Jan Němec |
Ruzyňské letiště v roce 1974. Normalizační režim právě dohnal filmaře Jana Němce k emigraci - a ještě těsně před odletem si ho estébáci odvedou k výslechu.
To je scéna, kterou si scenárista, režisér a zároveň hrdina filmu s autobiografickými prvky Vlk z Královských Vinohrad nechával až na samý závěr natáčení. Naplánovali ji na neděli, ale bohužel už ji nestihl, Jan Němec zemřel v pátek večer. Takže včera při poslední klapce svého posledního filmu chyběl.
„Moc jsem se na něj těšil. Bylo mi ctí i potěšením s ním pracovat,“ řekl Jiří Mádl, který ve filmu hraje hlavní roli. Tedy Jana Němce v 60. letech, kdy byl s generací české nové vlny hvězdou mezinárodních festivalů - než přijely ruské tanky, jejichž záběry právě on dostal do svobodného světa.
Co se nyní stane s osiřelým filmem? Podle Němcových kolegů se dokončí podle plánu. „Vlk z Královských Vinohrad ještě ukáže drápy,“ tvrdí producent snímku Tomáš Michálek. „Budeme pokračovat s hlubokou pokorou a odpovědností. Víme, jak Janu Němcovi na Vlkovi z Královských Vinohrad záleželo.
Film na motivy režisérovy vzpomínkové knihy Nepodávej ruku číšníkovi má sice mapovat Němcovu dráhu, ale běžný životopis se od nezdolného buřiče a experimentátora čekat nedá. „Bude to lehce bulvární společenská komedie o energii a věčně rebelantském duchu, který přechází z generace na generaci,“ popsal svůj jedenáctý celovečerní film sám Němec před loňským startem natáčení v Cannes, kde si hráli na rok 1968 - tehdy Němcovi, Miloši Formanovi a Jiřímu Menzelovi utekly ceny, protože francouzští umělci festival ukončili předčasně jako gesto podpory dělnickým a studentským bouřím. A jak měl končit? „Na festivalu v Karlových Varech, kde trojice získává Křišťálové glóby za potlesku prezidentů Václava Havla, Václava Klause a (dvojníka) Miloše Zemana, k tomu bude znít jásot fanoušků a vítězná hudba,“ popsal vesele svůj plán Jan Němec.
I producent potvrzuje, že se rodí film „opět zcela výjimečný“, a dodává, že jako filmař tělem i duší točil Němec až do posledního dechu. Dokončovací práce převezme pomocný režisér Tomáš Klein, který řídil i snímání scén v zahraničí, kam už nemocný Němec nemohl, a vytvoří finální verzi se střihačem Josefem Krajbichem, s nímž Němec stihl hrubý střih. Všichni potvrzují, že režisér pracoval nemoci navzdory.
Zkrátka i poslední film Jana Němce by měl splňovat slova jeho souputníka Jiřího Menzela: „Ze všech filmařů, kteří jsme prožili tu neopakovatelnou éru konce 60. let zvanou nová vlna, byl a zůstává asi tím nejoriginálnější tvůrcem. A jeho originalita nebyla chtěná, byla pro poctivého filmaře Honzu samozřejmá. Proto po něm zůstávají filmy, které budou oceňované ještě dlouho po tom, až my tu nebudeme.“
