Je to prostě čtyřkolový moped, do kterého na vás neprší ani nesněží, neodfoukne vás v něm předjíždějící kamion do příkopu a můžete si v něm zatopit a pustit rádio. Největší pihou na kráse je cena. Nejlevnější je za dvě stě tisíc bez DPH.
Největší zájem je však podle Davida Dvořáka z českého zastoupení značky o plně vybavenou verzi, kterou vidíte na fotkách, ta už má na dohled půlmilion. Rodiče tato auta kupují „zlaté mládeži“ pro dojíždění do školy. „Teď jsme jich postupně prodali třináct studentům soukromé školy. Měl ho první a museli ho mít další, dokonce jim vyhradili speciální parkovací místa před školou,“ chechtá se Dvořák.
Guy LigierKdysi skvěle reprezentoval Francii v ragby, pak zkoušel závodit na motorkách. Brzy se ale zakoukal do formu, nejprve zkoušel sám závodit a poté založil svůj tým F1. Když zjistil, že na královně motorsportu dokáže pořádně vydělávat jen Ferrari a Bernie Ecclestone, tým prodal a dal se na stavbu mikroaut. Loni v srpnu ve věku 85 let Guy Ligier zemřel. |
Na mopedoauto existuje i speciálně nastavený leasing. Na základní provedení je nastavený tak, že se na začátku zaplatí šedesátitisícová akontace a pak dva a půl tisíce měsíčně. „To si student vydělá na brigádách a má vlastní auto,“ říká David Dvořák.
Od loňského dubna, kdy v ČR oficiální zastoupení Ligieru začalo fungovat, se jich prodalo přes sedmdesát. David Dvořák odhaduje, že po českých silnicích se pohybuje na tisícovku mopedoaut.
Francouzský Ligier je jedním z největších výrobců aut tohoto druhu. V Evropě se jich ročně vyrobí na dvacet tisíc, z toho je ligierů asi polovina. Výrobci těchto bizarních miniatur kdysi cílili na ty, kterým sebrali řidičák, nebo penzisty, kteří už si netroufli na auto. Cenami ale dnes nedokážou konkurovat nejmenším opravdickým autům. A tak je z mopadoaut imageová záležitost, pojízdná reklama pro sekretářku, nebo hračka pro zlatou mládež.
Sporťák šnek
Škarohlíd si rýpne, že vypadá jako maketa. Pravda, plastový zvuk při zavření dveří - jsou lehoulinké, musíte s nimi pořádně prásknout - si neodpustí. Ulítle hračkoidní design je vylepšený tuningovými doplňky.
Vnitřek může mít i fešácké závodnicky tvarované a prošívané, kůží čalouněné sedačky. Jen jsou pro nijak vypaseného dospělého trochu úzké, pubertální střízlík do nich zapadne přesně. Líbí se velký a dobře přístupný kufr, jen otevírání zevnitř v rámu dveří řidiče je pro zlost.
Takový vyšperkovaný ligier má i klimatizaci nebo parkovací kameru a elektricky stahovaná okna (stahovaná a vytahovaná na obou stranách jedním zmáčknutím tlačítka, to neměl donedávna ani lexus za dva miliony).
Největší vadou interiéru jsou chybějící odkládací prostory, kapesníky, klíče, šminky, přenosný Facebook v mobilu a další haraburdí není kam dát. Mladým se nebude líbit výkon a projev audiosoustavy. Řidičům spíš to, že není podsvícené tlačítko varovných blinkrů. V noci ho musíte nahmatat po paměti.
Výrobce dbá na bezpečnost. Ligier tak má duralový superpevný rám, na který jsou přilepené plastové díly karoserie. Aby to ale mohlo být stále mopedoauto, musí mít do tří set kil, proto ten plast. Auto ale nevrže, netřepe se, nekroutí. Má nezávisle zavěšená všechna kola, kotoučové brzdy na obou nápravách. Nemá ABS ani ESP, holt, je to pořád jen skútr, i když dost bizarní.
Ligier se dá řídit od patnácti, musíte mít ale řidičák na malou motorku. Ten musíte odjezdit na dvou kolech, i když česká legislativa umožňuje čtyři hodiny jízd s touhle miniaturou. „Ve Francii ale vystačíte úplně bez řidičáku, stačí jen jakýsi kurz,“ říká David Dvořák a přidává perličku. „Originální francouzský manuál má vzadu dokonce výtah z pravidel provozu: značky, řešení situací na křižovatkách...“ To je další výhoda mopedoauta: mladý řidič si v něm osvojí řidičskou praxi a až přesedne do plnohodnotného auta, nebude vyjukaný.
Život zpomalí a nervy posílí
Výkon má omezený na 4 kW a maximálku na pětačtyřicet kilometrů v hodině. Jeli jsme s ním ale tachometrových pětapadesát, což bylo podle GPS osmačtyřicet. Víc ani ťuk. Zvyšování výkonu motoru podle Dvořáka neumožní elektronika motoru.
Pod kapotou má atmosferický diesel italské značky Lombardini spřažený s automatickou variátorovou převodovkou. Motor s objemem 505 ccm pracující v ustáleném režimu vydrží prý klidně dvě stě tisíc kilometrů. Než to tou pětačtyřicítkou s ligierem najezdíte, uplyne spousta let. Dvouválcový diesel v zimních ránech ale nekonečně dlouho žhavil.
Naftový motor má velký točivý moment, takže se netrápí ani s plně naloženým ligierem. Auto se obdivuhodně sveřepě rozjíždí proti kopci, až se ale za vrcholem překlopí, zbrzdí ho v rozletu omezovač rychlosti. Najednou jako by mu došel dech.
Variátor má v útrobách ozubený řemen, výměnu potřebuje po deseti tisících kilometrech, vyjde to na nějaké čtyři tisíce. Variátor je u skútrů vlastně standardem, bez automatické převodovky by ztratilo kouzlo vozu pro neřidiče a nemotorkáře.
Bezestupňový variátor vydává klasické kvílivé zvuky, na jeho chování si zvyknete. Protože cukavě zabírá při rozjezdech, hůř se s ním parkuje. Parkovišťový lišej pro ligier naštěstí není problém. Plasty karoserie jsou probarvené, takže se šrámy rozleští, a když jsou hlubší pomůže, jemný smirkový papír
Výrobce udává spotřebu 2,5 litru. My jsme vyjeli sedmnáctilitrových nádrží několik a dopočítali se čtyř až pěti litrů. To proto, že jsme jezdili pořád s plynem na podlaze. Ligier se totiž ovládá jako motorka, když povolíte na plynu, auto hodně intenzivně zpomaluje, takže se dá jezdit v podstatě bez brzdění.
Řízení je pevné a přesné, geometrie přední nápravy ale nevrací volant do přímého směru. Ligier nemá posilovač řízení, takže si při parkování trochu zacvičíte, celkově jsou ale jízdní vlastnosti překvapivě dobré.
Ve městě dokážete držet krok s provozem. Všude se vejdete, protáhnete se každou skulinou. Rozjezdy jsou svižné, frekventovanou hlavní přefrčíte napříč jako nic. Největší utrpení je na okreskách, na dálnici s ním bohužel nemůžete, tam mohou jen vozidla, která umí aspoň osmdesátkou. Takže si co nejpřímější cestu na periferii dlouho sumírujete dopředu. Na druhou stranu při kochavé rychlosti objevíte místa, kterými za volantem normálního auta prosvištíte bez povšimnutí. Ale ty nervy...
Ligier JS50 v číslech
|
