Původně měla letadla na berlínském letišti Willyho Brandta přistávat už v roce 2011, ale je to ale největší německé fiasko. Na letišti už od roku 2012 naprázdno jezdí pohyblivé pásy pro vykládání zavazadel i eskalátory, protože jinak by je nebylo možné po dlouhé odstávce znovu zprovoznit. Některé prostory jsou už dávno kompletně dokončeny, jenže letiště stále neslouží veřejnosti, jen spotřebovává peníze na údržbu (až 1,3 milionu eur denně). Příčinou komplikací je nefunkční protipožární systém, bez kterého není možné letiště zprovoznit. Jeho oprava je přitom tak složitá, že někteří volají po zbourání celé stavby a zbudování úplně nového letiště.
Venkovní plochy letiště se brzy začnou zaplňovat, ale letadla ani další letištní technika to nebude. Na ranvejích zaparkují volkswageny a audi. Koncern VW tam totiž vytvoří mezisklad. Bude tam ukládat auta, která vyrobí od prvního září, až vstoupí v platnost nová ekonorma.
Přísnější emisní limity dnes trápí všechny automobilky bez rozdílu. Což o to, splnit je technicky zvládnou, problém je v tom, že aby auto mohlo jezdit po veřejných komunikacích, potřebuje schválení, takzvanou homologaci. V něm se právě zkoumá množství vypouštěných emisí a s novou ekonormou se také změnil způsob laboratorního měření. V tom je největší potíž: takové měření je mnohem náročnější a hlavně celý proces trvá déle. Emisní laboratoře, které mohou homologační měření provádět, jsou v celé Evropě plně vytížené. „Měří se emise výfukových plynů, spotřeba paliva, emise CO2 anebo v případě elektromobilů dojezdová vzdálenost,“ popisuje magazín Škoda Mobil.
„Musí se přehomologovat úplně všechno, není na to moc času. Je to zásadní změna v metodice měření a hodně narychlo. Automobilky bojovaly za odložení nové normy a nepodařilo se jim to,“ popisoval letos v únoru pro iDNES.cz paniku mezi automobilkami Zdeněk Vlášek, ředitel společnosti SCC, která se zabývá homologacemi a schvalováním vozidel. A podle všeho se situace nezlepšila. „Od vstupu zákona v platnost bylo na přípravu pouhých 13 měsíců,“ připomíná Škoda Mobil.
Některé značky už dlouho dopředu hlásí, že celou svou modelovou nabídku přeměřit a přehomologovat nestihnou. U menších značek, pro které není evropský trh stěžejní, to bude znamenat „probrání“ nabídky. Volkswagen nebo BMW už předem ohlásily, že některé modely dočasně vypadnou z nabídky. Podle člověka obeznámeného se situací v koncernu Volkswagen už je jisté, že se zmenší rozmanitost nabídky některých modelů: „Neznamená to, že skončí, možná na pár měsíců vypadnou z nabídky. Ale je velmi pravděpodobné, že už nebude v nabídce tolik kombinací motorů, převodovek a dalších specifikací,“ vysvětluje zdroj, který chce zůstat v anonymitě.
Od září platí nová metodika měření Worldwide Harmonized Light Duty Vehicles Test Procedure (WLTP), která se mnohem víc blíží podmínkám reálného provozu a vychází ze skutečných jízdních dat získaných z celého světa. Nahrazuje dosavadní Evropský jízdní cyklus NEDC (New European Driving Cycle), jenž platil od roku 1970. Cílem této změny je stanovit reálnější emise CO2 a spotřebu paliva.
Všechny nově uváděné modely a motory musí být již od 1. září 2017 testovány podle WLTP. Od 1. září 2018 se tento postup vztáhne i na všechna nově registrovaná vozidla včetně již existujících modelů. „Registrace nových vozidel bez testování WLTP nebude povolena,“ upozorňuje Škoda Mobil. U lehkých užitkových vozidel se lhůty přechodného období posunuly a začnou platit až od roku 2019.
Testování velmi prodlužuje měření emisí za jízdy v reálném provozu (RDE, Real Driving Emissions), měření jediné varianty trvá až několik týdnů (tři až šest), protože na celou proceduru je velmi přesná metodika.
