Zhruba na 88 kilometrech dálnice mezi Melkem a Oedem v Dolním Rakousku a na 32 kilometrech mezi Haidem a Sattledtem v Horním Rakousku bude zvýšena maximální povolená rychlost o deset kilometrů v hodině. Nový limit bude podle vyjádření ministra dopravy Norberta Hofera z FPÖ (Svobodná strana Rakouska) platit pro oba směry.
Původně bylo oznámeno, že začátek a konec úseku s povolenou rychlostí 140 km/h bude vyznačen elektronicky na návěstidlech nad dálnicí, nakonec jej ovšem ohraničí speciální dopravní značky. Pilotní projekt má trvat jeden rok.
Jeho součástí bude srovnávací měření, které provede Asfinag, rakouská společnost zajišťující plánování, financování, výstavbu a údržbu rakouských dálnic. Měření proběhne jednak v období před 1. srpnem, kdy dosud platí maximální povolená rychlost 130 km/h a po zavedení vyššího rychlostního limitu.
Na dotčených úsecích budou měřeny údaje jako kvalita ovzduší, hlučnost, průměrná rychlost a počet dopravních nehod. Na základě srovnání obou měření chce ministerstvo dopravy v srpnu 2019 rozhodnout, zda bude tempo 140 zachováno a rozšířeno i na další úseky dálnice. Podle Hoferova vyjádření pro dolnorakouský zpravodajský web NÖN.at připadá v úvahu méně než padesát procent rakouských dálnic.
Kritika od všech opozičních stran
Pilotní projekt, který odstartuje 1. srpna, sklidil kritiku od všech tří opozičních politických stran a rovněž od hornorakouských Zelených.
„Tempo 140 km/h škodí životnímu prostředí a je nebezpečím pro účastníky silničního provozu,“ kritizoval projekt Hoferův předchůdce Jörg Leichtfried z SPÖ (Sociálně demokratická strana Rakouska). „Při rychlosti 140 km/h je třeba počítat s o 20 procent vyššími emisemi škodlivin než při rychlosti 130 km/h. A pokud srovnáme emise s tempem 100 km/h, jsou dokonce o 50 procent vyšší,“ vypočítává bývalý rakouský ministr dopravy.
Rychlá jízda podle kritiků neušetří účastníkům provozu čas, zato představuje vyšší nebezpečí dopravních nehod, varuje poslanec za SPÖ. Obyvatelé přilehlých obcí budou podle něj kromě toho muset snášet vyšší hladinu hluku.
„Rakousko má ministra dopravy, který se nestará o bezpečnost silničního provozu, a ministryni životního prostředí, která se nezajímá o životní prostředí,“ kritizoval projekt Bruno Rossmann, předseda klubu politické strany Liste Pilz (pozn.: politická strana založená koncem července 2017 bývalým poslancem za zelené Peterem Pilzem, zvolení poslanci tvoří v Národní radě klub Liste Pilz.) „Je přece naprosto zřejmé, že vyšší tempo představuje i vyšší emise škodlivin. Rychlostí 140 kilometrů v hodině se tak ještě rychleji řítíme do kolapsu klimatu,“ vyjádřil se pro zpravodajský server NÖN.at.
I on zdůraznil, že kromě vyššího znečištění životního prostředí vzroste i spotřeba pohonných hmot, hladina hluku a riziko dopravních nehod. Rossmann považuje pilotní projekt za „populistický manévr na odlákání pozornosti“. Za „čistý populismus“ jej označil i mluvčí hornorakouských Zelených Severin Mayr. „Jde o opatření, které neušetří čas, ale zatíží životní prostředí. Touto retropolitikou chce Hofer zjevně odlákat pozornost od skutečných problémů v dopravní politice. Které zvýšená rychlost na dálnici zcela jistě nevyřeší,“ uvedl Mayr.
Pokud by měl ministr něco urychlit, pak budování Öffi (pozn.: Öffi je aplikace pro Android informující o provozu železnice a autobusů, včetně zpoždění a náhradní dopravy, kterou využívá stále více firem celkem již v 17 evropských zemích.) Zástupci strany NEOS (Das Neue Österreich und Liberales Forum, Nové Rakousko a Liberální fórum) poukazují na to, že tempo 140 km/h přijde daňové poplatníky draho. Podle nich totiž přinese zvýšené emise, kvůli nimž budou nutné další investice do ochrany životního prostředí. „Ministr dopravy ohrožuje kvalitu života občanů Rakouska a ani se za to nestydí,“ konstatoval Michael Bernhard z NEOS.
ÖAMTC si zvýšení rychlostního limitu umí představit
Rakouský automotoklub ÖAMTC proti budoucímu limitu 140 km/h nic nenamítá. Vždyť jak vyplynulo z průzkumu provedeného v lednu letošního roku, vyšší limit odpovídá přání Rakušanů. Přesto zástupci autoklubu očekávají výsledky pilotního projektu s jistým napětím. „V roce 2006 byl testován úsek s povolenou rychlostí 160 kilometrů v hodině. Řidiči tehdy lépe dodržovali řazení v pruzích a počet autonehod dokonce poklesl,“ připomíná hlavní právník ÖAMTC Martin Hoffer test, který proběhl v Korutanech v době, kdy funkci ministra dopravy zastával Hubert Gorbach z FPÖ.
Svědčí to o tom, že si řidiči lépe uvědomují možná rizika související s vyšší rychlostí. ÖAMTC si zvýšení rychlostního limitu dokáže v zásadě představit, ovšem raději s elektronicky vyznačenou maximální povolenou rychlostí na návěstidlech nad dálnicí, což je podle názoru odborníků z klubu flexibilnější, a tedy bezpečnější. Při špatných dopravních či povětrnostních podmínkách lze tempo na elektronických ukazatelích aktuálně podle potřeby snížit.
Maximální povolená rychlost na rakouských dálnicích je nyní 130 km/h. Rakouskou specialitou jsou ovšem takzvané IG-L zóny (Immissionsschutzgesetz-Luft). Jsou to úseky se sníženou rychlostí na 100, případně až na 80 km/h kvůli omezení zátěže z emisí a hluku. Pokud v nich pojedete rychleji, kromě pokuty za překročení rychlosti hrozí ještě další pokuta za znečišťování životního prostředí, která je až dva tisíce eur. Rakousko postupně zóny IG-L rozšiřuje. Policii se prý tento systém osvědčuje a nehodovost se podle sledování snížila až o 50 %.
