Model, na kterém tým pod vedením Tomáše Medka pracuje od listopadu, je hotový přibližně z poloviny. Po dokončení si jej, nejpozději na konci června před vyhlášením vítězného návrhu, převezme Kancelář architekta města Brna (KAM).
„Soutěž o podobu nádraží se přesunuje do druhého kola, na začátku března postoupily čtyři návrhy z dvanácti. Architekti teď musí zhotovit model nádraží, který přesně zapadne na vynechané místo ve velkém modelu. Jak to udělají, je na nich. Jenom to musí být v odpovídajícím měřítku,“ přibližuje ředitel KAM Michal Sedláček.
Model se vyrábí pomocí 3D tisku a počítačem řízeného obrábění. Dohromady vyjde na 1,8 milionu korun. Bude odolný proti mechanickému poničení, UV záření, ale především půjde rozložit na menší části. A to včetně jednotlivých budov.
„V digitálním sochařství je pro nás běžné, že vytváříme velké objekty, které se skládají z více dílů a musí se k sobě sesadit. V tomto případě je však mimořádná přesnost, se kterou pracujeme. Přestože má celý model několik metrů, nemůžeme si mezi jednotlivými díly dovolit nepřesnosti ani v řádu milimetrů,“ poukazuje Medek.
Hotovo zdaleka není. Ještě musí „vyrůst“ asi dva tisíce stromů, prozatím chybí zástavba pod Petrovem či Svratka, kterou vytvoří plexisklo s nádechem modré barvy.
Výrazné barvy by ztížily orientaci
Malá čtvrť Trnitá, která v reálu měří dva kilometry na délku a jeden na šířku, se ve zmenšené podobě skládá ze tří materiálů.
„Už existující budovy jsou vyrobené na 3D tiskárně z tvrzeného plastu a dostávají nátěr bílé barvy. Budovy, které teprve vyrostou, jsou z olšového dřeva. Podklad je ze speciální pryskyřice, které se říká umělé dřevo,“ popisuje Martin Králík, který má na starost zpracování dat a vyfrézování podkladové desky.
„Všechny barvy jsou tlumené, aby z modelu jasně vyzařovalo to, jak bude dohromady působit hmota, nikoli barvy. Kdybychom zvolili výrazné barvy, mnohem hůř by se v tom orientovalo,“ podotýká Králík.
Jedna metrová deska je podle něj hotová za tři dny. Pak přichází na řadu práce Dušana Váni.
„Já mám na starost finální broušení. U jedné desky je to tak šest dní práce. Vyfrézované desky budou stát na roštu a speciálních stolech, které se pak složí dohromady. Na výšku bude mít celý model 60 centimetrů,“ líčí
Až do vyhlášení soutěže přitom architekti nebudou mít možnost se na model ani podívat, natož si vyzkoušet, jestli jejich kus s nádražím a okolním prostranstvím do skládačky zapadá.
„Soutěž je až do vyhlášení anonymní. A není možné, aby soutěžící někdo poznal nebo aby se náhodou na prohlídce modelu potkali. Nesmí návrhy navzájem vidět, aby se neovlivňovali,“ upřesňuje Sedláček.
Všechny soutěžní návrhy pak uvidí lidé na výstavě na podzim, a to včetně celého modelu čtvrti. KAM prozatím hledá pro výstavu prostory.
