Úterý 20. října 2020, svátek má Vendelín
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Úterý 20. října 2020 Vendelín

Autovýlet, kterým neoslníte. Bezstarostná jízda Polabím přesto potěší

Klíčové atrakce Polabí vychrlí internet během pár sekund. Hledání těch ostatních dá trochu práce. Na druhou stranu poznáte poutavá místa mimo hlavní proud. A zdánlivě obyčejná rovina okolo naší nejmohutnější řeky se díky nim promění v přitažlivou krásku.

Barokní kostel svatého Benedikta v Lučicích. Předcházela mu starší svatyně. | foto: Jakub Hloušek, pro iDNES.cz

Náš poznávací autovýlet startuje v Přelouči, počasí slibuje nádherné babí léto. Do role předehry jsme pasovali zaniklou vesnici Lepějovice. Ta se nalézala jihovýchodně od nynějších Valů.

Parkujeme na rozcestí silnice číslo 342 a lesní cesty se značenou stezkou. Autem by šlo pokračovat dál, ale není nutné mít vše. Po průchodu lesem tabulka na turistickém rozcestníku informuje o pozoruhodné barokní architektuře nedaleké hájenky. Bohužel, časy se mění. Z hájenky je teď totální troska.

Brzy nato se znenadání mezi stromy vynořil kostel obklopený hřbitovem. To je jediný svědek existence Lepějovic. Nejprve se jí dotkla výstavba rybniční soustavy, definitivní ortel vyřkly události třicetileté války. Úctyhodné stáří svatyně ukazují drobná gotická okénka.

Vybledlé cedulky s textem v duchu staré školy psacích strojů i ručního krasopisu podávají obšírný historický přehled. Mě zaujala obrázková rekonstrukce podoby zdejší tvrze. S notnou dávkou správného lokálního patriotismu bylo u ní poznamenáno, že patřila mezi nejstarší v Polabí. Z tvrze už bohužel zbyly jen terénní nerovnosti a val.

Osamělý kostel, který vroubí hustý tmavý porost, musí v podvečer působit ponuře. Přes víkend je tu však dost živo. Blízké lesy brázdí houbaři, značené cesty využívají cyklisté a příbuzní zesnulých sem chodí pečovat o hroby.

Každou první neděli v měsíci se tady i slouží mše. Bezprostřední okolí uchvátí pozoruhodnou přírodou. A to pozůstatkem lužního lesa s přilehlými partiemi přírodní památky Meandry Struhy.

Odkaz Pernštejnů

S rybníkářstvím, úspěšným podnikáním i zvelebováním krajiny renesanční šlechtou úzce souvisí naše druhá zastávka. Po prologu u Přelouče se přesouváme na protější stranu Labe do Semína. Nejkratší cesta vede přes obec Břehy, nicméně tam probíhá oprava silnice a aktuálně nemohu garantovat průjezdnost.

Kostel v Semíně pravděpodobně vznikl už počátkem 12. století.

Kostel v Semíně pravděpodobně vznikl už počátkem 12. století.

Jistotu skýtá delší varianta okolo proslulého kladrubského hřebčína. Semín návštěvníky uvítá perfektním infosystémem se směrovkami, co snadno dovedou k cíli. U východního okraje vesnice se ukrývá kemp, respektive tábořiště. I po půli září bylo vidět, že pár nadšenců využilo slunného víkendu k úniku z měst. Blízko něj nás pak směrovka s nápisem „akvadukt“ navedla do stinného lesa, kde se za malou parkovací plochou s infopanelem a posezením, rýsovala neobvyklá technická památka.

Zatímco jižním Čechám udává ráz dědictví Rožmberků, zde se do tváře Polabí v minulosti nepřehlédnutelně zapsali Pernštejnové. I oni též hojně zakládali rybníky. A k jejich napájení zbudovali přes třicet kilometrů dlouhý Opatovický kanál. V půli šestnáctého století na Pardubicku existovaly více než dvě stovky rybníků.

Opatovickým kanálem se valí svižný proud, z regulační výpusti pak část jeho...

Opatovickým kanálem se valí svižný proud, z regulační výpusti pak část jeho vody přepadá do Sopřečského potoka.

Při budování kanálu bylo nutno vzít v potaz stávající vodoteče. Ty na dvou místech překonávají akvadukty. A právě Semínský akvadukt je z nich větší. Sice nyní nese zmodernizovanou fazónu, rozhodně však patří k neobvyklým dílům, které si zaslouží respekt, úctu a ochranu.

Úchvatné zvonice

Dál se v autě příliš dlouho nezdržujeme. Od akvaduktu míříme zpět do obce, tentokrát neomylně podle směrovek na její jižní kraj. Tam se na vyvýšenině bělá malebný kostelík svatého Jana Křtitele, jehož základy spadají až do románské éry. Ačkoli se později dočkal řady úprav, pořád si uhlídal starobylý šarm. Areál svatyně doplňuje masivní dřevěná zvonice. Tento druh památek teď bude doprovázet následující úseky našeho výletu.

