Slavný designér řídí bláznivý pickup. Rozhovor s Walterem de Silvou

Je to jedna z nejzářivějších současných hvězd automobilového designu. Ital Walter de Silva dohlíží na vzhled aut koncernu Volkswagen, od škodovek po bentleye. Dodnes stále tvoří, což u šéfdesignérů není úplně obvyklé.

Na ten obraz se v našem obýváku zeptá snad úplně každý. Jednoduchá skica auta namalovaná fixou na bílém velkém plátně a pod ní podpis s věnováním. Věnováním pro mě od Waltera Marii de Silvy! Je to víc než pět let, co tam visí. De Silva je prostě moje soukromá superstar autodesignu. A nejen kvůli té skice Volkswagenu Polo, kterou mi kdysi při náhodném setkání daroval (ostatní urvali aspoň malůvky na ubrouscích).

Svého automobilového "Davida" už ten energický Ital namaloval před nějakými dvaceti lety, ale ani dnes jeho hvězda nepohasíná. Naopak, dává tvář vozům německého koncernu VW.

Typický Ital ve službách opatrně přesných Němců? De Silvovi se u nich líbí, nikde jinde by tolik prostoru nedostal. Když mluví o autech, září mu oči. A na italské designéry nedá dopustit. "Jsou nejlepší," řekne a podívá se tak, že mu nedokážete odporovat. Vozí se v tom, na co z produkce německého koncernu ukáže, od lamborghini přes škodovku seaty a porsche po audi a bentleye. Sám si však koupil pickup pro surfaře z Copacabany a jezdí s ním na lyže. Ukazoval mi ho hrdě na fotkách v mobilu. "To byste neřekli u slavného designéra, co?" chechtá se.

Co musím udělat, abych byl slavný autodesignér?
Musíte hodně studovat, to zaprvé. Zajímat se o všechno. Protože design není jen technická disciplína, má také velký kulturní aspekt. Kultura designu je v souboru věcí, které musí mít člověk v sobě, stejně důležitá jako technický pohled. Od technické revoluce na konci devatenáctého století uběhlo do dneška už víc než jedno století, to není nic. Design je tedy mladá disciplína, ale přeměnila řemeslo v průmyslové umění. Studium techniky, ale také humanistického pohledu je velmi důležité. 

Utajenou vášní de Silvy je design věcí každodenní potřeby. Umí navrhnout lampu i židli. K nejnovějším neautomobilovým dílům patří křeslo Luft, které vzniklo pod de Silvovým vedením v designcentru Audi ve spolupráci s vyhlášenou italskou nábytkářskou firmou Poltrona Frau.

A co je tedy lepší? Být spíš technik, nebo umělec?
Je to jako v chemii, jsou to dvě komponenty. Vztah k umění je důležitý, protože umění otevírá mysl, vidíme díky němu proporce. Architektura, každá forma umění obecně pomáhá. Každopádně jsou to neoddělitelné komponenty, každá má půlku. Techniku musíte znát velmi dobře do hlubokých detailů. Jinak nevznikne stejně jako v chemii ta správná sloučenina. Ale dobrý designér musí mít také vytrvalost a trpělivost. A sílu na prvních deset, patnáct, dvacet let jen tvrdé práce, ve které je víc deziluzí než uspokojení.

Je to dnes jednodušší než před dvaceti lety?
Je to těžší. Protože je víc víc lidí, kteří chtějí dělat toto řemeslo. V tom množství je složitější hledat talentované lidi. Někteří jedinci jsou možná víc vidět. Ale viděl jsem i velké talenty, které zůstaly bez povšimnutí. Když jsem začínal, bylo vše méně nervózní, bylo víc času pro růst. Já tak pracoval dvacet let. A pak štěstí. Jdete mu samozřejmě trochu vstříc. Důležité je hlavně potkat ty správné lidi. Schopné lidi.

Měl jsem štěstí potkat skvělé osobnosti mezi konstruktéry, třeba Renza Piana (významný italský architekt - pozn. red.) a Rudolfa Hrusku (slavný konstruktér, designér a manažer rakouského původu, který v padesátých až osmdesátých letech pracoval u Alfy Romeo a Fiatu). Pak Ferdinanda Piëcha (konstruktér, dnes šéf představenstva VW) nebo Martina Winterkorna (šéf koncernu VW). A také štěstí najít někoho, kdo vám dá správné zadání. Když máte správné zadání, uděláte dobře svou práci. Potkal jsem často designéry, kteří tím byli frustrovaní a byli "ztracení". Často to není jejich chyba, je to ve špatném zadání.

