Po roce 1945 se pak jeho jméno stalo synonymem rychlosti a automobilové krásy. Během dlouhého života se ale musel Ferrari vyrovnat i se smrtí řady svých nejbližších.
Nerudný génius v černých brýlích |
Láskou k automobilovému sportu zahořel Enzo krátce před desátými narozeninami, když jej otec Alfredo vzal na závod Coppa Florio. Za první světové války ale přišel o otce i bratra a rodinná firma, která předtím slušně prosperovala díky dodávkám pro železnici i opravám automobilů, skončila v troskách.
Po válce se mladý Ferrari prosadil u automobilky Alfa Romeo, za kterou dokonce závodil. Spíš než za volantem se ale uplatnil jako manažer – v roce 1929 založil stáj Scuderia Ferrari, která už tehdy nesla slavné logo vzpínajícího se hřebce.
Náboženství jménem Ferrari. Nákup koní z Maranella je jako návštěva u dominy |
Po nepěkném rozchodu s Alfou založil v roce 1948 vlastní automobilku. Jeho cílem ale nebyla výroba běžných vozů, Ferrari toužil „jen“ vytvořit ty nejlepší závodní automobily. A to se mu podařilo, v roce 1952 se Alberto Ascari stal poprvé mistrem světa formule 1 a od té doby jezdci ve Ferrari nasbírali přes tucet titulů.
Po smrti syna Dina roku 1956 se Ferrari, proslulý autoritativním řízením, upnul k firmě, která začala kromě závodních aut stále častěji vyrábět i špičkové vozy pro běžné silnice – byť od šedesátých let pod taktovkou koncernu Fiat.
Čtení pro ženy: Enzo Ferrari dobýval svou životní lásku 30 let. Marně |