Aktualizace 20. 3. 2020 v 18:30 - Děkujeme všem, kteří se připojili k týmu TechnetCZ (číslo: 236157), společně naše grafické karty a procesory ke dni aktualizace spočítaly 5 617 pracovních úkolů a za posledních pět dní jsme se z týmu 3 076. v pořadí stali týmem 1 356. v celosvětovém pořadí. Díky, jste skvělí! Jedeme dál, kdo má slušný hardware a chuť pomoci, přidejte se.
Acer ConceptD 500 s Core i9-9900K a Quadro RTX 4000 je samozřejmě stále v provozu.
Původní text:
Největší potíže koronavirus způsobí ve chvíli, kdy se dostane do plic. Účinný lék by tak měl zabránit virovému proteinu uchytit se na hostitelské plicní buňce. Virus však není statický objekt, naopak je v neustálém velmi neuspořádaném pohybu a s tím se mění i tvar proteinu. Vědci proto potřebují nasimulovat obrovské množství variant vazby proteinu na receptor, aby mohli optimalizovat účinnou látku vznikajícího léku. Víc a podrobněji se o tom dočtete na stránce projektu zde (v angličtině).
Stanfordská univerzita proto vědcům nabídla výpočetní výkon svého projektu Folding@Home, který je využíván vývojovými týmy pro výpočty a simulace při výzkumu léčebných látek na léčbu rakoviny, Alzheimerovy, Parkinsonovy a Huntingtonovy choroby. Projekt tak nyní bude sloužit i pro výzkum viru SARS-CoV-2.
Koronavirus SARS-CoV-2 – to červené jsou právě proteinová „chňapátka“ (odborně „spikes protein“), kterými se virus snaží uchytit na hostitelské buňce v plicích. Aby lékaři našli látku, která účinně znemožní jejich funkci, musí je co nejlépe poznat.
Projekt Folding@Home je známý a již devatenáct let fungující výpočetní grid tvořený obrovským množstvím klasických domácích počítačů. Ty pomocí speciálního softwaru nabízí uživatelem právě nevyužívaný výpočetní výkon – software z řídícího serveru přijme „zakázku“, tu zpracuje a na server pošle zpět výsledek. A takto stále dokola. Jednotlivé úlohy zpravidla stroji zaberou jednotky nebo desítky hodin. Díky obrovskému množství zapojených počítačů patří grid projektu Folding@Home mezi nejvýkonnější superpočítače světa.
Uživatel si může nastavit, kolik výkonu dá gridu k dispozici během běžného provozu, nebo zda dá výkon k dispozici jen v době, kdy u počítače nesedí (počítač nic nedělá) a výkon tak nepotřebuje.
Vyšší nebo vysoké zatížení počítače se pro uživatele projeví zvýšenou spotřebou elektrické energie a v závislosti na konstrukci počítače i hlučností.
My jsme projekt Folding@Home (ke stažení zde) nainstalovali na výkonný desktop Acer ConceptD 500 s procesorem Intel Core i9-9900K, 32 GB operační paměti, grafickou kartou Nvidia Quadro RTX 4000, 1TB SSD a 2TB HDD. Projektu jsme zatím nechali všechen dostupný výkon, podle aplikace HW Info je běžně využito 100 % výkonu procesoru a zhruba 80 % výkonu grafického čipu – i ten je u Folding@Home do výpočtů zapojen.
Folding@Home na Acer ConceptD 500. Počítač nás potěšil hlučností – i při dlouhodobé zátěži je hluk ventilace poměrně nízký.
Spotřebu energie měříme pomocí chytré zásuvky HS110 od TP-Linku (na obrázku vpravo) spotřeba vytíženého stroje se pohybuje kolem 240 W, plus minus dva watty. Za den tak plně vytížený ConceptD 500 spotřebuje zhruba 5,8 kWh elektrické energie, což je při běžné domácí sazbě zhruba 29 korun. Samozřejmě záleží na spotřebě daného počítače a nastavení výkonu, nakolik smí Folding@Home počítač vytížit.
„Něco dělat“ pro zlepšení situace je vždy lepší než bohapustě panikařit. Většina z nás nemá ani vzdělání, ani schopnosti ve vývoji léku vědcům pomoci, věnováním výpočetního výkonu však můžete jasně přispět. A když zrovna ne proti koronaviru, tak proti dalším nebezpečným nemocem.
Aktualizace - Článek původně obsahoval chybnou informaci, že Folding@Home využívá platformu BOINC. F@H jako klient pro BOINC byl sice kdysi vytvořen a testován, nakonec se ale projekt vydal vlastní cestou.
