Jedenáctého září 1960 v Brně představili kombíkovou Octavii. A před třiceti lety dorazil moderní kombík Favorita Forman. Historie kombíků značky Škoda je však mnohem starší a košatější.
Škoda zachytila poptávku po praktičtější karosářské verzi osobních modelů hned v počátku.
Soutěž o knihu „Muž mezi VW a Škodou“Škoda Favorit byla naprosto přelomovým vozem, který po desetiletích výroby aut se zadním pohonem zahájil novou a dosud trvající éru škodováckých “předokolek”. Vyzkoušejte si, co všechno víte o tomto pro Československo revolučním voze v našem kvízu. Ve hře byla kniha Jana Králíka „Muž mezi VW a Škodou - V pozadí Hanuš Holzer“ o tajemném muži, díky kterému Volkswagen koupil mladoboleslavskou automobilku. Soutěž probíhala v prosinci 2020. |
Za průkopníka považuje automobilka laurinku z poloviny 20. let, model L&K 110 byl v nabídce i s vyměnitelnou (kombinovanou) zadní částí karoserie. Přes týden vůz sloužil živnostníkovi jako dodávka, v neděli po výměně zadního modulu jako vůz na rodinný výlet.
V třicátých letech začaly automobilky odvozovat z klasických modelů první „pracovní kombíky“. To byly meziválečné Populary s párem dveří vpředu a do strany otevíraným víkem zavazadlového prostoru nabízené od roku 1934. Ve flotile je měly renomované společnosti jako Baťa či Meinl a odvezly až tři sta kilo bot nebo cikorky. Na ně navázal hned po válce Tudor (Škoda 1101/1102), který dorazil v dvouprostorovou karoserií dodávky, ovšem s osobní kabinou se dvěma řadami sedadel a prosklenými boky. Tudor ještě po starém způsobu oblékalo do plechů upevněných na dřevěné konstrukci do kombíkových, sanitních a dodávkových karoserií kromě vrchlabské a kvasinské továrny ještě několik dalších dílen. Dohromady jich vzniklo necelých 15 tisíc.
Stejšny
Právě 1101 zavedla do škodovácké nomenklatury označení STW (station-wagon – anglické označení kombíků), které si Čechoslováci překřtili na „stejšnu“. Na Tudora klasické koncepce s motorem vpředu a pohonem zadních kol navázala Škoda 1200/1201, která už měla zcela novou celokovovou karoserii, jako první ze sériových vozů značky. Dodávek, sanitek a kombíků 1200/1201 STW vzniklo od jara 1953 na 40 tisíc, samotných kombíků patnáct tisíc. Poslední a nejznámější Škodou STW byla 1202 – čtyřapůlmetrový kombík s netradičním uspořádáním dveří (dvoje vpravo, jedny vlevo) a kufrem s víkem výklopným vzhůru, pod kterým jsou ještě dvířka schránky na rezervní kolo. Od roku 1961 jich za dvanáct let vzniklo v různých verzích šedesát tisíc.
Dlouhověká Octavia
Nejrozšířenějším dvouprostorovým automobilem Škoda se však na dlouhé dekády stala Octavia Combi. „První prototyp vznikl v září 1959, o rok později vzbudil tento ideální rodinný vůz při své brněnské premiéře velkou pozornost zákazníků,“ popisuje Vítězslav Kodym, mluvčí muzea značky. Vůz jen s třídveřovou, ale tehdy unikátní a žádanou karoserií kombi, byl na svou délku neuvěřitelně prostorný, bytelný a z dnešního pohledu téměř s terénním podvozkem. „Těšily se velké oblibě také v zahraničí, například v roce 1966 bylo exportováno rekordních 72 % vyrobených kombi.“ Vůz s klasickou koncepcí s motorem vpředu a pohonem zadních kol a rámovou konstrukcí byl jednoduchý a robustní. Když se záď s výkyvnými polonápravami zatížila pytlem cementu, projela Octavia i notně rozbahněnou polní cestou. I díky tomu se stala žádaným vývozním artiklem. Kombíky si ve své době objednala islandská policie do tamních drsných podmínek, vozy se vyvážely do Dánska, Norska, ale třeba i do Austrálie. A došlo také na licenční montáž, ať už celých vozů, nebo jen šasi, na která se na místě vyráběly vlastní karoserie. V rozloženém stavu se vozy dodávaly pro montáž na Island, do Pákistánu, Indonésie a Turecka. A několik stovek (300 až 400) jich svařili a smontovali v polních podmínkách domorodí indiáni v Chile na přelomu 70. let (čtěte celý příběh).
Octavia s dvoukřídlými, horizontálně členěnými dveřmi kufru naložila 690 litrů nákladu (měřeno po strop), a když se sklopila opěradla zadních sedadel, odvezla přes kubík (přesně 1050 litrů). To je na čtyřmetrové auto skvělý výkon, vždyť dnešní hatchbacková fabia (ta má také čtyři metry, kombík je o čtvrt metru delší) odveze v dvoumístném uspořádání 1150 litrů. Octavií od roku 1959 vyrobili 360 tisíc, z toho kombíků v Kvasinách od roku 1960 54 086. Poslední z nich až roku 1971, mezi tím už Octavii nahradilo v hlavním závodě v Boleslavi nejprve embéčko a následně stovka. A ty měly docela jinou architekturu se samonosnou karoserií a motorem vzadu u poháněných kol. To vysvětluje, proč Automobilové závody, n.p. pak neměly za kombíka adekvátní náhradu dalších dvacet let.
