Ambiciozní plán na snížení emisí osobních aut automobilky nestíhají. To je závěr studie britské poradenské firmy PA Consulting Group. Z jedenácti koncernů vyrábějících v Evropě pravděpodobně limitu dosáhnou jen tři – Volvo, Toyota a možná Renault-Nissan. Na opačném konci žebříčku je pak Fiat Chrysler (koncern FCA), Daimler (tedy především Mercedes-Benz) a BMW.
Největším premiantem v žebříčku je Volvo. To si meziročně velmi polepšilo, především však díky velkorysému slibu, že od roku 2019 už nebude vyrábět žádná auta, která by měla pouze spalovací motor. Volvo vsází na plug-in hybridy, tedy kombinaci dobíjecího elektromobilu se spalovacím motorem.
Druhá je Toyota, která nemusí nikam chvátat. Na trhu s hybridy má aktuálně čtyřicetiprocentní podíl a už dnes se pomalu blíží k hranici 100 gramů na kilometr. Přitom nemá žádný čistokrevný elektromobil.
Nová generace Nissanu Leaf
Na třetím místě je pak koncern Renaultu a Nissanu. V prodejích těchto automobilek už elektromobily dělají dvě procenta, velkou část produkce navíc tvoří malá a lehká auta, která nastavený limit překračují jen mírně i bez alternativního pohonu. Analytici navíc pozitivně hodnotí Nissan Leaf, který je na poměry elektromobilu relativně dostupný a může konkurovat autům se spalovacími motory.
Francouzské premianty táhne ke dnu Opel
Na čtvrtém místě je Hyundai – Kia, ale analytici odhadují, že nastavený limit korejské duo nestihne. Sice jen o nějaké tři gramy, i to však znamená pokutu na každé vyrobené auto kolem sedmi tisíc korun. Značky sice společně plánují začít prodávat elektromobily, jenže otázkou je, jestli je zákazníci budou chtít.
Kia Niro má výhradně hybridní pohon
Tři gramy budou k limitu chybět i koncernu PSA, který sdružuje značky Peugeot, Citroën a nově Opel. Právě akvizice Opelu bude dělat francouzskému koncernu problémy. A prognózu zhoršilo i ukončení vývoje slibného hybridu kombinujícího elektrický pohon s dieselovým motorem.
Velký otazník visí nad Fordem na šestém místě. Ten elektřinu velkoryse přehlíží a zatím si vystačí s vizionářskými prohlášeními, která však bude naplňovat jen těžko.
Volkswagen nestíhá. A pokuta jej bude bolet nejvíc
Sedmé místo patří Volkswagenu. Analytici celému koncernu věští, že stanovený unijní limit na něj dopadne zdaleka nejtvrději. Při obrovském objemu výroby bude každý gram nad pětadevadesátigramový limit automobilku neuvěřitelně bolet. A to i přesto, že právě německý koncern teď nejhlasitěji mluví o přepřahání na elektrický pohon (více čtěte zde).
PA Consulting dokonce odhaduje, že by německý gigant mohl na pokutách Unii zaplatit přes miliardu eur.
I v tomto případě na Volkswagen dopadá strašák aféry Dieselgate. Právě naftové motory totiž automobilce papírově pomáhaly udržet emise jejich aut nízké. Kolik oxidu uhličitého totiž auto vypouští, primárně záleží na spotřebě. A ta je navzdory všem dalším nevýhodám u naftových motorů obvykle nižší než u srovnatelných benziňáků.
Dnes se na největších evropských trzích prodá průměrně kolem padesáti procent osobních aut s naftovými motory. Jestli pokračující naftový „hon na čarodějnice“ bude pokračovat, může to pozici Volkswagenu výrazně zkomplikovat.
Velké potíže věští britští analytici i koncernu FCA sdružující značky z portfolia Fiatu a Chrysleru. Nákup americké větve koncernu zrovna nepomohl. K povětšinou menším fiatům s úspornými motory najednou přibyly velkoobjemové jeepy. Průměrné emise v rámci koncernu za posledních pět let dokonce výrazně vzrostly. A dá se čekat, že v roce 2021 se jen těžko dostanou pod hodnotu 100 gramů na kilometr.
Limit nesplníme, přiznávají otevřeně prémiové značky
Na konci žebříčku se pak krčí prémiové značky, které prostě odevzdaně přiznávají, že nemají šanci limit splnit. A tak jsou připraveny platit za svoji produkci pokuty. V ceně luxusních aut se nějakých pár set eur rozpustí lépe než u ostatních značek. To ale neznamená, že by na snižování emisí rezignovaly. Mercedes už ohlásil, že na elektřinu budou jezdit limuzíny tříd E a S, do roku 2025 by měl být minimálně hybridní každý čtvrtý mercedes.
BMW sice má svoji třídu „i“, analytici ale upozorňují, že spíš jde o záležitost image a samozřejmě i testování technologií, které by se pak mohly přestěhovat i do jiných vozů z Mnichova. Unijní limit však zůstane BMW vzdálený možná až o nějakých deset gramů. To každé nové BMW zdraží o nějakých tisíc eur. A to včetně těch elektrických, pokuta se totiž počítá na celou produkci.
Kategorii samu pro sebe pak tvoří dvojice Jaguar – Land Rover. S portfoliem obrovských SUV a supersportů je unijní limit z říše snů. Koncern si tak pro rok 2021 stanovil plán dostat se ze současných skoro 150 gramů alespoň na 130 gramů. To by se mu podle analytiků mohlo těsně podařit.
Elektromobily budou za tři roky levnější než diesly, věští studie
Otázkou je, jak budou případné pokuty za překročení emisních limitů automobilky řešit. Pokud je začnou rozpouštět do cen aut s konvenčním pohonem a zároveň bude pokračovat trend zlevňování elektromobilů, může skutečně na prahu příští dekády být elektromobil stejně dostupný jako vozy se spalovacími motory.
To předpovídá i britská studie. Elektromobil je v současnosti asi o 60 procent dražší než auta s konvenčním pohonem, zatímco jeho cena bude během následujících let klesat, cena aut se spalovacím motorem půjde kvůli vyšším nákladům na vývoj růst.
Škoda Vision E na autosalonu ve Frankfurtu
Už v roce 2020 by měl elektromobil stát tolik co srovnatelné auto s naftovým motorem, benzin pak dožene v roce 2026. Předpokládají to i výrobci, Bernhard Maier, předseda představenstva Škody na autosalonu ve Frankfurtu v půlce záři, naznačil, že cena velkého elektrického crossoveru, který značka chystá na rok 2020, by se mohla pohybovat lehce nad úrovní modelu Superb s dieselovým motorem.
Pro zajímavost – analytici zkusili předpovědět i budoucnost vodíkové technologie. Ta je nyní asi čtyřikrát dražší než konvenční auta, v roce 2030 by ale mohla být jen asi o 20 procent dražší oproti vozům s naftovým motorem.
