Jednou z diskutovaných změn, která nakonec neprošla ani v jedné ze tří možných podob, je takzvaná teritorialita, tedy místní příslušnost exekutorů. Podle tohoto principu by si exekutora nevybíral věřitel, ale k případu by ho přiřazoval soud. Proti hlasovali přítomní poslanci hnutí ANO a ODS.
Podpořte kultivaci exekucí, vyzval Babiš poslance ANO |
Poslanec Marek Výborný navrhoval další dvě kompromisní verze teritoriality. Jeho takzvaná spotřebitelská teritorialita by se vztahovala jen na spotřebitelské dluhy. Věřitelům právnických osob by ponechala možnost exekutora si vybrat. Druhý návrh poslance Výborného týkající se teritoriality vyčleňuje z principu místní příslušnosti kromě podnikatelů i sdružení vlastníků jednotek, bytová družstva a obce prvního stupně. Ani takové řešení však poslance nepřesvědčilo.
Nevymahatelné exekuce
Některé změny ve třetím čtení Poslanecké sněmovny prošly. Jde například o zastavení zjevně nevymahatelných dlouholetých exekucí. Zde však poslanci schválili návrh poslance Tomáše Kohoutka (ANO), který nepočítá se zpětnou účinností. To znamená, že se bezvýsledné exekuce začnou zastavovat až po šesti letech, tedy, pokud zákon v současné podobě projde, až někdy v roce 2027.
Hned po účinnosti novely by se začaly zastavovat pouze takzvané bagatelní exekuce s jistinou do 1 500 korun. Jde o návrh poslance Patrika Nachera (ANO). Věřitelé získají část pohledávky zpět od státu ve formě daňové úlevy a exekutorům stát uhradí část výdajů spojených s vymáháním peněz.
Mobiliární exekuce
Zákonodárci rovněž přijali omezení takzvaných mobiliárních exekucí. Podle tohoto návrhu by se zabavování movitých věcí dlužníka nemělo týkat důchodců a lidí v trvalé invaliditě. Dlužník by mohl odvrátit prodej movitých věcí také v případě, že bude nad rámec zákonných srážek z příjmů dobrovolně hradit alespoň 1 500 korun.
Poslanci rovněž schválili povinné nahrávání hovorů exekutory. Telefonáty týkající se exekučního řízení se rovněž budou muset evidovat.
Transparentnost
Některé schválené návrhy si dávají za cíl přispět k transparentnosti celého exekučního systému. Například v Centrální evidenci exekucí (CEE) by se měl začít objevovat údaj o předpokládaných nákladech exekuce. V současné době se zde uvádí jen jistina.
Další schválený návrh poslance Lukáše Koláříka (Piráti) navíc zavádí povinnost zveřejňovat základní statistická data o exekucích z CEE jako otevřená data. Zveřejňování by měl na starosti stavovský orgán, tedy Exekutorská komora, a musel by tak činit alespoň jednou za tři měsíce.
Je to vykostěné, shodují se zákonodárci
Novela nyní zamíří do Senátu. Právě v horní komoru parlamentu vkládají někteří poslanci naději. Doufají, že se zákon podaří posunout ještě o trochu dál a schválit některé další změny. „Máme tady Senát, a já doufám, že ze Senátu se nám vrátí zákon v takové podobě, v jaké o něm bude smysluplné hlasovat,“ uvedl například Jan Farský (STAN), který je autorem některých pozměňovacích návrhů.
Pokus o „polidštění“ exekucí. Zabavit lidem majetek má být složitější |
„Za poslanecký klub KDU-ČSL říkám, že budeme velmi intenzivně komunikovat se Senátory a věříme že horní komora svou roli pozitivně sehraje a ten sněmovní tisk ještě dokážeme upravit tak aby byl maximálním možným přínosem,“ uvedl Marek Výborný (KDU-ČSL).
„Je to titěrné, nepatrné zlepšení v oblasti exekucí, a za tu práci do bohužel nestálo. Já ten zákon podpořím, ale myslím si, že senátoři budou mít těžkou práci,“ vyjádřila se přítomná ministryně spravedlnosti Marie Benešová (za ANO).
Z vládní předlohy, kterou vypracovalo právě ministerstvo spravedlnosti, Sněmovna vypustila jednu ze stěžejních částí. Týkala se soustřeďování exekucí na jednoho dlužníka u exekutora, který zahájil první z nich. Vláda si od změny slibovala snížení nákladů řízení.
