NEJ model slavné značky měl svou oficiální premiéru pro veřejnost před pár týdny na mezinárodním filmovém festivalu v Karlových Varech. Osmá generace měla premiéru v roce 2017, nyní se vůz dočkal jemných designových retuší, vylepšení a úprav.
Nový rolls se nečekaně představil ve Varech. Phantom je vrchol luxusu |
Phantom je nejdéle používané jméno modelu v autoprůmyslu, vrcholný Rolls-Royce, chrám luxusu a aristokratické výjimečnosti, se tak jmenuje už 93 let. Pokaždé je od počátku stavěn s úmyslem stvořit to nejluxusnější auto na světě bez kompromisů. A je to tak, bez jakékoliv pochybnosti.
Rolls-Rolls totiž umí zhmotnit majestát, smeknout před Phantomem musí zbytek automobilového světa. Všechny mercedesy, bavoráky a lexusy vedle něj působí ordinérně, nudně. A taky jako trpaslíci. Je to ohromující setkání, auto má úplně jiné dimenze a proporce než cokoliv z dnešní automobilové produkce. Když se valí ulicí, nebo ho jen tak zaparkujete mezi ostatní, zdá se, jako by v Goodwoodu popletli míry a postavili ho o dvě velikosti větší. Ne není to omyl, Britové už nestaví auta v librách, uncích a pintách (taky Rolls-Royce už patří skoro čtvrt století BMW), phantom je prostě obr. Takže má střechu vysoko jako SUVčko.
Je to limuzína, nic jiného nejklasičtější model značky být nemůže, ale Rolls-Royce dělá vše pro to, aby nebyla staromódní. Phantom má hodně specifické proporce a nezvyklou siluetu, a protože si v Goodwoodu rádi hrají s barvami a materiály a ponoukají k tomu i své zákazníky, nerozpakují se do módní šedivé karoserie všít bláznivě bledě modrou, prý se dříve jmenovala „baby blue“ a nebyl o ni moc zájem, stačilo prý přejmenování (v ceníku nově jako „Charles blue“) a je to hit.
Je to obrovská socha na kolech. Není to retro design, je to rezervovanost k módním výstřelkům a sochařské nadání tvůrců. Ruku designérům vedla umírněnost a pokora. Zásadní prvky musely zůstat zachovány, a tak je ponton karoserie tvarovaný přísně lineárně, žádné „rychlé“ linky a prolisy. Imperativy jsou vyrovnanost a rezervovanost. Slovo „sport“ je ostatně u Rolls-Roycu zakázané.
Socha na kolech
Má odvážné detaily, nečekané křivky, radikální hrany. Je to opravdové automobilové umění, nesnaží se prvoplánově zalíbit všem na první pohled. Podívejte se na něj kolmo zepředu, taky máte pocit, že se musíte uklonit? Zajímavá je linka pontonu karoserie, která směrem vzad klesá, přesně naopak, než je u aut běžné. To taky dotahuje zajímavou siluetu s mohutnou přídí a subtilnějším, atleticky tvarovaným zadkem. Nejvíc mě zaujala hrana předního nárazníku – při pohledu z boku čumák nesoucí nekonečně velkou kapotu radikálně ukončuje, to jinde nenajdete. Přední převis tak phantom vlastně nemá, zadní je zas nebývale dlouhý. Profil auta „sedícího na zadních bězích“ tak odkazuje na individuálně karosované modely ze třicátých let.
Důležitým prvkem je proporce prosklených ploch vůči hmotě karoserie. Typické je hodně vysoké okno zadních dveří, které má smetánce na zadních křeslech otvírat pohled na dění venku. Zároveň je ovšem třeba zachovat diskrétnost. Tu zajistí tlustý zadní sloupek, za který se osoba uvnitř dokonale schová.
Ty, kdo ho nejsou hodni, odradí. Duch rollse má samočisticí efekt. Ti, kdo si ho nezaslouží, odfiltruje jinam. K rollsu zkrátka musíte dospět a mít úroveň.