Vedle cesty ke kostelu se košatí obecní sad, kde se jabloně i hrušně prohýbaly pod tíhou úrody. Zrovna v této době titulky médií bombardovaly čtenáře zprávami o astronomických cenách jablek. Tady nás ovocné stromy obsypané úrodou neopouštěly po celou dobu výletu: v zahrádkách, sadech i podél pustých silniček s minimálním ruchem. Stačilo jen zastavit a pár si natrhat či posbírat mezi travou u cesty.

Spekuluje se, že návrší s církevním areálem v Lučicích vzniklo uměle.

Spekuluje se, že návrší s církevním areálem v Lučicích vzniklo uměle.

Ze Semína pokračujeme k severu, do povodí Cidliny. Prvně po táhlé rovné liduprázdné okresce napříč lesy bez chatových kolonií, pak kolem stavení rozházených vísek vzdálených veškerého ruchu současné doby. Občas mineme cyklistu. Pro ně tato část Polabí musí znamenat ráj. Značených stezek určených pěšákům je tu poskrovnu.

Kousek před Chlumcem nad Cidlinou se stáčíme do Lučic. Před nimi jsme opustili Pardubicko a na krátký okamžik pronikáme do Královéhradeckého kraje. Dobře schovanou ozdobu Lučic představuje nádherný církevní areál, který probere z letargie i zapřisáhlého ateistu. Za loukou u řeky, kam chodí trpělivě číhat na úlovky místní rybáři, na dominantní vyvýšenině hřejivými pastelovými barvami ostře září vyšňořené průčelí barokního chrámu.

Schody do nebe. Tedy ke zvonu. Ten lze při správném záklonu spatřit za úzkou...

Schody do nebe. Tedy ke zvonu. Ten lze při správném záklonu spatřit za úzkou škvírou.

Aristokratickému slohu nastavuje zrcadlo tmavá dřevěná zvonice. Ta sem přináší prvky lidové architektury chalup polabského venkova. Oba odlišné architektonické směry ovšem dávají dohromady maximálně harmonický celek.

Lučická zvonice dýchá autenticitou. Přízemí slouží jako zastřešené skladiště pro nářadí, dekorace i rozličné potřeby k údržbě hrobů, staletá konstrukce a masivní trámy pokryté patinou prezentují zručnost dávných mistrů tesařského řemesla. Šindele střešní krytiny hrají mnoha odstíny i tvary, mezi nimi prosvítají paprsky světla.

Zázračná zvonice

Cestou se přelilo poledne. Na křižovatce silnic u rozhraní lesa a polí, se nečekaně vynořila hospoda Chárovna. Tu bych občerstvovnu nečekal. Do nejbližší vesnice je to z ní přece jen kousek pěší cesty. Ale na druhou stranu se sem z nich asi dá dobře zašít. Opřená kola, zaparkované automobily a takřka plná zahrádka svědčily o tom, že o víkendu se těší vysoké návštěvnosti. Nás uspokojila pohodovým solidním průměrem.

U vesnice Pamětník, která vzbudí pozornost polabskými roubenkami, se ubíráme do Středočeského kraje na Kolínsko.

S pitoreskní zvoničkou v Žiželicích - Končicích sousedí hasičská zbrojnice.

S pitoreskní zvoničkou v Žiželicích - Končicích sousedí hasičská zbrojnice.

Třetí zvonička se markantně liší od obou předešlých. Zůstává totiž až do poslední chvíle skrytá zástavbou obce Žiželic, respektive její části Končic. Zato ji doprovází pozoruhodný příběh.

Původně u ní stál kostel svatého Stanislava. Jenže roku 1726 celá ves lehla popelem. Řádění požáru přežila pouze zvonice, což lokální obyvatelé samozřejmě považovali za zázrak. Místo kostelíka je malý park, zvonice nepřevyšuje okolní domky a vzbuzuje milý dojem bez církevní pompéznosti.

Před cestou do Žiželic je zároveň možné si telefonicky domluvit prohlídku vlastivědného muzea umístěného v historických prostorách klasicistní radnice.

Zdravé překvapení ve Velkém Oseku

Finále výletu krajem Labe a Cidliny na nás čekalo ve Velkém Oseku. Vzdálenost od Žiželic se orientačně pohybuje mezi dvacítkou až třicítkou kilometrů podle volby silnice. Rychlejší přesun skýtá delší dálnice. My dáváme přednost putování po okreskách.

Velký Osek jsem měl dříve zafixován jako šedivý železniční uzel. Teď jsem diametrálně změnil názor. Za staničním areálem se táhne upravená obec, či spíše městečko, které v sobě nezapře charakter sídla spojeného s výstavbou dráhy.

Minerálku ve Velkém Oseku navrtali roku 1935, když se hledal zdroj pitné vody.

Minerálku ve Velkém Oseku navrtali roku 1935, když se hledal zdroj pitné vody.

