Čínský automobilový průmysl se zrodil v roce 1956 a první osobní automobil se představil o dva roky později. Zpočátku byla výroba velmi malá, většinou se jednalo jen o jednotky kusů aut vyrobených vyloženě na koleně. Sovětský svaz Číně pomáhal při výstavbě továren a dodával konstrukci a motory pro první generace čínských nákladních automobilů.
Boj začal. Evropa chce vyšetřovat podporu aut z Číny, Peking hrozí odvetou |
S technickou a finanční podporou Sovětského svazu vznikla i společnost FAW (First Automobile Works) s továrnou v Čchang-čchunu. V roce 1958, kdy Čína zahájila politiku Velkého skoku, jejímž cílem bylo dohnat západní průmyslové země, se objevilo i první čínské osobní auto.
Sedan Dongfeng CA71 byl postaven na zvláštní přání čínského vůdce Mao Ce-tunga, který si přál čínskou státní limuzínu. Vůz posloužil pro propagandistické kampaně, v nichž účinkoval přímo i sám „velký kormidelník“.
Autofotka týdne: Supermercedes se záhadnou čínskou historií je na prodej |
První prototyp byl dokončen v květnu 1958, v létě následovaly zkušební jízdy, a ještě během téhož roku vzniklo několik dalších exemplářů. Číňané v podstatě okopírovali francouzskou Simcu Vedette Versailles. Nejméně jedna údajně putovala do Číny, aby sloužila jako vzor během vývojového procesu. Pro podvozek a čtyřválcový motor o objemu 1,9 l si ale Číňané vzali pro změnu za vzor Mercedes-Benz W120 přezdívaný Ponton. Vůz disponoval výkonem 52 kW a dosáhl nejvyšší rychlosti 130 km/h.
Sedan CA71 se ale nakonec jevil čínskému vedení jako státní limuzína malý. Tuto roli proto ještě téhož roku převzala limuzína Hongqi CA72. Střední úředníci zase od roku 1959 používali v Šanghaji vyráběný automobil Fenghuang (od roku 1964 došlo k přejmenování na Shanghai SH760), jehož vzorem byl po stránce techniky i vnějšího vzhledu rovněž Mercedes W120. Příď a záď ale byla pojata ve stylu amerického sedanu Packard Clipper z 50. let. Pod kapotou se podobně jako u vozu ze Stuttgartu nacházel řadový šestiválec o objemu 2,2 litru.
Evropě nic nehraje do karet. Valí se do ní čínské elektromobily |
Východní vítr s drakem na kapotě
Označení Dongfeng znamená východní vítr a odkazuje na tehdy populární rčení, že východní vítr převládá nad západním, což znamenalo, že východní komunistické státy byly silnější než Západ. Jméno Dongfeng je na autě znázorněné ve znacích na kapotě, a je završené tradičním čínským drakem, který je tradičně symbolem síly, štěstí a moci. Tento ornament se stal dokonce tak slavným, že se jeho jméno stalo synonymem pro označení vozu a z Dongfengu CA71 se stal Dongfeng Jinlong. Koncová světla zase připomínají tradiční čínskou lucernu.
Přes podobnost jména prvního čínského auta nemá přímou souvislost se současnou značkou Dongfeng Motors, která byla založena teprve v roce 1992 přejmenováním Second Automobile Works. Ale nepochybně došlo k jisté inspiraci.
Kolik kusů Dongfengu CA71 vlastně vzniklo, je podobně jako u dalších raných čínských modelů záhadou. Nejčastěji se mluví o 20 vozech, přičemž každý exemplář byl kvůli ruční výrobě mírně odlišný.
VIDEO: Posaďte se do limuzíny pro čínské papaláše za 15 milionů |
Dnes je jediný originál tohoto vozu k vidění ve firemním muzeu značky FAW Hongqi v Čchang-čchunu, které ale není volně přístupné, zatímco ve veřejném Pekingském muzeu klasických automobilů je vystavena jen replika na podvozku sovětského modelu GAZ-21 Volha.
V 50. letech v Číně neexistovalo soukromé vlastnictví automobilů. Velké limuzíny sloužily pekingské vládě, zatímco o něco menší sedany využívali správci provincií a velké státní společnosti. Nižší úřady si musely vystačit s terénními vozy.
Dodavatelé automobilek sledují úpadek Evropy. Čína má přednost a drajv |
Změna nastala teprve ve druhé polovině 80. let, kdy se v čínských ulicích objevila první soukromá auta. Vznikly dnes nejznámější značky jako Chery, Great Wall či Geely. Následoval strmý růst výroby, a v roce 2009 dokonce Čína vystřídala na postu největšího automobilového trhu světa Spojené státy americké.
Před 65 lety, kdy Mao zvědavě obhlížel okopírovaný dongfeng, tomu ale vůbec nic nenasvědčovalo.
