Lehce přes 7 hodin a 750 kilometrů dojezdové vzdálenosti po dálnicích dělí Česko od Jadranu. Což je asi ten hlavní důvod, proč si v sezoně střihne tuto etapu přes půl milionu Čechů, kteří sem vyráží na pobytovou dovolenou. Aby, jistě ke své nelibosti, museli na území skoro každého tranzitního státu, jímž jen projíždějí, řešit pořizování dálniční známky, kterou ani nestačí plnohodnotně zužitkovat.
Dvě a půl hodiny jednosměrné jízdy po rakouské dálnici se dosud neobešlo bez dálniční známky alespoň té nejnižší denominace, tedy desetidenní, za 9,60 eur. Nejlevnější dálniční známka ve Slovinsku, kterým se při cestě k moři skutečně jen mihnete, byla sedmidenní za 15 eur. A platilo, že pokud jste do Chorvatska jeli na dvoutýdenní dovolenou, potřeba byly vždy dvě. Protože dvouměsíční za 28,2 eura v Rakousku a měsíční ve Slovinsku za 30 eur se vážně nikomu nevyplatila. A vzít to zajížďkou přes Maďarsko? Desetidenní tiket v přepočtu za 17,1 eura rozhodně nepotěší, s tím, že vás ještě zkasírují za dálnici na Slovensku.
Změna je mince o dvou stranách
To, že nastavená platnost dálničních známek, elektronických i těch lepených, dost nehezky diskriminuje řidiče, kteří evropskými státy na své trase jen projíždí, není nic objevného. Novinkou, a dá se říct potěšující, je změna přístupu Evropského parlamentu. Ten totiž ve čtvrtek 17. 2. prohlasoval a schválil novou směrnici, poplatnou pro všechny členské země unie. Jejím cílem je zrušení povinných vícedenních poplatků tam, kde je možné je nahradit platbou za jednodenní tranzit.
Jinými slovy, po dlouhých letech planých debat začnou v Evropě konečně platit jednodenní dálniční známky.
Pokud už balíte na dovolenou, své nadšené očekávání zatím přibrzděte. K zavedení nového systému jednodenních dálničních známek do praxe má totiž dojít do dvou následujících let, a nezdá se, že by s tím jednotlivé státy pospíchaly. I letos tedy budete platit za průjezd nákupem vícedenní známky, stejně jako dosud.
Komplikujícím faktorem může být i to, že si o výjimku z nové směrnice mohou zažádat státy, které si dokážou vyargumentovat, že by zavedení nového zpoplatnění bylo finančně neúměrné s přihlédnutím k očekávaným ziskům. Což by mohl být zrovna případ našich rakouských sousedů, kterým na údržbu dopravní sítě výlety za alpským lyžováním anebo průjezdy do Chorvatska slušně přispíváme. Změn, akcelerovaných novou směrnicí, bude víc.
Lepší zprávy jenom pro někoho
Například se výrazně promění silniční poplatky pro nákladní vozidla, a to namísto časově termínovaného, formou známek, na zpoplatnění podle ujeté vzdálenosti, formou mýtného. Aktualizována byla i pravidla pro autobusy a dodávky, využívající silnice transevropské dopravní sítě, tzv. TEN-T. U těch by měl do osmi let systém mýtného plně nahradit známky.
„Zrušení dálničních známek pro těžká vozidla sjednotí systém, který je v současnosti příliš roztříštěný. Podpoříme tím také, aby svět dopravy používal ekologičtější vozidla,“ říká zpravodaj Evropského parlamentu, Giuseppe Ferrandino.
Evropský parlament dále v tiskovém prohlášení uvádí: „Cílem této směrnice je uspořádání pravidel a změna systému poplatků, které jsou v tuto chvíli založeny na čase. Nově bude nutné brát v potaz také skutečně ujeté kilometry.“ Nová pravidla také počítají s tím, že dálniční známky určené pro osobní auta budou směrnicí cenově zastropované, aby byl zajištěn spravedlivý přístup i k občasným řidičům.
Jak už to tak ovšem s novými směrnicemi bývá, jednu formu diskriminace pohotově odstraňují, a další zavádí. Sílu dobrého a široce žádaného nápadu s jednodenními dálničními známkami snižuje to, že EU navrhuje různé sazby za jednodenní známky. Odlišené podle toho, kolik emisí váš vůz produkuje. Se starým čmouďákem vás tedy jednodenní dálniční známka bude nejspíš stát více, než když pojedete s hybridem i e-autem, produkujícím méně než tabulkových 50 g CO2/km.
Cesta na dovolenou k Jadranu by vám tedy nakonec úplně levněji za dvě léta vyjít nemusela, pokud pojedete neekologickým vozem.
Aktuálně je nejlevnější česká dálniční známka s nejkratší platností za 310 korun. Roční vyjde na 1500 korun, třicetidenní na 440. Ministerstvo dopravy opakovaně slibuje jejich zdražení, aktuálně ovšem šéf resortu oznámil, že ceny zůstanou na stejné úrovni i v příštím roce. Státní fond dopravní infrastruktury začátkem loňského prosince uvedl, že za rok prodeje dálničních známek v nové elektronické podobě si nejvíce motoristé pořizovali roční (2 812 889 ks), desetidenní (2 315 445 ks), nejméně měsíční (620 929 ks) známky. Podle Zdeňka Lokaje, experta z Fakulty dopravní ČVUT se nedá čekat, že by denní známka stála desetinu desetidenní. Podle Lokaje je realistický odhad ceny na úrovni 150 až 200 korun. „Do částky je totiž třeba započítat také fixní náklady na provoz a správu systému, zúčtování plateb anebo kontrolní mechanismy na dálnicích,“ vysvětluje.
