ČTĚTE TAKÉ |
Aiguille du Midi - povinnost v zástupu Japonců
Lanovka Téléphérique de l'Aiguille du Midi byla postavena v roce 1955 a dodnes drží světový primát coby kabinová lanovka s největším převýšením. Dolní stanice se nachází v horském letovisku Chamonix v nadmořské výšce 1 035 m a přes mezistanici Plan de l'Aiguille (2 317 m) vyjíždí gondola až do výšky 3 777 m n. m.
Nejvýše položená vyhlídková terasa je přístupná pomocí výtahu, který turisty vyveze do úctyhodných 3 842 m n. m. Tím výčet lanovek na vrcholu Aig. du Midi nekončí. Na druhé straně kopce odjíždí vyhlídková lanovka směrem ke stanici Gros Rognos a pokračuje nad ledovcem Glacier du Geant do stanice Poite Helbronner (3 462 m).
Fronta u pokladen rychle narůstá od brzkého rána. Je vcelku jedno, jestli tu jsme ve všední den, nebo o víkendu. Stačí, když je hezky. Vyplatí se tedy přijít brzy ráno a vyjet jednou z prvních lanovek nebo si zajistit předem rezervaci na určitou hodinu.
Na horní stanici na Aig. du Midi se setkávají horolezci s výletníky z celého světa.
Od horní stanice lanovky na Aiguille du Midi vede jedna ze dvou hlavních výstupových cest na Mont Blanc.
Kromě větrem ošlehaných horských vůdců s klienty zde stojí skupinky Japonců a dalších národností ověšených drahými fotoaparáty a tablety, dámy v botách na podpatku a s kožíškem kolem krku. Hotový národnostní a jazykový Babylon. Výhledy z vrcholu jsou ovšem krásné a výjimečné a ta kvanta lidí se díky skvělé organizaci na konečné stanici tak nějak rozptýlí.
Při zpáteční cestě se vyplatí vystoupit na mezistanici Plan de l'Aiguille (2 317 m) a vyrazit na pohodový výlet k ledovci Mer de Glace. Cesta se vine po tzv. Velkém severním balkonu (Grand Balcon Nord) až k stanici zubačky do Montenvers v Chamonix.
Cestou je vhodné vystoupat pod Signal Forbes (2 198 m), která poskytuje jedinečné výhledy na ledovec Mer de Glace, Les Drus nebo třeba Grandes Jorases. V ledovci Mer de Glace je vyhloubena ledová jeskyně pro turisty. Částečně se k ní dá dojet lanovkou a zbytek cesty je třeba sejít po uměle vybudovaných chodnících.
Výstup na Mont Blanc z Aig. du Midi (3 842 m) začíná sestupem do sedla Col du Midi (3 632 m).
Po stopách J. J. Balmata, prvního pokořitele Mont Blanku
Dnešní tzv. normální výstupová trasa na vrchol Mont Blanku nevede cestou prvních pokořitelů tohoto majestátního vrcholu. Jacques Balmat, původně chudý hledač drahokamů, a Michel Paccard, lékař z Chamonix, se začátkem srpna roku 1786 totiž vypravili po okraji ledovce Glacier des Bossons. I dnes je možné pro běžného turistu bez výbavy pro pohyb po ledovcích projít alespoň část této již skoro zapomenuté cesty.
Vše začíná v chamonixské čtvrti Les Bossons u dolní stanice sedačkové lanovky T.siège des Bossons, která zkracuje část výstupu kolem místního skokanského můstku a končí u chaty Chalet du Glacier des Bossons.
Drobně prší a je mlha. Podmínky rozhodně nejsou ideální. Cesta dál příkře stoupá na vyhlídkový vršek Mont Corbeau (2 338 m), jehož hřeben je vklíněný mezi dva ledovcové splazy. S narůstající nadmořskou výškou přibývá i kamení, které nepříjemně klouže. Mrzí nás to, ale pokračovat dál kluzkým terénem až k místu pojmenovanému Gîte à Balmat (2 530 m) opravdu nemá smysl. Výjimečné je toto místo hlavně tím, že během prvovýstupu zde Balmat s Paccardem přespali a ještě za tmy vyrazili k vrcholu.