Šoféra potřebujete
Z šoférského místa je dobře vidět; na to, že je to obr, si prostě musíte zvyknout, hlavně pravý přední roh je hodně daleko. Správná pozice za volantem je taková, při které řidič vidí i na špičky nohou sošky Spirit of Ecstasy trůnící na „pantheonu“ chladiče. Boky jsou v podstatě rovné, přední kapota nekonečně dlouhá. Vnější zpětná zrcátka jsou obrovská a je v nich vidět snad úplně všechno. Jen vzad je výhled horší, ale kdykoli je potřeba, pomůže soustava kamer. Těch tři a čtvrt tuny ušlechtilých materiálů a špičkové techniky zabírá pět a tři čtvrtě krát dva metry, výška je 1,7 metru, rozvor 3,5 metru.
A to si můžete objednat ještě provedení prodloužené na šest metrů, pokud trváte na tom, že vás bude vždy vozit šofér. Hodí se za všech okolností, třeba aby vám otevřel dveře pro výstup do zadního budoáru. Zavření samozřejmě obslouží elektromotorky, stačí se dotknout vnější kliky, nebo nahmatat tlačítko schované uvnitř na zadním sloupku. Jenže otevírání musí z bezpečnostních důvodů obstarat svaly. A protože ze zadního (samozřejmě všemožně polohovatelného) sedadla je to ke dveřím daleko a ty se otevírají navíc „proti větru“, chce to dost síly. Koncept „almarových“ od sebe otevíraných dveří má ale spoustu jiných důvodů – dobře se nastupuje a vystupuje a mezi otevřenými křídly se vytvoří jakási bezpečnostní zóna pro drahocennou posádku.
Uvnitř je to samozřejmě zámek bezbřehého luxusu, fajnových materiálů, velejemné kůže a filigránských detailů pojatých v duchu klasických rollsů. Do hlubokých velejemných koberečků z vlny huňatých kaledonských ovcí se ostýcháte šlápnout botou, ovládání (samozřejmě digitálním mozkem řízené) vzduchotechniky klasickými mechanickými prvky se neomrzí – hlavně zavírání výdechů tyčkou zakončenou kuličkou (tahem zapni-stiskem vypni). Okna se stahují absolutně neslyšně.
Všechna skla v sobě mají šestimilimetrovou odhlučňovací vrstvu. Chrámové ticho je odladěné tak, aby nebylo absolutní – nepřirozené, aby posádka neměla pocit „hluchoty“. Tlumicích materiálů je v autě přes 130 kilogramů. Když „hlukoví“ inženýři Rollsu poprvé zkoumali výsledky akustických testů Phantomu, mysleli, že jim měřicí technika nefunguje, největší potíž prý nakonec byla s tikotem hodin na přístrojovce.
Plavba
Když se ten chrám hrne silnicí, je to zážitek na každém ze sedadel. Phantom neslyšně pluje, rázy od dvaadvacetipalcových kol dokáže vzduchový podvozek dokonale odfiltrovat. Je to plavba nad vozovkou. Pohodlná, houpavá, ale ne tak, aby z toho byla mořská nemoc. Jako by mezi perfektně odladěným podvozkem zaměřeným na jistou jízdu, která ovšem může být i nečekaně svižná, a kabinou byla chytrá tlumící pěna, která posádku konejšivě nadnáší. Oproti rozkymáceným SUV na vzduchovém podvozku je to přirozenější a plavnější pohyb. S nerovnostmi si poradí naprosto suverénně, když už je hrbol opravdu velký, zaslechnete v dáli kovový ráz, ovšem stále elasticky dotlumený.
Zhoupnutí majestátního šestimetrového korábu odpředu dozadu při zastavování prý umí nejlepší šoféři proškolení Rollsem absolutně potlačit. Podvozek je jednoduše dokonalý, rollsy ale nadchnou i řidiče. Mají totiž dokonalé řízení, ano, přirozeně limuzínově „delší“, ovšem s perfektní zpětnou vazbou a citlivostí. Právě volant má po letošním čerstvém vylepšování phantom nový, o kousíček menší, aby měl šofér lepší dojem z řízení.
