Přestože Hrubý Jeseník leží v ploché rovině, i on přinese cestovatelům potěšení. Mezi venkovskou zástavbou se tady dochovala řada původních chalup, které prezentují málo známou lidovou architekturu Polabí. Ta překvapivě rezonuje prvky hor. Ačkoli se pohybujeme uvnitř kulturní zemědělské krajiny, zde se dřív stavělo ze dřeva.
Nicméně místní roubenky navenek trochu klamou, protože jsou nahozeny „do kožichu“, což znamená, že masivní trámy se schovávají pod omítkou nebo krustou z vápna. Tehdy se jednalo o základní protipožární ochranu. Podle informačních pramenů bylo jádro vsi navrženo na vesnickou památkovou zónu.
Hrubý Jeseník neohromí rozlohou. Zato ale oslní dlouhou historií, jelikož patří k nejstarším obcím Nymburska. První zmínka o něm pochází už ze závěru jedenáctého století. Jméno vesnice se odvozuje od výrazu „Jesenny“. To znamená porostlý jasanovým hájem. Roku 1837 se název ustálil jako „Hrobo Gesenik“. A pár let před vznikem první republiky byl upraven do současné podoby „Hrubý Jeseník“. Obec tedy doopravdy nemá vůbec nic společného se známými horami.
Torzo barokní krajiny
Dlouhá existence Hrubého Jeseníku slibuje starobylé památky. Bohužel se na nich škaredě podepsala nepřízeň osudu. Původně se totiž mezi Oskořínkem a Hrubým Jeseníkem rozprostírala vyšperkovaná barokní krajina s alejemi, bažantnicí, sochami a parkem, kterému vévodil noblesní zámek Nový Ronov. Ten se tyčil u okraje Oskořínku.
Podstavec se sochou Panny Marie Immaculaty dosahuje šestimetrové výše.
S prudkým vzestupem řepařství se v polovině předminulého století zámek dočkal přestavby na cukrovar. A před druhou světovou válkou byl do základů zbořen. Jediné svědectví o jeho dávné podobě teď podává pouze oltářní obraz uvnitř farního kostela v Hrubém Jeseníku. V Oskořínku ho pak ještě připomíná ulice Zámecká.
Západně od obce se ovšem ukrývá zbytek zámeckého parku. Již letecký pohled ukazuje pozůstatek pravidelné sítě cest typické právě pro barokní krajinu. Na jejich křižovatce okamžitě upoutá pozornost monumentální podstavec korunovaný ohromnou sochou Panny Marie Immaculaty. Ten je díky svým rozměrům dobře patrný už z velké vzdálenosti. A podvědomě vábí příchozí, protože mezi širokými lány i nízkým stromořadím působí jako nevídané zjevení. Sem se určitě podívejte.
Obec sice leží úplně mimo značené stezky i cyklotrasy, nicméně my jste zde během hezké soboty pár výletníků potkali. Druhým skromným svědkem kdysi velkolepého parku je poničený kamenný kříž, který leží o kus dál vedle polní cesty. Další barokní dílo – socha svatého Mikuláše Toletinského, přesněji její replika, krášlí křižovatku na jižním okraji vesnice.
Okolo oskeruší k rozhledně
Silnici u sochy svatého Mikuláše Toletinského vroubí chráněné stromořadí staletých lip. Nicméně poblíž najdeme i druhou pozoruhodnou alej. Ta je však mnohem mladší. Místní ji vysadili teprve nedávno.
Alej s rozhlednou Romankou
Alej začíná v západním cípu obce u výklenkové kapličky a tvoří hlavní součást „naučné stezky listnatých stromů“. Možná vás překvapí zjištění, že pověstné jeřáby oskeruše nejsou jen kultovní dřevinou Bílých Karpat. V minulosti Hrubý Jeseník obklopovaly oskerušové háje. Během sedmnáctého století ale byly zlikvidovány. Teď se zaniklá tradice aspoň v malém vrátila zpět a vedle cesty se zelenají útlé kmeny mladých oskeruší.
Další cíl pro výlet v blízkém okolí – kaple na vrcholu Chotuce. Vnější strana působí opraveně, nicméně interiér je úplně holý a poničený.
Stezka ovocných stromů přivede návštěvníky k poslední atraktivitě Hrubého Jeseníku. Tu představuje rozhledna Romanka. Výstavba rozhleden v nížině občas vzbuzuje otazníky. Výhled z nich však někdy doopravdy bývá zajímavý a netradiční, protože převyšují kostelní věže. Bohužel Romanka není volně přístupná. A v době našeho výletu měla zavřeno. Pravděpodobně ještě díky nejasné situaci okolo pandemie. Dle aktuálního sdělení starosty Hrubého Jeseníku nyní už pojede ve standardním provozu, který najdete na webu obce.
Bájná hora s tajuplnou kaplí
Elegantní stolová hora Chotuc tvoří nejvýraznější orientační bod blízkého okolí. A ostře kontrastuje s přilehlou rovinou. I ona proto představuje atraktivní cíl a přímo se nabízí jako doplněk k Hrubému Jeseníku.
Hřbitov u kaple na vrcholu Chotuce nese náboj tajemné romantiky.
Od okraje městyse Křince na ni směřuje naučná stezka. Tento monumentální vrch přilákal člověka už před několika tisíci let. Na vrcholové plošině se dokonce nacházela keltská svatyně. Uvnitř hory je zase údajně schován poklad. Tajuplný háv Chotuc neztratil ani dnes. Postarala se o něj zpola opuštěná poutní kaple a přilehlý zpustlý hřbitov. Chotuc se pyšní nádherným výhledem. Dále se řadí mezi významné botanické lokality. V Křinci pak návštěvníky přivítá zpřístupněný zámek.
Mapy poskytuje © SHOCart a přispěvatelé OpenStreetMap. Společnost SHOCart je tradiční vydavatel turistických a cykloturistických map a atlasů. Více na www.shocart.cz
Může se hoditJak se tam dostat Internet |
