Plechová husa
První přezdívkou vozu, který byl tehdy ještě ve fázi plánů a náčrtů, bylo torpédo, tedy podle tehdejšího amerického tisku „Tucker Torpedo“. To se však ukázalo nedlouho po ukončení krvavého válečného konfliktu jako nepříliš vhodné, takže se objevila přezdívka „Tin Goose“, tedy plechová husa.
Za nepříliš hezkým označením se skrýval jeden z nejinovativnějších poválečných vozů. A to dokonce nejen z amerického pohledu. Vzhled plánovaných sériových exemplářů možná již nebyl tak divoký a syrový, ale stále šlo o dost nekonvenční automobily. Navíc nikoli pouze tvarově, ale i technicky.
Jak lživá reklama zničila nejrevolučnější předválečné americké auto |
Charakteristickým rysem Tuckeru 48 bylo jeho „cyclop‘s eye“, centrálně umístěný třetí směrový světlomet, který se aktivoval při jízdě v zatáčkách a šikanách pod úhlem řízení větším než deset stupňů. Řidič tak ve tmě lépe viděl do oblouku. Ačkoli už dřív měla auta velké světlomety, které se při zatáčení samy natáčely, nikdy to nebyla lampa zasazená přímo v přední částí vozu.
Zajímavému vzhledu karoserie pomáhaly i dveře, které zasahovaly až do střechy a otevíraly se proti sobě, aby se dovnitř snadněji nastupovalo. Motor byl navržen tak, aby jej bylo v případě poruchy možné v servisu vyměnit. Zvládnout se to dalo prý během pouhé čtvrthodiny.
Pohonnou jednotku, tehdy nezvykle umístěnou vzadu, vyvíjel Tucker vlastní, ale po několika nezdarech při testech se rozhodl zakoupit od firmy Air Cooled Motors šestiválec Franklin O335 s objemem 5,5 litru. Vůbec nevadilo, že byl vyráběný pro lehkou helikoptéru Bell 47, jen bylo potřeba několik úprav včetně přestavby ze vzduchového na kapalinové chlazení.
Co se týká převodovky, tak kromě čtyřstupňové přímo řazené nabízel Tucker vlastní konstrukci Tuckermatic s plynulým převodem, což byla hodně revoluční záležitost. I díky ní podle tehdejších technických dat, která je dnes složité ověřit, auto dosáhlo stovky za sedm sekund, což je při hmotnosti 1,9 tuny téměř neuvěřitelné. Díky nízkému těžišti se vozidlo dlouhé pět a půl metru chovalo na silnici jako sporťák.
Hlavním technickým triumfem pro zákazníka však měly být velmi pokročilé bezpečnostní prvky - zesílené konstrukce a bezpečnostní buňka, polstrovaná přístrojová deska, odpružení pryžovými bloky nebo na svou dobu skvělá aerodynamika.