Projekt nese jméno Park obnovitelných zdrojů energie Chavda podle vsi, která se nachází poblíž a stojí za ním indický energetický gigant Adani Green Energy. Plocha elektrárny má být tak velká, že bude viditelná z vesmíru. Na místě již tisíce dělníků instalují konstrukce pro solární panely, jiní dělníci již také budují základy pro obrovské větrné turbíny, převážejí stavební materiál, staví rozvodny a rozvádějí elektrické vedení v délce několika kilometrů.
Po dokončení se elektrárna bude rozkládat celkem na 726 kilometrech čtverečních, tedy podobné ploše, na které se rozkládá Singapur. Pro porovnání, Praha se rozkládá na necelých 500 kilometrech čtverečních. Indická vláda odhaduje, že projekt přijde nejméně na 2,26 miliardy dolarů, tedy asi 50 miliard korun. Informaci přinesl portál ABC News.
Solné pláně v západoindickém státě Gudžarát jsou vzdálené nejméně 70 kilometrů od nejbližšího lidského obydlí, nicméně sousedí s jednou z nejostřeji sledovaných mezinárodních hranic oddělující dva znepřátelené jihoasijské státy – Indii a Pákistán. Momentálně v provizorních táborech na stavbě žijí asi čtyři tisíce dělníků a pět stovek inženýrů. Po dokončení bude jejich dílo dodávat 30 gigawattů obnovitelné energie; to by stačilo k napájení téměř 18 milionů indických domácností.
Třetí největší znečisťovatel
Indie si klade za cíl do konce desetiletí instalovat 500 gigawattů čisté energie, do roku 2070 chce dosáhnout nulových emisí, takže tento projekt pravděpodobně významně přispěje k přechodu nejlidnatější země světa na výrobu energie z bezuhlíkových zdrojů.
Uhlí jako záruka energetické bezpečnosti. Čína se špinavých elektráren nevzdá |
Momentálně je ale Indie nadále z velké části závislá na fosilních palivech, zejména uhlí, z něhož vzniká více než 70 procent indické elektřiny. Obnovitelné zdroje energie se v současnosti podílejí na indické výrobě elektřiny přibližně deseti procenty. Země je také třetím největším světovým emitentem plynů, které oteplují planetu, hned za Čínou a Spojenými státy.
Indičtí odborníci na životní prostředí i aktivisté sice uznávají důležitost přechodu země na obnovitelné zdroje energie, nicméně tvrdí, že rozhodnutí Indie schvalovat projekty čisté energie bez jakéhokoli posouzení vlivů na životní prostředí, jako byl případ této elektrárny, bude mít nepříznivé důsledky.
„Solná poušť je jedinečná krajina bohatá na flóru a faunu včetně plameňáků, pouštních lišek či stěhovavých druhů ptáků, kteří do této oblasti přilétají z Evropy a Afriky, aby zde přezimovali,“ říká Abi T. Vanaková, vědkyně zabývající se ochranou přírody z organizace Ashoka Trust for Research in Ecology and the Environment se sídlem v Bengalúru. Tento a další podobné regiony indická vláda klasifikuje jako pustiny, ale to je podle vědkyně velmi nešťastné.
Podle indického ekologa Sandipa Virmaniho projekty obnovitelných zdrojů energie nepodléhají posuzování vlivu na životní prostředí. „Neexistuje tak žádný způsob, který by určil nejlepší místa pro jejich realizaci,“ říká.
Rusko hledá zákazníky na své uhlí, Indům ho nabízí se slevou 70 procent |
Nejblíže bydlící obyvatelé stále čekají, jak se jich tato obrovská stavba stojící v blízkosti jejich obydlí dotkne. Pětasedmdesátiletý Ind Hirélal Rádžde, který v Chavdě strávil většinu svého života, si vlivy připravovaného energetického projektu dobře uvědomuje. „Celkově si myslím, že to oblasti spíše prospěje, než že by to způsobilo problémy,“ říká. Radí všem, kteří tu žijí, aby si drželi svou půdu, neprodávali ji. „Za pár let budou mít tolik podnikatelských příležitostí, že nebudou mít klid ani v noci,“ uzavírá Ind podle ABC News.
