Jeden z největších solárních parků na světě se nachází několik desítek kilometrů od jihoindického města Bengalúru. V polopouštní krajině funguje třetí největší solární farma s názvem Pavagada, která čítá celkem 25 milionů solárních panelů na ploše 50 kilometrů čtverečních, píše portál The Guardian.
Podobně rozsáhlých solárních farem je v Indii celkem 11 a do roku 2026 jich má vyrůst dalších 39. Indie touto výstavbou chce naplňovat svůj závazek, který míří k zelenější budoucnosti. Solární boom nejen v Indii má však i svou stinnou stránku, kterou je odpad, jenž ze solárních panelů vzniká.
„Ačkoliv výrobci slibují, že životnost těchto panelů šplhá na několik desítek let, jejich degradace nastává mnohem dříve,“ říká pro The Guardian Atif Mirza, CEO společnosti Fusion Sprint Recycler, která se recyklací odpadu ze solárních elektráren věnuje v indickém městě Uttarpradéš.
Stinné stránky solárního boomu
Solární panely se poškozují, například během instalace nebo přepravy. Do hry se občas dostávají i tajfuny, a i proto s indickými solárními ambicemi velmi úzce souvisí velké množství vyprodukovaného odpadu. Vzhledem k tomu, že země do roku 2030 plánuje vyrábět zhruba 280 GW solární energie, nahromadí se do té doby asi 600 tisíc tun odpadů ze solárních elektráren. Do roku 2050 by se tento objem měl ještě 32krát zvýšit.
Indie staví hybridní gigaelektrárnu. Bude stát na ploše velké jako Singapur |
Odhady očekávají, že přibližně dvě třetiny tohoto odpadu budou v Indii pocházet z pěti států: Rádžasthánu, Gudžarátu, Karnátaky, Tamilnádu a Ándhrapradéše, kde se nachází osm z deseti největších solárních parků v Indii. Indické právní předpisy sice nakládání s odpadem regulují, odpovědnost ale ve finále leží na soukromých firmách, které solární vlastní a provozují.
Recyklační rodinné podniky
Nakládání s opadem ze solárních elektráren mají v Indii momentálně často na starosti hlavně neautorizované skupiny, které panely demontují, shromažďují, přepravují a následně recyklují. Mezi pracovníky se konkrétně řadí třeba Ind Tayyab, který tuto práci vykonává společně se svými rodinnými příslušníky.
„Oddělujeme sklo a třídíme různé kovy, které se dají prodat zvlášť,“ říká Tayyab pro The Guardian s tím, že nemá k dispozici žádné speciální bezpečnostní vybavení, díky němuž by pravděpodobnost pořezání sklem a dalšími ostrými kovy snížila. Vystačí si s holýma rukama a nástroji, které má běžně doma.
Indie žízní po elektřině. Místo pálení uhlí dláždí poušť solárními panely |
Rodinní příslušníci následně po úspěšném rozebrání nefungujícího solárního panelu objíždějí výkupny a získané kovy v nich prodávají. Každý týden se jim podaří takto rozebrat a následně rozprodat zhruba 50 solárních panelů. Tayyab a jeho blízcí ale není sám, v Indii je takových lidí několik.
„Velké firmy, které tvrdí, že se zaobírají recyklací solárního odpadu, tu práci často dávají právě nám. Někdy s nimi nemusíme podepisovat ani žádné dokumenty,“ potvrzuje pro britský server Ind jménem Hussain, který rovněž nemá potřebnou licenci.
Sám Hussain zaměstnává dalších asi 50 lidí, kteří mu pomáhají s demontáží panelů. „Nejcennější je pro nás hlavně stříbro,“ uzavírá Ind pro portál The Guardian.