Vyhlídka pod Signal Forbes (2 198 m) poskytuje jedinečný výhled na ledovec Mer de Glace a okolní horské velikány.
Cimrmanova hospoda na mýtince
Je jen málo míst, kde by si našinec nemohl připomenout oblíbené divadelní scénky a hlášky z her velikána a všeuměla Járy Cimrmana. Jsme u lanovky v Le Tour a přímo nad námi stojí dvě turistické chaty, ke kterým bychom chtěli dojít. Chata Refuge Albert 1er (2 702 m) patří mezi klasické horské chaty a slouží jako útočiště pro horaly podnikající náročnější ledovcové túry v okolních horách. V sedle Col de Balme, přímo na hranicích mezi Švýcarskem a Francií, stojí chata Refuge du Col de Balme (2 191 m), jejíž provozovatelé jsou jako vystřiženi z Cimrmanovy hry Hospoda na mýtince.
Vyjíždíme na mezistanici lanovky z Le Tour zvané Charamillon a po alpských loukách se stády pasoucích se krav stoupáme k chatě Refuge Albert 1er. Před sebou vidíme monumentální ledovec Glacier du Tour a vrcholky čnící vysoko nad ledovou pláň ledovce v čele s Aiguille du Chardonnet (3 824 m). Za našimi zády se do oblačných výšin zvedá nepřehlédnutelná zasněžená homole Mont Blanku. Závěr výstupu k chatě vede nejprve strmým úbočím s nízkými skalkami a později sutí po vrcholu boční morény ledovce. Cesta je velmi dobře udržovaná a vhodná i pro méně zkušené horaly.
Chata Ref. Albert 1er bývá hojně využívána jako výchozí bod pro ledovcové výstupy v okolních horách.
Cestou do sedla Col de Balme procházíme kolem jezera Lac de Charamillon. Spíše než klasické jezero je to podmáčená louka v karu pod rozeklaným hřebenem les Grandes Autannes. Pohledu ze sedla Col de Balme vévodí údolí s městečky Argentière a Chamonix a samozřejmě nepřehlédnutelný, bíle zářící Mont Blanc.
Chatu a restauraci provozuje starší manželský pár, u kterého mám většinou pocit (už jsem tu poněkolikáté), že ho práce už moc nebaví: přesně podle hesla "tolik toužil mít hospodu, ale vadilo mu, že mu do ní chodí lidi". Za hezkého počasí se dá příjemně posedět venku, ale když je nevlídno, mlha, fouká vítr a třeba prší, pak se u provozovatelů projevuje značná nervozita a neochota vzrůstající hlavně ve chvíli, kdy chce zmoklý turista vstoupit do lokálu s batohem a hůlkami. Paní se začíná tvářit hodně naštvaně a příchozí hosté jí očividně vadí.
Pohled z Le Brevent směrem na západ
Přes sedlo Col des Possetes dosahujeme dalšího vyhlídkového bodu na trase, Aiguillete des Posettes (2 201 m). K již známému pohledu přes údolí s městečky Argentière a Chamonix na monumentální Mont Blanc se najednou přidává další dosud netušený rozměr ledovce Glacier du Tour, nad nímž se zvedá nejprve Aiguille du Tour (3 529 m), Aiuguille du Chardonnet (3 824 m) a konečně i Aiguille Verte (4 122 m).
Ledovec Glacier du Tour a Aig. du Chardonnet (3 824 m) ze stoupání na Aiguillette des Posettes (2 201 m)
Skvělý výhled na Mont Blanc je i ze sedla Col de Balme.
Jedinečný vyhlídkový hřeben nad Les Contamines- Montjoie
Přes Les Houches a St.Gervais Les-Bains přejíždíme do Les Contamines-Montjoie a s vědomím, že ne jen světoznámým Chamonix je člověk živ, parkujeme u lanovky na Monte Signal. S jedním přestupem vyjíždíme až do výšky 1 870 m.