Stále malujete rukou, nebo používáte počítač?
Malujeme rukou. Není rychlejší vazba mezi mozkem a rukou. Počítač je stále hodně pozadu. Je to skvělý nástroj, nepostradatelný pro tvorbu našich modelů, ale nápad vzniká přímou vazbou mysli a toho, co chcete udělat. Někdo je lepší v navrhování, jiný lepší modelář. Ale je tam přímá vazba.

Lze popsat designový duch Volkswagenu a dalších značek? Existuje něco takového? Je vůbec dnes třeba rozdíl mezi italským a třeba německým designem?
Jistě. Jsou různé kultury. Italy pořád považuji za nejlepší ze všech. Ne proto, že to jsou Italové. Ne pro jejich výtvory, ale pro cit, který mají v sobě. Velmi dobří jsou Korejci, Němci, někteří Britové, v některých ohledech Američané a také Jihoameričané. Je to humanisticko-kulturní aspekt, technicky jsme všichni stejní. U počítače se rozdíly smazávají. Ale to je jen polovina.

V koncernu VW jsme stanovili kritéria designu tak, aby byly naše značky dobře odlišené a zacílené. Ale to je ta pragmatičtější, techničtější část. Ale když do práce nevložíte duši, je to málo.

Volkswagen Polo

Existuje něco jako globální design? Takový, který se bude líbit všem?
Zapomeňte na to! Pusťte z hlavy myšlenku, že existuje něco takového, neexistuje globální design. Krásná věc je krásná všude na světě. Neexistuje design "pro". To pak nefunguje.

Idea auta pro celý svět je mrtvá. Existují "světová auta", která se jimi stanou díky silné identitě. BMW 3 je světové auto, s většími nebo menšími úspěchy je slavné na celém světě. Stejně tak VW Golf nebo Mini. Jsou to světová auta, protože mají silný, ikonický charakter. Ale myslet si, že udělám auto, které se líbí celému světu, to pusťte z hlavy.

Volkswagen Golf první generace

Richard Sapper udělal v roce 1967 lampu jménem Tizio, je to "světová" lampa, to však neznamená, že se líbí všem. Ale je tak rozšířená, že o ní můžeme říci, že je to produkt, který má globální úspěch.

Takže způsob myšlení musí být opačný.
Ano, udělat unikátní design s jasnou identitou. A mít ambici, že se časem stane ikonou na globální úrovni. O golfu si můžeme myslet, co chceme, ale má svou tvář.  Má svůj styl na sto procent. To stejné porsche 911. I to je světové.

Audi A5

"Nej" auto

Když se ho zeptáte na nejkrásnější auto, které navrhl, odpoví bez zaváhání Audi A5. Velké kupé klasických umírněných tvarů a dokonale vyvážených proporcí představil v roce 2007. Říká se, že se premiéra o něco pozdržela právě kvůli de Silvovi, který pečlivě ladil každou linku. Tvary A5 nikdy nezestárnou, je to učebnice toho, jak má vypadat klasické kupé. Kvůli tomu patří do učebnic autodesignu.

Stále platí, že za své nejlepší dílo považujete Audi A5?
Myslím, že A5 je stále nejkrásnější auto. Ale dnes si myslím, že také polo (aktuální provedení - pozn. red) je moc hezké. Auto, které nestárne.

Stále navrhujete auta, nebo už máte hlavně manažerskou pozici? Vaši kolegové od jiných značek už tužku do ruky neberou.
Navrhuji stále. Můj šéf Martin Winterkorn (šéf celého koncernu VW - pozn. red.) je zaměřený na produkt. A chce vidět a znát celý proces vývoje a já mu v tom pomáhám. Mám tedy dvojí důležitou a náročnou funkci. Na jedné straně pracuji, navrhuji s kolegy a současně musím neustále prezentovat naši práci.

A jak Martinu Winterkornovi vysvětlujete, že tento design je správný? Že toto řešení má být vybráno? Protože stejně nakonec rozhoduje vedení firmy.
Moc o tom nediskutujeme. Vidíme auta docela podobně. A je to třináct let, co spolupracujeme. Je to jako ve sportu, často se podíváme do očí a víme, o co jde. U něj je dobré, že diskuze s ním je vždy konstruktivní, není nikdy pasivní. S ním se dá normálně mluvit o tom, co se nám líbí, nebo ne. Samozřejmě spolu vždy nesouhlasíme.