Podle Guida Haaka ze Škody Auto je to z různých důvodů: „Dvojnásobná doba testování na zkušební lavici, třikrát vyšší počet testů nutných k získání certifikace, delší doba zpracování údajů na úřadech a v inženýrských službách (1-2 týdny) a zhruba třikrát vyšší počet schvalovacích postupů,“ vysvětluje pro magazín Škoda Mobil.
Měří se tedy auto v nejlehčí konfiguraci a pak v nejtěžší. Měřit zvlášť se navíc musí všechny nabízené varianty - kombinace motorů a převodovek, počtu poháněných náprav, ale také rozměrů pneumatik a variant karoserie. Do měření vstupují také jednotlivé výbavy, které ovlivňují hmotnost a ta má přímý vliv na emisní bilanci vozu. Díky tomu dostane každé registrované vozidlo své vlastní výsledky emisí CO2 a spotřeby paliva.
„Jen v rámci značky VW musíme ve velmi krátkém čase prověřit více než 200 modelových variant. Procedura je mnohem složitější, trvá mnohem déle a objem prací je třikrát až čtyřikrát větší než dříve,“ prohlásil Herbert Diess, šéf Volkswagenu.
Nové měřící procedury mají i další vedlejší účinky: aby se do požadovaných limitů vývojáři vešli (pokud se to nepovede, platí automobilka za každý gram vypouštěných emisí tučné pokuty), musí techniku vozidel různě upravovat, nejčerstvějším příkladem je Seat Leon Cupra, u kterého španělská značka patřící do koncernu Volkswagen snížila s přechodem na novou ekonormu výkon (pravda, jde o okrajový model, namísto tří set má teď nově 290 koní).
Právě německý koncern má z evropských výrobců podle německého autoklubu ADAC největší zpoždění ve schvalování modelů podle nové metodiky. „Nový způsob testování emisí a spotřeby paliva je časově náročný, měřicí zařízení firmy jedou prakticky nepřetržitě a hromadí se vyrobené a nepřezkoušené vozy,“ uvedl letos v červnu předseda představenstva koncernu Herbert Diess na setkání se zaměstnanci. Kromě Volkswagenu je pozadu se schvalováním třeba také Daimler, výrobce Mercedesů. Kompletně odměřeno podle nové metodiky má už francouzský koncern PSA, kterému kromě Citroënu a Peugeotu od loňska patří také značka Opel. „Pracujeme na tom, do podzimu vše zvládneme zhomologovat,“ řekl letos v květnu pro iDNES.cz prezident evropského Fordu Steven Armstrong. Stejně mluví zástupci Toyoty nebo Suzuki.
Volkswagen tedy plánuje auta vyrábět i nadále a uskladnit je, dokud nebudou mít homologaci. Kromě berlínského letiště prý ještě uvažuje o tom že využije další prostory, například nevyužité vojenské sklady, celkem hledá podle německého deníku Handelsblatt prostor až pro čtvrt milionu aut. Volkswagen má kromě toho ještě v plánu opakovaně přerušovat výrobu ve svých německých továrnách ve Wolfsburgu, Zwickau a Emdenu. Vypínat linky chce vždy na několik dnů v týdnu v srpnu a září.
Parkoviště s nově vyrobenými škodovkami
Volné prostory na uložení aut vyrobených na sklad a také těch, která budou čekat na homologaci, hledá i značka Škoda, která také patří do koncernu Volkswagen. Podle zdroje iDNES.cz zevnitř automobilky to bude až 45 tisíc aut, Škoda podle něj našla prostor na uskladnění aut ve Vrchlabí a spekuluje se také o milovickém letišti.
„Celý automobilový průmysl čelí velkým výzvám v důsledku krátkého období mezi přijetím relevantní legislativy a zavedením normy WLTP. Škoda využívá všech dostupných opatření, aby zajistila maximální možnou dostupnost svých vozů pro zákazníky. Jedním z těchto přechodných opatření je i krátkodobé umístění vozů na vybrané odstavné plochy předtím, než budou homologovány podle nové normy a expedovány zákazníkům,“ uvedl pro iDNES.cz Zdeněk Štěpánek z tiskového oddělení české značky.
