Na východním horizontu se tyčí masiv Dolomit s magickou horou Sass Rigais, kterou v pěti letech poprvé zdolal se svými rodiči nejslavnější horolezec současnosti Reinhold Messner. Na vinicích ještě stále visí těžké hrozny. Poslední červená jablka opouští na valnících sady… a my vyrážíme do hor vyzkoušet, jak "chutná" Törggelen.
Vlídné podzimní slunce spolu s lehkým vánkem svléká ze zlatočerveného hávu vysoké stromy alejí kolem naší cesty. Ve větvích i na zemi mezi zlatavým listím se šklebí polorozevřené pichlavé slupky, ukrývající kaštanovou pochoutku. Nedbaje na bodliny, rozevíráme bodající schránky a cpeme si do kapes jejich obsah, abychom po návratu domů mohli dát svým rodinám okusit toto tradiční prosté jídlo Jihotyroláků.
Stovky lidí v horách
Název Törggelen pochází ze slova Torggel, což je lis na hrozny. Tradice se vyvinula jako akt směnného obchodu v údolí Eisacktal, které se táhne z Brixenu do Bolzana podél řeky Eisack. V tomto severovýchodním koutě Itálie bývalo vinařství jen vedlejším odvětvím, a tak eisacktálští vinaři chovali i dobytek, který posílali na pastviny k sedlákům do hor. Na podzim jim za tuto službu platili hostinou a novým vínem, jenž se ochutnávalo přímo v lisovnách. Oslavy sklizně pak pokračovaly dlouho do noci ve "Stube" - selské jizbě. A tak je tomu dodnes, kdy Törggelen se stalo jakousi permanentní posezonní slavností.
Od října až do počátku adventu vyrážejí stovky jihotyrolských Italů na túry do hor a po cestě se občerstvují u statkářů, kteří poutníkům nabízejí nejen mladé víno, ale i lahodné jablečné mošty, hroznovou šťávu, domácí chléb, čerstvě vyuzené klobásky, sýry a voňavý špek. A také jedlé kaštany na všechny možné způsoby.
Kaštanová stezka vede i vinicemi.
Kaštanová stezka
Jedním z těchto farmářů je Norbert Blasbichler, jemuž patří biofarma Radoar u Feldthurns. Právě on je spoluautorem geniálního nápadu, který po roce 2000 zajišťuje eisacktálským statkářům tak hojné výdělky, že z nich mohou žít celou zimu.
Tou chytrou myšlenkou byla Keschtnweg – kaštanová stezka, táhnoucí se nad údolím řeky Eisack v délce šedesáti kilometrů z Brixenu do Bolzana. Je na ní mnoho zastavení v různých boudách, farmách a restaurantech, kde během Törggelen farmáři poutníkům otevírají své útulné "Stuben" - dřevem obložené místnosti s bohatou nabídkou tradičních pokrmů a sezonních lahůdek, spojujících mladé víno s pečenými kaštany.
Kaštanový dortík
Zámek Feldthurns
Tři tisíce kaštanů
Na kaštanové aleje je nejbohatší právě městečko Feldthurns, které se pyšní 3 336 stromy. Nejstarší a nejmohutnější kaštan vyrostl u kostela Sv. Vavřince, jehož zvonice se křiví jako Pisánská věž. Proti kostelu se vypíná nádherný renesanční zámek, vybudovaný v 16. století jako letní sídlo pro brixenské biskupy.
V honosných sálech třípodlažního paláce obdivujeme sbírky obrazů, bohatě vyřezávané portály a dřevěné kazetové stropy, patřící k vrcholům středověkého truhlářství. Ze zámeckých oken můžeme dohlédnout až do údolí k pověstnému Brixenu, kde žil ve vyhnanství tři a půl roku český obrozenecký bard Karel Havlíček Borovský.
Během Törggelen se na zámeckém nádvoří konají farmářské trhy, kde si můžete koupit nejen pečené kaštany, ale dokonce i kaštanové tiramisu či kaštanovou grappu.
Zahrady kláštera Neustift
Kaštanová polévka, mouka i pivo
Brixen a Karel Havlíček BorovskýBrixen je neodmyslitelně spojen se jménem českého buditele Karla Havlíčka Borovského. Na jeho památku visí na jedné z předměstských vilek od roku 1925 pamětní deska s nápisem: "V tomto domě žil v letech 1852-1855 v zajetí rakouské vlády český novinář a spisovatel Karel Havlíček Borovský, neohrožený bojovník za svobodu svého národa." |
"První známky o kaštanech jsou ze 6. století, kdy v Eisacktalu žil ještě před příchodem Římanů kmen starých Langobardů," vypráví Elias Holzer z kláštera Neustift o tom, jak spotřeba kaštanů převratně vzrostla ve středověku právě s rozvojem eisacktálských klášterů. Benediktýni potřebovali kaštanové dřevo pro své vinice a navíc se z kaštanů v klášterní kuchyni připravovala v dobách půstu kaštanová kaše, polévka či nudle a dortíky z kaštanové mouky.
"S příchodem globalizace začala kaštanová tradice zanikat. A tak jsme se rozhodli ji obnovit," pyšní se Norbert Andergassen z Klausenu, který si nedávno na kaštanové stezce otevřel pivovar. Jmenuje se Gassl a vloni se v něm začalo vařit kaštanové pivo.
Feldthurns, Jižní Tyrolsko, Itálie. Zdroj: www.openstreetmap.org
