Během své krátké závodní kariéry, která trvala od září 1924 do června 1928, zvládla všechny tehdejší disciplíny automobilového sportu: závody do vrchu, na okruzích, na autodromu a dálkovou jízdu.
Nejcennějšími, pomineme-li dvě dámská vítězství na pařížském autodromu, bylo první absolutní vítězství ženy v mezinárodním závodě do vrchu (X. Zbraslav–Jíloviště 1926), vítězství na I. Velké ceně Německa 1927 na Nürburgringu v kategorii vozů 1,5 až 3 litry, XIX. Targa Florio 1928 – páté místo v absolutním pořadí závodních vozů a první v kategorii dámské a nezávislých (netovárních) jezdců.
 Památku nejslavnější české automobilové závodnice dnes Google připomíná Doodlem, dočasně pozměněným a výtvarně zpracovaným logem na domovské stránce vyhledávače. Český Google si výročí významných osobností připomíná od roku 2008. Eliška Junková se tak řadí k takovým velikánům, jakými jsou Božena Němcová, Alfons Mucha, Karel Čapek nebo Jan Werich. Doodle s portrétem Elišky Junkové je dnes navíc kromě Česka dostupný také v Německu, Itálii, Kanadě, Řecku a na Slovensku. |
Po fatální nehodě Čeňka Junka na Nürburgringu 15. července 1928 zanechala závodní činnosti, avšak motoristickým zájmům zůstala věrná.
V prvních třech měsících 1929 vykonala 6 000 km dlouhou akviziční cestu pro Bugattiho s typem B-44 po tehdejší Indii. Jako sportovní komisařka se zúčastnila XX. Targy Florio 1929.
Krátce zajíždí závodní vozy ve Španělsku, účastní se některých automobilových závodů ve sportovních funkcích. Vybírá trať Masarykova okruhu v Brně a rozhodující úlohou se podílí na organizaci závodu. Svým jménem pomohla pro závod získat tehdy význačné jezdce, jako byl například Louis Chiron a další. V říjnu 1933 nalézá trvalé zaměstnání u Jana Bati ve Zlíně, ve vznikajícím oddělení výroby pneumatik. U Bati odpovídá za velkoobchodní prodej a tomuto oboru zůstává věrná i v dalších letech.
Během druhé světové války je zapojena do domácího ilegálního odbojového hnutí. Za pražského povstání v květnu 1945 poskytla členu československého vojenského velení ve svém bytě pozorovací stanoviště.
Původně se nejmenovala ani Junková, ani EliškaPříběh královny volantu Před sto lety se k obědu dělalo 300 švestkových knedlíků, auta v zatáčkách mohla jezdit jen 6 km/h a ženy nesměly bez manželova souhlasu ani hlesnout. Výjimka se přesto našla. Eliška Junková, která byla ve dvacátých letech přezdívaná královna volantu. Čtěte dále. |
V gumárenském průmyslu pracovala Eliška Junková i v poválečném období. Po spojení továren Baťa, Rubena Náchod a Matador vymyslela název Barum a prosadila pro tuto novou značku zachování stylizovaného baťovského písma, které Barum používá dodnes.
Byla dlouholetou členkou Autoklubu RČS. Poválečné motoristické aktivity Elišky Junkové spočívaly především v organizátorské účasti na Masarykových okruzích (získala k návštěvě konstruktéry F. Porscheho, H. Ledwinku, Enza Ferariho, závodníky Chirona, Nuvolariho a další), pořadatelské účasti na plochodrážních a terénních motocyklových soutěžích, pomoci při mezinárodních šestidenních soutěžích konaných v Československu.
V roce 1964 je za závodní úspěchy přizvána k výběrovému členství v Mezinárodním klubu někdejších vítězů velkých cen (CIAPGP – Club Internationale Ancient Pilotes des Grand Prix). Jako aktivní člen CIAPGP byla pověřena odpovědností za dění ve východní Evropě, v srpnu 1983 je delegována na Velkou cenu Maďarska (Hungaroring) v Budapešti. Koncem osmdesátých let je jí uděleno nejvyšší možné ocenění čestné členství CIAPGP.
V roce 1966 se účastní s Aloisem Samohýlem, na jeho voze Laurint Klement z roku 1908, historické 50. Targa Florio a Premier Tour de la Principauté Monte Carlo, čímž se vrací do mezinárodního povědomí.
S bývalým závodníkem Chironem konzultuje kritéria a parametry československých automobilových rallyových soutěží s cílem, aby získaly mezinárodní status.
V průběhu let se stává váženou členkou řady zahraničních motoristických klubů. V roce 1987 se účastní oslav 60. výročí I. Velké ceny Německa na Nürburgringu a zasedání ředitelů pořadatelských okruhů velkých cen. Od 7. do 11. srpna 1986 se účastní oslav 25. výročí založení amerického Bugatti Clubu v Rockportu, stát Maine. V odezvě na její vyprávění ji v roce 1987 klub věnuje skulpturu amerického sochaře Toma Melahna (pseudonym Le Garagiste) znázorňující drama s balvany v posledním kole Targy Florio 1928.
V roce 1988 při státní návštěvě francouzského prezidenta Mitteranda jeho manželka v rámci svého programu navštěvuje v nemocnici Pod Petřínem hospitalizovanou Elišku Junkovou.
Eliška Junková zemřela 5. ledna 1994 v Praze. „Při příležitosti 90. výročí otevření klubového domu Autoklubu ČR v Praze v něm byla 23. března 2019 slavnostně odhalena pamětní busta Elišky Junkové. V minulém roce ocenil Elišku Junkovou na návrh Autoklubu ČR prezident republiky státním vyznamenáním Za zásluhy in memoriam,“ dodává Bohumil Pácl z Autoklubu ČR.