Zpočátku stoupáme po široké zpevněné cestě a opouštíme ji teprve nad sedlem Col du Joly bezprostředně pod vrcholem Aig. Croche, na který se škrábeme příkrou travnatou strání. Všude kolem je spousta vleků a lanovek. Fantastický kruhový rozhled začíná na severovýchodě Aiguille de Bionnassay (4 052 m) a Mont Blankem (4 810 m) a končí na západě a severozápadě údolím Val d'Arly a městy Megève a Sallanches. Na sever pokračuje k vrcholu Mont Joly (2 525 m) vyhlídkový hřeben. Na západě spadají silně erodované skalnaté a suťové svahy do hlubokých karů, východní svahy jsou naopak travnaté a povlovné.
Před Mont Joly se začínají zvedat bouřkové mraky a klesá teplota. Nezbývá než začít sestupovat zpátky do Les Contamines na parkoviště u lanovky. Vodou vymletá stezka se vine v serpentinách příkrými travnatými svahy. Nedaleko nad restaurací v místě zvaném Colombat přechází stezka v trávě na širokou zpevněnou cestu, po které se s výjimkou jedné lesní pasáže dá sejít až na parkoviště u lanovky.
Le Brevent, Lac Blanc, base jumping a výhledové orgie
Je to stejné jako u výletu na Aig. du Midi. Musí být hezky, jinak jsou prostředky vynaložené za lanovku z Chamonix na vyhlášený Le Brevent ztracenou investicí. Za jasného bezmračného rána se otvírají pohádkové výhledy na celý masiv Mont Blanku v čele s Aiguille Verte (4 122 m), Aiguille du Midi (3 842 m) a nepřehlédnutelným, věčně bílým a navýsost dominantním Mont Blankem (4 810 m) ozdobeným výrazným klínem ledovce Glacier des Bossons.
Od přecpané vyhlídkové terasy u horní stanice stoupáme na blízký vrchol, kde je srocená skupina nadšenců base jumpingu. Naše další kroky pak vedou z Le Brevent a La Flégèré k jezeru Lac Blanc. Jedná se o vyhlášenou trasu a hlavně z La Flégèré k jezeru chodí nepříjemná procesí většinou svátečních turistů, kteří u chaty Chalet de la Flégèré vystoupí z lanovky, udělají si výlet k jezeru a stejnou cestou se vrací zpět. Ovšem výhledy na masiv Mont Blanku patří k vůbec nejkrásnějším.
Aiguille Verte (4 122 m)
Pohled na Mont Blanc od bezejmenného jezírka pod jezerem Lac Blanc
Ve všech průvodcích se píše o jezeře Lac Blanc jako o místu, které vyhledávají všichni fotografové a snímky z tohoto místa zdobí katalogy většiny cestovních kanceláří a obrazové publikace. Je to však jen polovina pravdy. Jezero Lac Blanc leží ve výšce 2 352 m a opravdu poskytuje jedinečné výhledy, ale o přibližně 150 výškových metrů níž najdeme malé bezejmenné jezírko a přes jeho hladinu můžeme přehlédnout celý masiv Mont Blanku. Právě tady vznikly dnes již legendární panoramatické fotografie, kterým se obdivují turisté z celého světa.
Celodenní túru po tzv. Velkém jižním balkonu (Grand Balcon Sud) končíme sestupem do sedla Col des Montents. I když zde proudí stále davy turistů, často potkáváme samice kozorožců horských s mláďaty.
Vrchol Le Brevent poskytuje na údolí Chamonix a celý masiv Mont Blanku.
Pár slov závěrem
Hory v okolí Chamonix mám opravdu rád a s radostí se sem pravidelně vracím. Nezáleží úplně na tom, jestli se člověk škrábe na ledem a sněhem pokryté vrcholy, obchází nejvyšší vrchol Evropy po legendární vysokohorské trase Tour du Mont Blanc a nebo si vybírá z nepřeberného množství jednodenních výletů v okolí horského letoviska Chamonix. Pokaždé se dá najít nějaká nová trasa a zažít nové horské dobrodružství. Většinu výletů ve zkrácené podobě zvládnou i malé děti zvyklé chodit po horách.
Chamonix, Francie. Zdroj: http://www.openstreetmap.org/
