Třicet čtyři let po posledních závodech už většina lidí ani netuší, že dlouhá rovinka na staré výpadovce z Brna na Prahu sloužila půl století jako startovní rošt pro nejlepší světové závodníky. A že rozpadající se zeď s prolukou a autobazarem je ve skutečnosti boxová ulička.
Před pár dny na starou omítku začaly přibývat tváře závodníků a siluety aut a motorek. Jejich autoři našli částečně inspiraci i v příbězích publikovaných na Auto.iDNES.cz.
Plán na opravu boxové zdi vznikl v hlavě brněnského patriota a obyvatele blízkých Bosonoh Vladimíra Koudelky. Brněnský sportovní nadšenec pak do projektu zatáhl bosonožskou radnici, brněnské stavební firmy i nejznámější jména brněnské veteránistické a sprejerské scény. „Cílem projektu je oživit alespoň vizuálně staré depo, které od roku 1986 neslouží svému účelu,“ vysvětluje Koudelka.
Zeď zachránily stavební firmy. Zadarmo
Ten do projektu přilákal i tři brněnské stavební firmy, které v nedalekých Bosonohách nyní stavějí kanalizaci. Jejich šéfové kývli na to, že na své náklady opraví zchátralou zeď, aby ji bylo možné posprejovat.
Samotný návrh zdi, na které se objeví celá řada ikonických momentů z historie okruhu, připravili odborníci z redakce časopisu Motor Journal, muzea Škoda Auto a z Technického muzea v Brně. „Nechtěli jsme vytvořit vyčerpávající kroniku historie trati, ale spíš připomenout největší symboly, které z ní udělaly legendu,“ vysvětluje spoluautor návrhu a spolupracovník iDNES.cz Jiří Smetana.
Celkem se na zeď vešlo 27 motivů, které pokrývají celou historii trati od roku 1930 do roku 1986. „Nejtěžší úkol byl zatáhnout do všech těch příběhů sprejery Pavla Beneše a Jakuba Nemčeka, kteří měli vytvořit finální skicu, ale k motoristickým závodům nemají vlastně žádný vztah. Nakonec se nám nejvíc osvědčilo vzít archiv fotografa Zdeňka Zavřela a jít společně s nimi motiv po motivu a hledat fotky, které náladu té doby vystihnou nejlépe,“ popsal Smetana s tím, že Zavřelovy fotky doprovázejí i spoustu článků na Auto.iDNES.cz, které se historii okruhu věnují a které sprejerům posloužily k „nasátí atmosféry“.
Šťastný František a smolař Nuvolari
Na zdi se tak objeví ikonické fotky zraněného Františka Šťastného, jak v roce 1956 usedá na svůj stroj s berlemi, nebo momentka ze startu závodu v roce 1968, kdy Štastnému k úspěchu přeje jeho největší rival a zároveň přítel Giacomo Agostini.
Nebo třeba Tazio Nuvolari, který je bez nadsázky největším smolařem v historii brněnské trati. Fenomenální meziválečný závodník v Brně několikrát sahal po vítězství, technické problémy jej ale vždycky odsunuly z první příčky. „Ikonou tohoto zmaru je fotka z roku 1937, kdy dojíždí do depa pouze po ráfku. Defekt jej tehdy stál šanci bojovat o vítězství proti mnohem silnějším mercedesům a auto unionům,“ popisuje jeden z příběhů Smetana.
Celá stometrová zeď má být hotová do 19. června. Na tento den je naplánovaný slavnostní křest, který předchází výstavě Brno Revival, při které se na brněnském výstavišti sejde několik set historických vozů a motocyklů. „Díky tomu, že na Revival jede celá řada bývalých závodníků a majitelů autentických závodních aut a motorek, budeme schopní ve starém depu vystavit opravdovou závodní techniku, která na okruhu startovala,“ popisuje organizátor akce Karel Kupka.
Obraz i realita: na křtu budou skutečné stroje i jezdci
V několika případech se tak stane, že stroje, které jsou vyobrazeny na zdi, budou ve skutečnosti pózovat pod svým obrazem. „V boxové uličce se sejdou třeba monoposty Aero Minor a Škoda Sport, které proti sobě startovaly v Grand Prix v roce 1949. Sběratel Antonín Kružík doveze také Jawu Františka Šťastného, se kterou dojel v roce 1968 na třetím místě ve třistapadesátkách,“ vypočítává Jiří Smetana.
A pokřtít novou zeď přijdou i závodníci, kteří na starém okruhu závodili. „Ze Slovenska přijede motocyklový šampion Peter Baláž, přijdou i automobiloví závodníci Josef Michl, Jiří Mičánek nebo Dušan Velímský,“ vypočítává Karel Kupka.
