, které ho zrychlí. Veškerá seznam testujících laboratoří a odběrových center je na stránkách resortu zdravotnictví.
Český institut informatiky, robotiky a kybernetiky ČVUT předal k užívání Nemocnici Na Bulovce robotickou stanici, která pomůže s pipetováním (tříděním do zkumavek) odebraných vzorků s podezřením na COVID-19.
Projekty Čas pro ekonomy i studenty
Školy, obchody či restaurace jsou zavřené, továrny pracují v omezených režimech, naplno jedou jen výrobci ochranných pomůcek. COVID-19 je náročný pro lidi, zdravotníky i ekonomiku státu. Potřeba proto budou znalosti ekonomů, aby co nejméně lidí přišlo o práci, skončilo co nejméně firem, Česko se netopilo v dluzích a ekonomika se rychle navrátila do normálu.
Think-tank IDEA vedený Danielem Münichem při akademickém pracovišti CERGE-EI, proto již před třemi týdny spustil projekt IDEA anti COVID-19. Cílem je na základě vědeckých poznatků formou krátkých studií předkládat analýzy a doporučení, která pomáhají zmírnit a řešit dopady epidemiologické a ekonomické krize na českou společnost.
Koronavirus umí naší obranyschopnosti chytře unikat, říká imunolog Zadražil |
„Chceme přispět také k tomu, aby lidé pochopili, jak na nás všechny krize může dopadnout a jak je možné tomu zabránit,“ popsal Daniel Münich. Upozorňuje, že mezi zásadní ekonomické otázky patří i to, jak masivně zvýšit testovací kapacity a jak je efektivně epidemiologicky zacílit. Současné sotva stačí pro potřeby zdravotnictví, ale už ne pro potřeby chytré karantény.
Podle Münicha by se na navýšení testovacích kapacit vyplatilo vrhnout i miliardu korun na lidi, stroje a roboty, vybavení, materiál a IT systém. „A musí je doprovázet mnohem aktivnější koordinace shora než dosud. Je to naše velká šance, kterou nesmíme propásnout,“ upřesnil.
„Testování je nutné nejen pro potřeby zdravotnictví, ale i pro epidemiologické. V rámci chytré karantény musíme testování začít cílit na základě vědecky podložených strategií a přestat vzorky v terénu sbírat nekoordinovaně jako kombajnem do lednic,“ dodal Münich.
Mapy dobrovolníků a vzdálené počítače
Masarykova univerzita. Ta spustila v polovině března databázi, do níž se mohou hlásit lidé ochotní pomáhat v době epidemie koronaviru jiným. Do databáze se mohou dostat nejen studenti a zaměstnanci školy, ale také široká veřejnost, registrace probíhá na webu munipomaha.cz.
Institut @CEITEC_Brno Masarykovy univerzity začal dnes testovat vzorky lidí s podezřením na koronavirus, které se do jeho laboratoří dodávají z odběrových stanů @FNBrno. Posílí tak testovací kapacitu v regionu až o stovky vzorků denně. https://t.co/kgOVnm2LtM https://t.co/mrMAZwVDjP
V boji proti novému koronaviru pomáhají i různé fakulty VUT v Brně. Fakulta strojního inženýrství či stavební a studentská komora akademického senátu se zapojily do projektu Folding@home, který pomáhá s poznáním viru a vývojem účinné látky. Instalací programu uživatel umožní vědcům použít výpočetní výkon procesoru nebo grafické karty.
Hledání léků na různé nemoci dnes probíhá nejen v laboratorních zkumavkách, ale ve stále větší míře také na počítačích. V případě některých simulací je potřeba tak obrovský výpočetní výkon, že s nimi pomáhají superpočítače.
Celý princip spočívá v tom, že software z řídícího serveru přijme “zakázku“, tu zpracuje a na server pošle zpět výsledek. A takto stále dokola. Jednotlivé úlohy zpravidla stroji zaberou jednotky nebo desítky hodin.
Souhrnný výběrUNIVERZITY
AV ČR
MENŠÍ PROJEKTY
|
