Rukmini Kumbharová každý den holýma rukama nasbírá asi 50 kilogramů čerstvého kravského trusu, díky němuž se jí podařilo téměř eliminovat potřebu zemního plynu. Přispívá tomu i velké množství dobytka, který se na indickém území nachází. Ze statistik plyne, že indický skot každý den vyprodukuje asi tři miliony kravského trusu, píše BBC.
„Bioplyn je pro nás dobrou volbou, neboť paliva za posledních pár let citelně zdražila. Požadavkem pro jeho výrobu jsou pouze krávy a prostor. Obojí jsme měli. Dotýkat se kravského trusu nám nedělá problém. Lidé jsou zvyklí, pro většinu venkovských sídel v Indii je zemědělství primárním způsobem obživy,“ vysvětluje Indka.
Bioplynové stanice staví farmáři ve velkém, lidé se bojí zápachu |
Jelikož je zemědělství na indickém území hojně rozšířené, místní vláda čím dál více usiluje o to, aby se z kravského trusu a dalšího zemědělského odpadu vyrábělo ještě víc bioplynu. K tomu slouží i poměrně vysoký počet indických bioplynových stanic, ve kterých se pro tyto účely využívá proces známý jako anaerobní digesce. Ten spočívá v tom, že se odpad přivádí do vzduchotěsných nádrží, kde přirozeně se vyskytující bakterie rozkládají organické látky.
Konec závislosti na dovozu ze zahraničí
Pokud se Indii podaří výrobu bioplynu v čase zvyšovat, mohlo by se zemi dařit redukovat svou závislost na dovozu fosilních paliv ze zahraničí, a to třeba z Ruska. Indická ekonomika ale zároveň roste, a sní ruku v ruce i poptávka po energetických zdrojích. Kromě redukce dovozu zemního plynu ze zahraničí může bioplyn Indii pomoci se snížením znečištění ovzduší. V zemi se proto staví nové komerční bioreaktory, ve kterých je plyn stlačován a tím se usnadňuje jeho přeprava a použití.
Boleslav spustila nejmodernější bioplynku v zemi, CNG ze slupek pohání autobusy |
Momentálně největší asijské zařízení na výrobu stlačeného bioplynu se nachází v Lehragagu v severoindickém státě Paňdžáb. Provoz otevřel už koncem roku 2022 a každý den dokáže přeměnit zhruba 300 tun rýžové slámy na 33 tun bioplynu. Aktuální výroba je však kvůli nedostatečné poptávce jen zhruba pětinová, a to zejména kvůli nepříliš vhodné lokaci tohoto zařízení.
Dříve do řek, dnes do bioreaktoru
V některých částech Indie se místní zemědělci s využíváním kravského trusu jako bioplynu stále teprve sžívají. Dříve platilo, že trus místní zemědělci většinou vypouštěli do veřejné kanalizace, což způsobovalo masivní znečištění řek. I dnes tento trend v některých částech Indie přetrvává, tamní vládě se však daří jej výrazně redukovat. Někteří obchodníci se i proto zaměřují na vykupování trusu přímo od zemědělců.
„Bylo těžké je přesvědčit, aby nám kravský trus prodali. Dívali se na nás s podezřením. Ale teď jim odpad vytvořil zdroj příjmů a oni nemusí nic dělat, takže je to win-win situace,“ říká pro BBC Rajiv Kumar, který je zodpovědný za sběr kravského trusu pro bioplynový reaktor v mlékárenském komplexu Haibowal, který dokáže zpracovat 225 tun hnoje denně. Pochází už z roku 2004 a zájem o jeho využití je vyšší, než jaké byly původní odhady.
Biometan jako pohonná hmota. Čistírna odpadních vod spouští nový projekt |
Kumar ale zároveň přiznává, že práce pro Indy to není i kvůli obrovskému zápachu vůbec jednoduchá. I přesto ale momentálně zaměstnává zhruba 200 lidí, kteří pro něj sbírají zemědělský odpad z 10 vesnic. „Je to práce náročná na pracovní sílu a náplň konkrétně spočívá mimo jiné i v přesvědčování zemědělců,“ uzavírá pro BBC.