Jak se kupuje rolls. Peníze nehrají roli, speciality se ladí klidně měsíce |
Hliníkovou architekturu, kterou si vyvinul Rolls-Royce jen pro sebe, využívá také SUV Cullinan. Vzduchový podvozek dynamicky přizpůsobuje charakteristiku útlumu každého kola na základě informací z kamer na přídi sledující nerovnosti vozovky. Auto má vpředu nápravu tvořenou lichoběžníkovými závěsy, zadní je pětiprvková. Osmá generace (první Phantom představil Rolls-Royce v roce 1925) má mimo jiné řízená kola zadní poháněné nápravy a aktivní stabilizátory, což přidá na jistotě jízdy a agilitě v zatáčkách. V případě infotainmentu a všech asistenčních systémů odhalíme jejich původ v BMW řady 7.
Dvanáctiválec
Šestiatřičtvrtělitrový dvanáctiválec má omamně charismatický projev, vydá ze sebe s pomocí turbodmychadel 571 koní (420 kW) a 900 kroutících newtonmetrů, které přenáší k zadním kolům osmistupňový automat. Při nastartování celým korábem otřese, a pak už o něm neslyšíte. Podle čeho poznáte bezpečně přístrojovku rollse? Chybí jí otáčkoměr, prostě není potřeba. Síly pod kapotou má rolls vždycky dostatek a co se pod ní odehrává, má zajímat šoféra. A tak má namísto otáčkoměru v digitálním přístrojovém štítu ukazatel rezervy výkonu.
Na sebemenší sešlápnutí plynu motor rychle reaguje a táhne jak utržený vagon orient expresu. Samozřejmě, první pikosekundu při rozjezdu či akceleraci, stejně jako při brzdění nebo průletech zatáčkami o jeho velikosti a hmotností víte, ovšem stovka, kterou neopakovatelnou nonšalancí zvládne za pět sekund každého přesvědčí, že výkonu je dostatek. Městská spotřeba pětadvacet litrů patří k žánru, při plynulém ježdění by se měla dát stáhnout k sedmnácti.
Že vám nic nechybí? Kupte si rollse. Miliony nestačí, musíte mít úroveň |
S faceliftem se ladily detaily: chrám masky chladiče na němž balancuje soška Spirit of Ecstasy, která je slavným znakem automobilky (elektromotorky ji umí zasunout a schovat), umí nově dostat podsvícení.
Letící dáma z čumáků rollsů slaví stovku, měla skoncovat s jitrnicemi |
Protože k nejoblíbenějším prvkům výbavy patří hvězdné nebe v podobě bezpočtu ručně vkládaných LED vláken vykreslujících v čalounění stropu noční oblohu, chtěli tento prvek designéři zopakovat i na exteriéru. Hvězdokupy tak dnes jsou i kolem předních lamp, vyřezávají je tam laserem.
„Na základě přání majitelů phantomů přibyla možnost objednat tmavý chromovaný rámeček masky chladiče a černé prvky na kapotě, rámu čelního skla a bočních ozdobných lištách. Nové estetické úpravy dávají automobilce Rolls-Royce příležitost proměnit model Phantom na nejsvětlejší ze světlých provedení, nebo naopak nejtmavší z tmavých stylů,“ shrnuje Frank Tiemann z Rolls-Roycu.
Phantom je neochvějný vladař světa aut, nemá diktátorské sklony, protože je nejlepší, korunu má po právu. Teprve na jeho palubě pochopíte, co na tomto okázalém luxusu boháči vidí. I když okázalém - jen britská značka umí postavit opravdového šlechtice, který je urozený tak nějak „samozřejmě“. A ještě jednu neuchopitelnou a neměřitelnou vlastnost rollsy mají: ty, kdo ho nejsou hodni, odradí. Duch rollse má takový samočisticí efekt, že ti, kdo si ho nezaslouží, odfiltruje jinam. K rollsu zkrátka musíte dospět a mít úroveň.