Walter Maria de Silva

Letos třiašedesátiletý rodák z jihoitalského Lecce začal kariéru v Turíně jako designér Fiatu v roce 1972. Tři roky nato se přesouvá do Milána, kde pracuje jako bytový a nábytkový designér. V roce 1979 nastupuje do nově založeného studia I.De.A. Projekční a designová kancelář, zaměřená z velké části na práci pro automobilky, zažívala nejslavnější chvíle koncem osmdesátých a v devadesátých letech. To už byl de Silva šéfdesignérem Centra Stile Alfa Romeo (od roku 1986). V roce 1999 po neshodách s šéfem koncernu Fiat odchází k VW. Nejprve na pozici šéfdesignéra španělské značky Seat, v roce 2002 je k tomu jmenován hlavním stylistou Audi a Lamborghini. V roce 2007 se stává šéfem designu celého koncernu VW. V té době představuje svůj nejmilejší model, Audi A5.

Co máte raději, umírněný design s jasnými liniemi a citlivě vyváženými tvary, nebo expresivnější a zdobnější pojetí?
Určitě co nejjednodušší, vyvážený. Vždy říkám, že dvěma tahy navrhnu auto. Hodně mých aut jsem navrhl pár linkami. Se zdobným designem nesouhlasím, bojuji proti němu. Protože ozdoba má cenu, když je použita ve správném množství. Když dekorativnost převyšuje dobrou architekturu, není to design, který se mi líbí. Je to pomíjivé. V tom jsem ovlivnil design celé skupiny VW.

Být na pozici šéfdesignéra koncernu VW je vrchol, čeho může člověk dosáhnout? Nebo je ještě nějaký další stupeň?
Jsem velmi hrdý, spokojený a děkuji všem, kteří mi pomohli se na takovou pozici dostat. Vždycky jsem chtěl hlavně dělat krásná auta, ale úspěch je pomíjivý. Pokud nemáte pevné základy, může to být krátkodobé. Ale věřím, že naše auta byla vždy krásná. To je mé zadostiučinění, které mě žene vpřed. Na mou pozici se může postavit kdokoliv, ale musí mít  přesvědčení, podstupovat pokaždé zkoušku, když prezentuje nový projekt. Pro mě je každá prezentace nového vozu zkouškou. Někdy to jde, jindy ne.

Je pro vás automobilový design vrcholné umění? Pro mnoho vašich kolegů je to třeba architektura.
Z technického hlediska se dotýká vrcholu, protože spojuje tisíce komponent, detaily, kvalitu. A to není vůbec jednoduché. Ale jsem opatrný. Obdivuji módní návrháře, architekty, protože jsem s přibývajícími roky pochopil, že komplexnost není jen v technice. Postavit se k plátnu, na to nepřijdete v dětském věku, na to je třeba čtyřicet let útrap. Giorgio Armani strávil padesát let prací. Obdivuji ho, protože vím, že stejně jako já jde každý den do práce. Komplikovaná není jen technika.

Brazilský pick-up Volkswagen Saveiro

Co máte v garáži?
Řídím všechno z koncernu, stále to měním. Mám porsche, audi, volkswagen, teď mi dorazil seat. Řídím všechny, zkouším je, vnímám všechny pocity, které mi auta dávají: rychlost lamborghini a porsche i praktičnost kombíku. Ale jediné auto, které jsem si koupil, je brazilský pickup Volkswagen Saveiro. Ten jsem si koupil, jezdíme s ním se ženou ve dvou na lyže, lidé na nás mávají. Čekal jsem na něj osm měsíců, dorazil mi před pár týdny. Mám ho tu asi jenom já.

Fiat 500 je podle de Silvy jedno z nejdůležitějších aut. Stejně jako on pochází z Itálie.

Která auta jsou pro vás důležitá a považujete je za automobilové ikony?
Citroen DS, Fiat 500, Mini, VW Brouk, Porsche 911.

To jsou všechno evropská auta.
Ano jsou evropská. Američani udělali hezká auta, ale moc tradiční.

Proslavila ho alfa

Auto, kterým se proslavil a které s ním bude už navždy spojeno, vytvořil ještě jako šéfdesignér Alfy Romeo. Dodnes krásná Alfa 156 je jedním z nejvýraznějších aut posledních dekád. "Cento-cinquanta-sei" a de Silva, to bylo magické spojení. Jenže pak italskou hvězdu zlanařil Volkswagen, nejprve šel malovat Seaty. Uražení Italové chtěli natruc vymazat jeho jméno z životopisu úspěšného modelu, a tak narychlo nechali design alfy předělat dalším věhlasným italským designérem Giorgettem Giugiarem. Dopadlo to všelijak a se "stopadesátšestkou" si stejně všichni vzpomenou na de Silvu. On sám se o této kapitole nechce bavit, Alfa Romeo je pro něj uzavřená věc. Pikantní je, že časem de Silva přilákal pod křídla Volkswagenu i Giugiara. Dnes spolu vymýšlejí podobu nového VW Golf, legendárního auta, které před čtyřiceti lety Giugiaro pomáhal tvořit a dal mu tvář.