Hajaja
Mezitím se v Mladé Boleslavi snažili kombiverzi postavit. Legendární „Embéčko“ Škoda 1000 MB patřilo v polovině 60. let k nejmodernějším vozům litrové třídy na světě. „Především šlo o přechod od konstrukce automobilů se samostatným podvozkem k progresivní samonosné karoserii a dále o opuštění klasické koncepce s motorem vpředu a pohonem zadních kol ve prospěch soustředění kompletního hnacího řetězce v zádi vozu. To bylo na počátku 60. let ve světě módní řešení,“ popisuje Kodym. V únoru 1963 dokončili v Mladé Boleslavi přestavbu karoserie jednoho z prototypů na kombi. „Konstruktéři se museli vypořádat s problémem umístění motoru pod podlahou zavazadlového prostoru. Řešením bylo uložení řadového čtyřválce zcela naležato, s hlavou válců v levé části vozidla,“ vysvětluje Kodym. Právě uložení motoru inspirovalo škodováky k přezdívce „Hajaja“, podle dobového seriálu rozhlasových pohádek na dobrou noc. Unikátní byl druhý zavazadlový prostor vpředu.
Sedm tisíc kilometrů najezdil prototyp během třítýdenního testovacího programu na přelomu května a června 1963. „Pozitivně byla hodnocena vzdušnost interiéru i velkorysý objem dvou prostorů na náklad a zavazadla, k nevýhodám patřila komplikovaná vestavba motoru pod ložnou plochu zavazadelníku výrazně omezující servisní přístupnost, problémy byly i s chlazením čtyřválce ve stísněném prostoru. I proto padlo rozhodnutí nezařadit kombi do výrobního programu,“ zavírá Kodym. „Hajaja“ je dnes v expozici muzea Škody v Mladé Boleslavi.
Nová doba
Na nový kombík tak musela Škoda počkat až do přelomového roku 1990. Tehdy čerstvý Favorit dostal i prodlouženou verzi pojmenovanou Forman. Okolnosti jeho vzniku jsou pro tu dobu symbolické a v dnešní době nepředstavitelné. „Spojil jsem se s policisty a těm jsem vysvětlil, že potřebují kombíky. Třeba aby měli kam dát služebního psa a podobně. A oni objednali dva prototypy a na těch jsme udělali všechny zkoušky a vše potřebné, takže Forman byl připraven do výroby. A když Volkswagen Škodu koupil, tak ho hned začal vyrábět,“ popisuje Petr Hrdlička, bez něhož by Favorit neexistoval. Z úsporných důvodů zvolili taky jedno ve světě pravděpodobně jindy nepoužité řešení: kombík má stejné víko kufru jako výchozí hatchback. Marcu Deschampsovi, hlavnímu designérovi věhlasného italského studia Bertone, které vzhled Favorita pro Škodu navrhlo, se to zrovna nepozdávalo. „Já mu řekl, aby udělal stejné zadní dveře hatchbacku a kombi. Moc se mu nechtělo, ale nakonec souhlasil. Já věděl, proč to chci. Kdyby ty dveře byly každé jiné, tak se to auto vůbec nemůže narodit. Chybělo by nám nářadí,“ popsal „otec Favorita“. Těch se nakonec vyrobilo téměř 800 tisíc, formanů 219 254.
A tím to vlastně všechno všechno začalo. Že vznikne kombiverze Felicie, nástupce Favorita, bylo jasné, z 1,4 milionu kusů jich 352 tisíc bylo kombíkových. V roce 2001 následovala první generace Fabie. Dnes už je v nabídce třetí vydání a kombík je stále velmi úspěšný. Konkurence je u malých aut z nabídky úplně vypustila, takže Fabia má pozici pevnou. Díky chytré architektuře má nečekaně prostorný interiér a velký kufr, takže všechna vydání Fabie vždy dokázala důstojně obstát v roli rodinného auta. Před deseti lety se dokonce v druhé generaci Fabie představila unikátní přiostřená varianta RS, kombík byl se 180koňovým motorem 1.4 TSI dokonce rychlejší než hatchback.
Komu je přeci jen malá, může sáhnout po fenomenální Octavii nebo ještě větším Superbu, jehož nabídka prostoru a přepravní kapacity nemůže být malá už vůbec nikomu a v aktuálním provedení modelu je to prodejní hit.
První novodobá Octavia představená v roce 1996 je ikonou. Ke karosářské verzi liftback se kombík přidal roku 1998 a vydržely ve výrobě na dnešní poměry neuvěřitelných čtrnáct let, do listopadu 2010. Liftbacků bezmála milion a kombíků více než 470 tisíc. Následovalo 900 000 kombíků druhé generace octavie vyráběné v období 2004 až 2013 (k tomu 1,6 milionu liftbacků). Třetí generace přidala od roku 2012 další dva a půl milionu kusů, z toho jsou kombíků asi dvě třetiny.
Stěžejní model Škody v aktuální nové generaci dokonce vstoupil na trh nejdříve právě v kombiverzi, i to potvrzuje, jakou důležitost tomuto provedení automobilka dává. Má to jasný důvod, Octavia je nejprodávanějším kombíkem v Evropě.