Velký Osek tají sympatické překvapení, jaké bychom tu sotva čekali: na malém náměstí pod střechou moderního altánku prýští pramen výborné minerální vody. Inu, známé Poděbrady jsou blízko. Boční mřížoví pavilónu zdobí zavěšené truhlíky s rozkvetlými muškáty, okolí krášlí udržovaná zeleň. A prameni sekunduje dvojice vzrostlých kaštanovníků jedlých obsypaných pichlavými plody tohoto vzácného posla jihu Evropy. Takové zákoutí by slušelo i lázeňské promenádě. Voda se pyšní bohatým proplyněním a podobá se klasické pravé Poděbradce.

„Kdykoli mám cestu přes Osek, vždy se tady zastavím,“ pověděl nám senior, který si sem přišel naplnit plnou tašku petek. „Beru si ji domů na pití. Vždy nám vydrží pár dnů, akorát železo se z ní vysráží,“ uzavřel.

Voda z pramene opravdu jde na dračku. Dospělí, děti, místní, přespolní i výletníci si sem rádi odskočí natočit si láhev s sebou, nebo se jen krátce osvěžit. Ostatně, kdo by nezatoužil po lahodné kvalitní kyselce, která je k dispozici úplně bezplatně.

Autor: pro iDNES.cz
  • Nejčtenější

Na peruánské planině Nazca odkryli archeologové obří obrazec kočky

Archeologové objevili na slavné jihoperuánské planině Nazca nový obrazec. K takzvaným geoglyfům kolibříka, opice,...

Tajemná místa v Česku: děsivá křižovatka na jihu Čech přitahuje smrt

Neštěstí se zde odehrávají už několik staletí. Ve středověku a novověku se tu pravidelně přepadávalo, poslední...

V Čechách vybudoval stát ve státě. Terra felix měla centrum v Jičíně

Každý rok vyrážejí turisté a milovníci české historie „Po stopách šlechtických rodů“. Oblíbený cyklus vyhlašuje Národní...

Peru otevřelo Machu Picchu jedinému turistovi. Japonec na to čekal 7 měsíců

Návštěvu slavného peruánského Machu Picchu si mohl ze seznamu svých přání konečně odškrtnout mladý Japonec Jesse...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Sedm nádherných slovenských hradů za tři dny. Zkuste si turistický maraton

Když se doma začne mluvit o tom, že pojedeme na Slovensko, je jasné, že to bude do kopce. Letos však necháváme trasy...

Po čtyřicítce žijeme na vypůjčený čas, říká lékař David Sedmera

Premium Lidské tělo je velmi přesný a dokonalý mechanismus. V některých směrech až zázračný. Proč je však uspořádání těla...

Jak vyležet ‚lehký covid‘. Praktičtí lékaři radí, jak na samoléčbu

Premium Tak jako jiné virózy i obávaný covid-19, pokud zaútočí jen v mírné či střední síle, se musí doma prostě a jednoduše...

Shromáždění vlastníků jsou kvůli pandemii v ohrožení. Právník radí, co dělat

Premium Vyhlášení nouzového stavu komplikuje situaci společenstvím vlastníků bytových jednotek. Do konce roku musí totiž výbory...

  • Další z rubriky

Tajemná místa v Česku: děsivá křižovatka na jihu Čech přitahuje smrt

Neštěstí se zde odehrávají už několik staletí. Ve středověku a novověku se tu pravidelně přepadávalo, poslední...

Autovýlet, kterým neoslníte. Bezstarostná jízda Polabím přesto potěší

Klíčové atrakce Polabí vychrlí internet během pár sekund. Hledání těch ostatních dá trochu práce. Na druhou stranu...

ZANIKLÉ TRATĚ: Přivedla do Chebu první vlak, železná opona ji však zahubila

Seriál 36. díl Zaniklých tratí nás zavede do západních Čech, na dráhu, po které přijel do Chebu úplně první vlak. I na našem...

V Čechách vybudoval stát ve státě. Terra felix měla centrum v Jičíně

Každý rok vyrážejí turisté a milovníci české historie „Po stopách šlechtických rodů“. Oblíbený cyklus vyhlašuje Národní...

V Česku teď můžeme mít až 700 tisíc covid pozitivních, domnívá se neurobiolog

Promořování společnosti je hazard a tvrdit, že se musíme s koronavirem naučit dalších 10 let žít, je nerozum. V...

Tvoje tvář má známý hlas bude bez Stárkové. Zkolabovala kvůli covidu-19

Show Tvoje tvář má známý hlas pokračuje už v sobotu večer sedmou epizodou. Jedna z účinkujících však v ní bude chybět....

Nejbohatší Čech celý v černém a roušce. Petr Kellner se ukázal na Twitteru

Nejbohatší Čech a majoritní vlastník společnosti PPF Petr Kellner se ukázal na Twitteru celý v černém a v černé roušce....

Po čtyřicítce žijeme na vypůjčený čas, říká lékař David Sedmera

Premium Lidské tělo je velmi přesný a dokonalý mechanismus. V některých směrech až zázračný. Proč je však uspořádání těla...

Vypadá jak matka třicátnice, co má ráda víno, kritizuje Billie Eilish bloger

Autor herních recenzí, Angličan Chris (29), zkritizoval zpěvačku Billie Eilish (18) kvůli jejímu vzhledu na momentce,...