Auta se slavnou historií se stávají stále vzácnějšími, a hodně v tomto směru hraje i značka auta. Pokud se jedná o vozy Ferrari, tak je zájem zaručen. Velké pozornosti se proto na aukci RM Sotheby’s v kalifornském Monterey těšila dvacítka vozů nalezených ve floridské stodole, kterou před 19 lety poničil hurikán Charley. Tím s nejdelší závodní historií bylo Ferrari 500 Mondial Spider z roku 1954.
Výsledných 1,72 milionu eur (cca 41 milionů korun) za exemplář, se kterým závodila řada známých jmen (mj. Phil Hill, Richie Ginther, Umberto Maglioli či François Picard), to zase není tak vysoká částka. Před čtyřmi lety byl stejnou akční síní prodán podobný vůz v perfektním stavu za 3,72 milionu eur. S „nízkou“ cenou však souvisí jedno velké „ale“. To, co šťastný dražitel získal, by totiž někdo neznalý odvezl do sběru nebo rovnou vyhodil na skládku. Jedná se totiž o rezavý a spálený vrak zdemolovaného auta bez většiny dílů a s přidaným nepůvodním motorem.
Závodní Ferrari 500 Mondial Spider vzniklo v letech 1953 až 1956 celkem ve 29 exemplářích. Zbytky vozu prodaného v aukci pocházejí z druhého z třinácti vyrobených spiderů od Pininfariny. Jednalo se o zákaznickou verzi závodního vozu formule 2 s dvoulitrovým čtyřválcem, postaveným slavným motorářem Aureliem Lampredim. Franco Cortese s ním v dubnu 1954 na Coppa della Toscana skončil celkově 19. a 2. ve své třídě. Auto se účastnilo i řady dalších podniků, včetně Mille Miglia 1954, než byl vůz přepracován karosárnou Scaglietti a startoval na Velké ceně Itálie v Imole, kde skončil na 8. místě.
Nádherná dvoutaktní aerovka hvězdou americké aukce, jel s ní Oldřich Nový |
V roce 1958 bylo toto ferrari vyvezeno do USA, kde později původní motor nahradili americkým osmiválcem. Vůz prošel rukama několika dalších majitelů a v polovině 60. let ho postihla havárie a požár. Od té doby chátral. Pokud ho bude chtít nový majitel vrátit do původního stavu, bude nutné najít motor shodný s původním a mnoho dalších autentických dílů. Zcela nově postavené auto by bylo v podstatě replikou, ale onen kus plechu, který obsahuje sériové číslo, by mu propůjčilo kouzlo originálního kusu s jeho původní historií.
Sexy ferrari je v aukcích páté nejdražší
Dalším zajímavým kouskem, který se v srpnu objevil v akci, tentokráte akční síně Bonhams, je vzorně zrestaurované Ferrari 412 P Berlinetta. Prodalo se za téměř 28 milionů eur (cca 680 milionů korun) a vygeneroval více než polovinu výtěžku aukce v rámci Monterey Car Week. Ambice však byly vyšší, výsledná částka totiž dosti zaostala za očekáváním. Přesto se jedná o páté nejdražší auto, které se kdy prodalo v aukci. Před ním jsou jen tři další modely Ferrari (dvě Ferrari 250 GTO a 335 S) a Mercedes-Benz 300 SLR „Uhlenhaut“.
Italská značka postavila v roce 1967 pouze dva exempláře tohoto nádherného vozu, který je zákaznickou verzí úspěšných závodních speciálů 330 P3 a P4. Kombinuje totiž vzadu uložený 4,0litrový dvanáctiválec s karburátory Weber, podvozkem P3 a karoserií, zavěšením a litými koly P4
V Británii jde do aukce Ford Escort princezny Diany i vůz fyzika Hawkinga |
Tento model byl také známý jako P3/4 a využívali ho soukromé týmy Ferrari jako NART, Scuderia Filippinetti, Ecurie Francorchamps a Maranello Concessionaires. Pomohl Ferrari získat titul Mistrovství světa značek v roce 1967 a řadí se do zlatého fondu maranellské značky. Historie 412 P je velmi dlouhá a sahá od 24 hodin Le Mans po 1000 kilometrů ve Spa a BOAC 500 v Brands Hatch. Za jeho volantem seděli Richard Attwood, Lucien Bianchi, Piers Courage, David Piper a Jo Siffert. Pochází tedy z éry, „kdy byl sex bezpečný a závodění nebezpečné“.
Auto s výkonem 420 koní a maximálkou 310 km/h má stále původní podvozek, motor, převodovku i karoserii. Prošlo devět let trvající náročnou renovací, a nově má dokonce povolení pro silniční provoz. Na zádi si stylově vozí značku 412 P. Je to učiněná ikona, mezník z nejposvátnější éry závodů nejžádanější značky v historii motorismu.
Když není běžný rolls dostatečně exkluzivní
V srpnu se objevilo i nejdražší nové auto na světě, dvoumístný roadster Rolls-Royce Droptail, který je opatřen odnímatelnou pevnou střechou s elektrochromatickým prosklením, které ho po stisknutí tlačítka dokáže zatmavit. Oddělení Coachbuild postaví pro velmi náročné zákazníky pouze čtyři odlišně provedené exempláře svého výtvoru. První dva z nich již byly představeny a nesou přídomek La Rose Noire a Amethyst.
Na rozdíl od předchozích speciálních modelů Sweptail a Boat Tail, je jejich základem unikátní monokok vyrobený z kombinace hliníku, oceli a uhlíkových vláken. Zadní blatníky jsou dokonce největší panely karoserie z uhlíkových vláken, jaké kdy Rolls-Royce použil. Pod kapotou je motor 6.75 V12 se dvěma turby, který dodává 601 koní a 840 Nm. Auto není navrženo primárně pro nějaké velké dovádění, přesto dokáže zrychlit z 0 na 100 km/h za 5,0 sekundy a dosáhne maximálky 250 km/h.
Nádherná jachta na kolech, ani Rolls-Royce nedokáže popsat její barvu |
Jméno prvního exempláře La Rose Noire odkazuje na odrůdu francouzské růže, „Black Baccara“, která je velmi oblíbená u rodiny, která si vůz objednala. Prostor pro cestující těží z ještě vyspělejší povrchové úpravy než u „běžných“ modelů, přičemž interiér byl navržen přesně podle vkusu zákazníků. Provedení La Rose Noire má v kabině plných 1603 kusů dřevěné dýhy a na palubní desce si vozí vyjímatelný chronograf Audemars Piguet. Rodina, která si vůz objednala, také požadovala jednorázovou truhlu na šampaňské, která obsahuje i skleničky a servírovací tác.
Rolls-Royce Droptail Amethyst se pro změnu inspiroval drahokamem ametystem, který odpovídá znamení zvěrokruhu majitelova syna, a uvnitř má unikátní hodinky od značky Vacheron Constantin. Droptail Amethyst má nejrozsáhlejší dřevěnou plochu v historii značky z exotického žíhaného dřeva ebenového typu s otevřenými póry. Pro tento exemplář byl vyvinut zcela nový proces dýhování, a aby bylo zajištěno, že vůz bude možné používat v různých klimatických podmínkách, tak 150 vzorků dřeva prošlo více než 8 tisíci hodinami intenzivních zkoušek, včetně simulace slunečního záření, hodnocení světlostálosti a prověrek odolnosti při teplotách od +80 °C do –30 °C.
Vozy vytvořené na zakázku nemají oficiálně cenu, ale mluví se o více než 23 milionech eur, tedy přibližně 560 milionech korun. Po tom všem, co museli pracovníci oddělení Coachbuild během vývoje, výroby a testování absolvovat, jsou tedy vlastně skoro za „babku“.
